Kvůli důchodu zamykal matku v pokoji. Senioři čelí fackám i ponižování, jak pomoci?

Na anonymní linku Senior telefon se dovolala 87letá paní Dagmar. Již 15 let je vdova a má 2 děti – syna a dceru.

Je trvale upoutaná na invalidní vozík a odkázaná na pomoc rodiny. Dcera žije v USA a tak Dagmar převedla veškerý movitý i nemovitý majetek na syna, který situace začal zneužívat. Nejedná se jen o finanční vykořisťování, ale i o slovní a fyzické napadání - facky, bití, kopance nebo zamykání v pokoji. Pokud bezmocná paní volá o pomoc, následuje odpírání jídla a pití a další fyzické tresty. Syna na policii udat nechce. To je jen jeden z případů, s kterým se pracovníci organizace život 90 setkali. Hovor skončil poděkováním, že paní Dagmar vyslechli a že se znovu ozve, když se situace bude zhoršovat.

„Z případů, které známe, je jen špička ledovce evidována. Odhaduje se, že o 85 procentech případů se neví...,“ uvedl ředitel Života 90 Jan Lorman.

Loni pracovníci přijali 9062 hovorů. Jen 90 z nich se týkalo zneužívání. Letos bylo telefonátů zatím 7360, z nich 32 o zneužívání. Podle pracovníků linky senioři o takových případech mluví jen neradi. Když už o tématu začnou, nechtějí, aby se případem zabývala policie.

Vytrhané vlasy a tržné rány

Na dispečink Tísňové péče (TP) zavolal pan Jaroslav, byl podnapilý. Při rozhovoru vyšlo najevo, že týrá svoji matku, která má akutní potíže. Na místo vyjela záchranka a policie. Ukázalo se, že seniorka trpí silnou podvýživou, má tržné rány po těle, vytrhané vlasy. Matka pana Jaroslava je klientkou TP, ale nikdy si na synovo chování nestěžovala. Nechtěla situaci řešit, doufala, že se to samo zmírní. Po pobytu v nemocnici si ji vzal k sobě druhý syn.

„Lidé se stydí mluvit o tom, že jim někdo ubližuje. Cítí se poníženi, že se to děje právě jim,“ řekla Blesk Zprávám Magdalena Pavlíčková, metodička seniorského abusu v Životě 90.

Exekuce na sklonku života? „Tlačí na nemocné a staré,“ zuří dcera dlužníků

Dalšími důvody, proč senioři o týrání nemluví, je strach, že by se to nakonec obrátilo proti nim. Případně mají pocit selhání v roli rodičů. „Oni si říkají, že přece neřeknou o své rodině, že je špatná, protože za to vlastně mohou oni,“ vysvětluje Lohrman. Stresovou záležitostí je pro ně také policejní vyšetřování a soudy. Senioři to vnímají jako zátěž a raději mlčí.

Často se tak stává, že senior se na na tísňové lince svěří se svými problémy, ale nesouhlasí s tím, aby pracovníci potíže nějak řešili.

Diskriminace i u lékařů

Podle vedení organizace Život 90 se zneužívání a zanedbávání seniorů objevuje víc v institucích, než v rodinách. Stačí, když senior nedostává řádně najíst, nebo pravidelně pít. Personál s lidmi někdy také komunikuje bez respektu.

„Senioři jsou diskriminováni např. i u lékaře. Stává se, že jim lékař odmítne udělat nějaké vyšetření, řekne, že už jsou staří a nevyplatí se jim to,“ dodává Pavlíčková.

„Někdy se musí lékař rozhodnout, zda nasadí léčbu. Pak se podívá do občanky, zjistí, že je pacientovi 70 a nechá ho být. Ale každý z nás, kterému je 70 nebo 80, má před sebou budoucnost,“ upozorňuje Lorman.

„Se starým člověkem se jedná jako se zlobivým dítětem. Dovolujeme mu to, co mu náleží. Podmiňuje se to tím, aby dělal, co personál či blízcí chtějí. Když nebude dost hodný, tak někdo nebude dost hodný na něj,“ popsal výkonný ředitel Života 90 Jaroslav Lorman.

Alarmující obvinění: Týral prachatický pečovatelský dům svěřené seniory? Věc šetří policie

Odborníci: Nenechte si ubližovat

Podle odborníků je potřeba prevence. Okolí by mělo být vnímavější k případům týrání a senioři a seniorky by se neměli bát říct si o pomoc.

„Chceme lidem dodat odvahu a vzkázat: Není to jen váš problém. Mají s tím zkušenosti i jiní lidé. I v jejich případě jako ve vašem je ale podstatné říct ‚dost‘. Nikdo nemá právo týrat a nikdo nemá povinnost to snášet,“ uvedl Lorman.

Lidé v tísni se mohou obrátit na krizovou linku Senior telefon s číslem 800 157 157, která funguje nonstop, zdarma a anonymně.