„Na jabloních se vyskytuje vůbec nejvíce druhů škůdců, na hrušních a slivoních jich je méně a nejméně jich je na broskvoních a meruňkách,“ vysvětluje odborník na rostlinolékařství František Kocourek v dalším dílu divácky úspěšného pořadu Receptář prima nápadů.

Štítenka dokáže zničit celý strom

Někteří škůdci jsou podle jeho slov tzv. monofágní, což znamená, že žijí jen na jednom druhu rostliny, jako např. pilatka jablečná či vrtule třešňová. Naproti tomu polyfágní druhy se vyskytují na všech druzích ovocných stromů, jako např. štítenka zhoubná, která začíná být vážným problémem. Její nebývalé rozšíření do ovocných sadů a zahrad v posledních letech souvisí s oteplováním a na jablkách a broskvích způsobují larvičky pihovité skvrny, které plody znehodnocují. Štítenka zhoubná vysává šťávu z letorostů a při přemnožení dokáže zcela zničit větve i celý strom.

„Ochrana proti štítence je velmi složitá a komplikovaná i v komerčních sadech,“ upozorňuje odborník a dodává, že základem je použití olejových přípravků brzy na jaře jako předjarní postřik, a poté jsou ještě dva termíny na ošetření pro rozlézající se larvičky. „Jeden je zhruba v polovině června a nasignalizujeme jej pomocí feromonových lapáků, kdy od letu samců se zhruba za měsíc rozlézají larvičky. Druhý termín je na druhou generaci, což bývá obvykle v září.“

Jak na zimní řez ovocných stromů a dřevin, abyste měli v létě bohatou úrodu?

Červivosti jablek můžete zamezit

Dalším rozšířeným problémem u jabloní je červivost, kterou způsobují housenky tzv. obaleče jablečného. „Je to malý, nenápadný motýl, který létá po soumraku, a je možno ho monitorovat pomocí feromonových lapáků,“ upřesňuje odborník s tím, že v našich podmínkách má tento škůdce obvykle dvě generace. „V letošním teplém roce právě tato druhá generace způsobila závažné škody, které se projevují červivostí a spadem jablek.“

Ochrana proti obaleči je možná chemickou, biologickou i mechanickou cestou, přičemž ve velkosadech se spíše používá chemická, např. neonikotinoidy nebo přípravky na bázi spinosadu, v zahradách bychom ale měli podle jeho slov upřednostňovat biopreparáty. „U nás jsou dostupné dva typy – bakuloviry a přípravky na bázi Bacillus thuringiensis,“ radí pan Kocourek, „aby ale byly dostatečně účinné, je potřeba přesně nasignalizovat termín ošetření v době, kdy se housenky líhnou z vajíček, což je poměrně komplikovaná věc. Když se to ale podaří, je účinnost biopreparátů velmi vysoká.“

Nežádoucí hmyz na zahradě: Jak se zbavit mšic a svilušek bez chemie

Mechanická ochrana proti obaleči pak spočívá v nasazování pásu z vlnité lepenky, zhruba v polovině června, a následném vybírání housenek z těchto pásů a jejich likvidaci. „Je potřeba vybrat housenky první generace do července, další housenky pak zlikvidovat až na podzim po sklizni,“ doporučuje.

V sadech i zahradách je dále možno podporovat výskyt přirozených nepřátel obaleče, jako jsou sluníčka, pavouci, škvoři… „Jejich podpora je možná tím, že používáme selektivní přípravky, které je nehubí, a vysazujeme v sadech a zahradách kvetoucí pásy, které jim slouží za potravu,“ uzavírá odborník další z dostupných možností ochrany.

Další praktické reportáže pro pěstitele, chovatele, chalupáře, kutily a všechny, kdo chtějí pěkně a pohodlně bydlet, příjemně relaxovat či zdravě žít, můžete vidět každou neděli ve 12:00 hodin v oblíbeném pořadu Receptář prima nápadů s Oldřichem Navrátilem.