Trh práce čeká otřes. Tisíce Čechů mají „zaječí úmysly“, firmy se děsí

Trpělivost a pasivita lidí, kteří nejsou spokojení ve svém zaměstnání, je minulostí a Češi jsou aktivnější v hledání nové práce. Za poslední rok dramaticky přibylo těch, kteří se pohlížejí po jiném uplatnění, ukazují průzkumy. Například ten, který realizovala personální agentura Grafton Recruitment, ukazuje, že po změně se poohlíží až 75 procent nespokojených zaměstnanců.

„Ze všech stran slyšíme, že nejsou lidé. Ano, nejsou, prakticky každý, kdo dnes chce pracovat, má příležitost, ne každý je však spokojený. Tři čtvrtiny nespokojených zaměstnanců se poohlíží po nové práci, zaměstnavatelé by se měli zaměřit právě na ně,“ uvedla Jitka Součková s tím, že během posledního roku narostl počet těchto lidí o desetinu. Nejčastěji podle ní hledají práci na internetu.

Změna práce každých 5 let

K podobným závěrům došla také poradenská společnost Randstad. Podle ní si novou práci hledá každý šestý Čech, zejména jde pak o lidi do 34 let. Ale trend je patrný i u starších lidí. Zatímco ještě nedávno Češi měnili práci v průměru jednou za osm let, nyní je to zpravidla jednou za pět let.

Cizinci se k nám hrnou za prací, vydělají si víc než sami Češi. Kolik berou Rumuni?

Situace českého pracovního trhu tomu nahrává. Nezaměstnanost minulý měsíc opět poklesla, a to na úroveň 3,2 procent. Bez práce tak bylo 241 tisíc lidí, což je nejméně od roku 1997. Úřad práce přitom eviduje 333 tisíc pracovních míst, takže reálně je pouze 0,7 zájemců na jedno pracovní místo. Průzkum ČSOB z konce loňského roku navíc ukázal, že více než čtvrtina firem chce v roce 2019 přijímat nové pracovníky, naopak snižovat „stavy“ plánuje jen menšina.

Nastává tak ideální doba na změnu. A podle analytiků se situace „vyostří“ v okamžiku, kdy se naplno rozběhnou sezónní práce, zejména ve stavebnictví, gastronomii, zemědělství nebo v rámci cestovního ruchu. Česko tak možná letos v létě čekají menší otřesy a lidé budou hromadně měnit práci. „V řadě případů se zaměstnancům podařilo navýšit odměnu za práci na hranici, za níž podnikatelé nejsou ochotni jít,“ vysvětlil analytik ČSOB Martin Kupka.

Lidí ubývá, firmy zaspaly

Situaci nedokáže „napravit“ ani příchod pracovníků z ciziny. Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil upozorňuje, že lidí schopných pracovat bude ubývat. Jen od roku 2010 se počet lidí v aktivním věku od 15 do 65 let snížil v průměru o 59 tisíc ročně.

Maláčová se čílí: Ženy vydělávají v průměru o 80 tisíc korun ročně méně než muži

„Pokles se jen tak brzo nezastaví. V následujících pěti letech přijde pracovní trh o dalších potenciálních 246 tisíc lidí. To pro podniky není pěkná představa,“ řekl Navrátil pro Blesk Zprávy s tím, že přístup firem se bude muset změnit.

„Růst ekonomiky a životní úrovně nebudeme moci nahonit zvyšováním zaměstnanosti. Ale jen a jen produktivitou. S tím je konzistentní jen sázka na vzdělání, automatizaci, robotizaci a digitalizaci,“ upozornil Navrátil s tím, že podniky si dlouho „užívaly“ toho, že jsou v Česku nízké platy a neinvestovaly právě do rozvoje automatizace a robotizace. „Ve srovnání s Německem máme počet robotů na deset tisíc pracovníků třetinový,“ doplnil.

Firmy už sice v poslední době více investují, ale narážejí na jiný problém. Strojaři, kteří vyrábějí roboty, si také začínají stěžovat na nedostatek pracovníků. A kvůli tomu nestíhají pokrýt poptávku českých firem. Vzniká tak začarovaný kruh, který v mnoha firmách předznamenává období nejistoty, jestli jim zaměstnanci neutečou „za lepším“.