10°C
Pravidelní diváci Vychytávek dobře znají pana Jaroslava Šefla ze Lhůty u Plzně jako šikovného kutila a nadaného výtvarníka, ale on to má zmáknuté i na zahradě a roubování prý není nic těžkého.
„V první řadě si musíme připravit rouby, které by měly být silné asi jako tužka,“ vysvětluje pan Šefl, „a které se nastřihají z loňských výhonů v době vegetačního klidu, čili někdy kolem Vánoc. Já to dělám tak, že si je zahrabu do země do záhonku, aby tam byla vlhkost, a pak když je vyndám, umyju je, aby nebyly zaschlé.“
Roub je mladý výhonek, ze kterého pak poroste nový strom, připravit si musíme ale ještě také podnož, na níž bude roub přenesen. Po srůstu zajišťuje podnož přísun živin, naroubovaná část by pak měla rodit požadované ovoce.
„Podnož připravíme tak, že odshora dolů, zhruba v délce čtyř centimetrů, nařízneme nožem a pak čistým šroubovákem odchlípneme kůru k jedné straně a za tu kůru zasuneme připravený, šikmo seříznutý roub. Zasunutý roub pevně přitiskneme, poté vezmeme roubovací pásku, obtočíme a hořejšek zavoskujeme tak, aby k tomu nepronikla voda, stejně tak ošetříme štěpařským voskem rány po ustřižení nad hořejším očkem.“
Velice důležité je podle jeho slov to, aby bylo všechno čisté a nezanesly se tam nějaké bakterie. „To, zda jsme byli úspěšní, poznáme v krátkém čase, jakmile začnou rašit pupeny,“ dodává s tím, že ani tehdy však ještě nemáme zcela vyhráno. „Teprve až se začnou tvořit výhonky, je téměř jistota, že se to povedlo.“
Naroubovat můžete dokonce i dva druhy jablek na jeden strom nebo příbuzné druhy. Pokud se vše podaří, jak má, hned na první pokus, můžete se těšit na úrodu zhruba ve druhém až třetím roce, protože vzrostlý strom už má dávno vytvořený a funkční kořenový systém.
Další vychytávky všeho druhu, pro kutily, zahrádkáře a všechny, kteří si rádi usnadní život originálními nápady, najdete v oblíbeném pořadu VYCHYTÁVKY LÁDI HRUŠKY, který běží každou neděli ve 12.50 hodin na Primě.
