V Nigérii zuří konflikt mezi farmáři a pastevci. Vyžádal si 3641 obětí, ale vládu to prý nezajímá

Organizace zjistila, že 57 procent z 3641 evidovaných úmrtí nastalo v roce 2018. Poblíž dějišť útoků, které trvají i hodiny nebo celé dny, se prý často nacházely jednotky bezpečnostních složek, avšak se zásahem otálely.

„Nigerijská vláda předvádí něco, co lze popsat jedině jako hrubou nekompetentnost, a selhala ve své povinnosti chránit životy svých obyvatel a ukončit stupňující se konflikt mezi pastevci a farmáři,“ uvedl ředitel nigerijské sekce AI Osai Ojigho.

„Toleroval sexuální obtěžování.“ Lídr OSN v boji proti AIDS předčasně končí

Výzkum jeho kolegů prý ukázal, že útoky z posledních let byly dobře naplánované a koordinované, přičemž útočníci měli k dispozici i kulomety či samopaly AK-47.

Roli hraje území i víra

Podle agentury Reuters by mohl aktuální nárůst násilí promluvit do výsledků prezidentských voleb, které Nigérii čekají v únoru 2019. O obhajobu vítězství v nich bude usilovat současná hlava státu Muhammadu Buhari, který ale čelí obviněním, že neměří oběma stranám krvavého konfliktu stejným metrem.

Reuters vysvětluje, že Buhari pochází z etnické skupiny Fulbů, stejně jako velká část pastevců.Podle AI pak vláda selhává při vyšetřování mezikomunitního násilí a stíhání odpovědných osob, což přispělo k eskalaci bojů.

V Evropě se poprvé objevily nebezpečné opičí neštovice. Hrozí pandemie?

Reuters uvádí, že násilnosti jsou často vykreslované jako konflikt vycházející z etnických a náboženských rozdílů, neboť proti sobě stojí převážně muslimští Fulbové a převážně křesťanští farmáři.

Řada odborníků a politiků ale údajně kořeny konfliktu vidí v soupeření o půdu, které vyhrocuje jednak rozšiřování zemědělských aktivit, ale také klimatické změny.