Pátek 26. dubna 2024
Svátek slaví Oto, zítra Jaroslav
Polojasno 14°C

Monicu vyhodili z práce den před 11. zářím. Z kolegů ve Dvojčatech nikdo nepřežil

Autor: Darina Jíchová - 
11. září 2019
15:10

Datum 11. září 2001 se zapsalo do světové historie, poznamenalo životy tisíců lidí a i po 18 letech mnohým vhání slzy do očí. Vzpomínat na tragédii i na to, co po ní následovalo, je pro ně stále těžké. „Jak se to mohlo stát právě nám?“ ptají se dodnes rodiny obětí i přeživší. Někteří za přežití vděčí náhodě, jiní něčemu, co do té doby považovali za svou největší životní katastrofu. Utrpení si prožili i záchranáři, kteří na místě zasahovali. Museli přihlížet, jak lidé uvěznění v hořících věžích vyskakovali ven. Zpověď přeživších a hasičů přinesl deník NY Post.

V úterý 11. září 2001 se Newyorčané probudili do slunečného rána, netušili, že ještě před devátou tamního času se jejich životy navždy změní. Toho dne došlo ve Spojených státech k sérii teroristických útoků, které si vyžádaly téměř tři tisíce životů.

Skupina příslušníků islamistické organizace al-Káida unesla čtyři americká letadla, se dvěma naletěli na WTC v New Yorku, další se zřítilo na Pentagon ve Washingtonu. Pasažéři posledního letounu věděli o náletu na WTC a rozhodli se dostat do kokpitu, zmocnit se letadla a zabránit dalšímu útoku, to se jim za cenu vlastních životů povedlo. Let 93 se zřítil u města Shanksville v Pensylvánii.

Podle pamětníků to byl den jako každý jiný, bylo to rušné ráno pracovního týdne, většina lidí spěchala do práce, tisíce byly na cestě právě do Světového obchodního centra (WTC). Na tragédii vzpomíná také kniha novináře Garretta Graffa Jediné letadlo na nebi, z anglického originálu The Only Plane in the Sky, která se skládá z výpovědí přeživších, záchranářů i rodin a přátel obětí.

Ženě zachránila život výpověď

„Den předtím, v pondělí 10. září, jsem přišla o práci. Ještě ten den jsem vyklidila svůj stůl ve Světovém obchodním centru a rozloučila jsem s kolegy. Šla jsem domů a brečela jsem, práci i kolegy jsem milovala,“ vypověděla Monica O'Learyová. „Druhý den jsem se probudila, byla jsem rozrušená a nevěděla jsem, co budu dělat dál,“ doplnila O'Learyová.

Záběry na Pentagon krátce po teroristickém útoku Záběry na Pentagon krátce po teroristickém útoku | Reuters

„Šla jsem na návštěvu k sousedce, povídaly jsme si. Náš rozhovor přerušily zprávy o útoku na WTC. Zhroutila jsem se, zkoušela jsem volat kolegům, ale podvědomě jsem věděla, že jsou pryč. Když mě propouštěli, říkali, že mi dají vědět hned, jak mě budou moct vzít zpátky,“ uvedla O'Learyová. Z jejího oddělení nikdo nepřežil, podle odborníků pracovníci neměli ani čas na útěk a byli na místě mrtví.

Hrdina z letu 93

Manžel Lyzbeth Glickové byl jedním z pasažérů letu 93. „Jeremy byl na služební cestě, v úterý ráno se měl vrátit domů. Probudila jsem se někdy po prvním náletu na WTC. Pustila jsem televizi a viděla, co se děje v New Yorku. Slyšela jsem zvonit telefon a křik svých rodičů. Pak jsem se uklidnila, věděla jsem, že to není Jeremyho let,“ popsala Glicková.

„Rodiče mi podali telefon, volal Jeremy. Řekl mi, že jeho let unesli. My jsme mu řekli, co se stalo v New Yorku. Říkal, že to vědí a že plánují vzpouru. Miluju tě, řekl mi. Vyřiď Emerson, naší dceři, že ji moc miluju. Neboj, mám nůž od snídaně, ujišťoval mě,“ doplnila Glicková. „Chtěl vědět, co si o jejich plánu myslím. Nemohla jsem uvěřit, že se něco takového děje právě nám.“ Se smrtí manžela se dodnes nesmířila.

„Věděl, že let asi nepřežije. Zároveň jsme oba věděli, že něco udělat musí. Udělej to, řekla jsem mu. Nemohla jsem poslouchat, co bude dál, telefon jsem dala tátovi. Ten mi pak vyprávěl, že slyšel křik, pak zvuk vozíku a náraz a pak nic. Jeremy byl velký a silný chlap, byl to národní přeborník v judu,“ řekla Graffovi Glicková.

„Týdny jsme dávali dohromady seznam pohřešovaných“

„Ten den jsem do práce dojel brzo, tak jsem si šel nechat opravit brýle, vystoupil jsem z metra u WTC. Bylo chvilku po osmé, když jsem přišel do optiky v Jižní věži. Doktor mě vzal do ordinace, vyšetřil mě a pak si šel prohlédnout mé staré brýle. Najednou se vrátil do ordinace. Byl pobledlý. Něco se stalo, křičel, musíme hned odsud,“ vypráví v knize Michael Lomonaco, který pracoval v Severní věži WTC.

USA si připomněly 18 let od tragických útoků z 11. září 2001. Na místě, kde stávaly věže WTC, se rozsvítily světelné sloupy. USA si připomněly 18 let od tragických útoků z 11. září 2001. Na místě, kde stávaly věže WTC, se rozsvítily světelné sloupy. | Reuters

„Na chodbě stál muž z ochranky a křičel, ať rychle běžíme ven. Na náměstí pod WTC jsem se otočil a viděl strašlivý požár v Severní věži. Myslel jsem, že to byla nějaká exploze. Panebože, všichni jsou v práci, pomyslel jsem si. Pak jsem se uklidnil, v budově jsou nouzová schodiště. Byl jsem plný optimismu, viděl jsem vycházet lidi,“ vzpomíná Lomonaco.

„Trvalo nám týdny, než jsme dali dohromady seznam pohřešovaných, přišli jsme o 72 kolegů,“ zakončil Lomonaco.

„Nepředstavitelný horor“

„Byl to nepředstavitelný horor, nemám slova, abych to popsal. Když jsme se podívali na hořící budovu, viděli jsme lidi uvězněné uvnitř. Pozor na padající těla, varoval mě jeden z hasičů,“ uvedl Wesley Wong z FBI, který zasahoval na místě. „Nechápavě jsem se na něj podíval, pak jsem pochopil.“

„Výkřik Bacha, padá další mě donutil vzhlédnout k budovám. Ztuhl jsem, viděl jsem padat muže v tmavomodrém obleku s bílou košilí a kravatou, měl tmavé vlasy. Nevěřil jsem vlastním očím, v pozadí hořelo WTC a nad námi na jasně obloze zářilo slunce, jaká ironie,“ doplnil Wong.

Lékaře šokoval zvuk dopadajících těl

„Nebyl to jeden člověk, z WTC vypadly nebo vyskočily desítky lidí. Asi nejhorší bylo, když jsem viděl skočit čtyři lidi, drželi se za ruce, ani nekřičeli. Opakoval jsem: Vydržte, pomůžu vám, prosím vás vydržte, a snažil jsem se k nim dostat. Věděl jsem ale, že jim už nemůžu pomoci,“ vypověděl detektiv David Brink.

„Nikdy na to nezapomenu, pamatuju si to, jako by to bylo včera. Všechny ty zvuky, nedokážete si představit, jak bolestivé bylo slyšet dopady těl,“ komentoval hlavní soudní lékař New Yorku Charles Hirsch. „Zaslechli jste podivný svist a pak ještě divnější plesknutí. Jeden strážník se mě ptal, co to je za zvuk. Moje odpověď šokovala i mě samotného, byl to člověk,“ popsal chirurg Gregory Fried.

Památník obětí letu 93 Památník obětí letu 93 | Reuters

„Viděl jsem, jak jeden člověk spadl na hasiče, byl to první hasič, který na místě zemřel, ne poslední,“ doplnil strážník newyorské policie Peter Moog.

Starosta: Na útoky jsme trénovali, na tohle jsme ale nebyli připraveni

„Víte, měli jsme hodně cvičení. Na útok antraxem nebo sarinem. Cvičili nás, co se stane, když nás na radnici zajmou únosci, ale tohle? Na tohle jsme nebyli připravení, všichni jsme byli ochromeni hrůzou, co se dělo přímo před našima očima. Stál jsem v troskách a koukal do oken WTC. Někde na 100. nebo 101. podlaží stál muž v rozbitém okně, podíval se dolů, pak za sebe a pak vyskočil,“ uvedl starosta města New York Rudy Giuliani.

K prvnímu útoku došlo v 8:46 (14:46 SELČ), New Yorkem se ozval výbuch, to první z unesených letadel, let 11 společnosti American Airlines Flight, nalétlo do Severní věže WTC. Věž okamžitě obklopil oheň a kouř, na místo se sjeli záchranáři, hasiči, policie a novináři. Nikdo zprvu netušil, co se stalo. O 17 minut později v 9:03 (15:03 SELČ) druhé letadlo, let 175 společnosti United Airlines Flight, narazilo do Jižní věže WTC. Tragédii zachytily živě desítky televizních stanic, které byly na místě. Do dvou hodin se obě věže zřítily.

Děsivá bilance: Tři tisíce mrtvých, 6 tisíc zraněných

Po půl desáté už nikdo nepochyboval, že USA je pod útokem teroristů, v 9:37 (15:37 SELČ) tisk informoval o třetím náletu, let 77 aerolinek American Airlines Flight spadl na budovu Pentagonu ve Washingtonu. O posledním uneseném letadle se mluví nejméně, zřítilo se v 10:03 (16:03 SELČ) uprostřed pole nedaleko malého pensylvánského městečka Shanksville, které nemá ani 300 obyvatel.

Pasažéři letu 93 společnosti United Airlines Flight jsou ale hrdinové, z paluby se zkontaktovali se svými blízkými, kteří jim řekli o tom, co se stalo v New Yorku, a cestující se rozhodli vzít věci do vlastních rukou.

Začali se dobývat do kokpitu, jejich vzpoura donutila únosce poslat letadlo k zemi. Teroristé patrně mířili do Washingtonu, spekuluje se, že jejich cílem byl Bílý dům nebo Kongres, Shanksville je letecky vzdálené od amerického hlavního města jen 45 minut. Útoky si vyžádaly 2996 obětí včetně 19 únosců a přes 6 tisíc zraněných.

dietr ( 11. září 2019 17:45 )

co američan to hrdina

Zobrazit celou diskusi