30 let svobody ONLINE: Davy na Letné, Národní i Václaváku. Babiš se sklonil před Havlem

Děkujeme za pozornost věnovanou našemu online zpravodajství z nadcházejících oslav výročí 17. listopadu, další informace vám tu budeme nabízet od pátečního rána.

„Já jsem se během listopadových demonstrací seznámil se svou ženou Janou, která támhle sedí. A od těch listopadových demonstrací jsme těch 30 let spolu. Pro mě je 17. listopad nejen společenská změna, ale i významná změna v osobním životě a říkám, a to si nepřeju, kdyby nic z toho 17. listopadu nezůstalo, tak to naše manželství zůstane,“

podělil se o osobní vzpomínku na 17. listopad 1989 večer v Brně na Šelepce šéf ODS Petr Fiala. I letos chystá na 17. listopad sváteční oběd s disidenty v pražském Mánesu.

„Pro mě samozřejmě 17. listopad je symbolické datum, kdy skončila ta šeď, beznaděj komunismu. Já strašně nemám rád to dnešní bagatelizování a zlehčování a reativizaci toho komunistického zla. Pro mě se otevřela cesta ke svobodě a demokracii, mohl jsem si uskutečnit všechny svoje sny. Já nepřestanu být vděčný za to, že já, moje generace mohla něco takového prožít,“ říká Fiala.

„Především, a to je podstata věci, na těch oslavách budou převážně, ne výlučně, ale převážně ti, kteří s listopadovou revolucí před 30 lety nemají vůbec nic společného, pokud nestáli přímo proti ní,“ uvedl na TV Barrandov k 17. listopadu prezident Miloš Zeman.

Nedělní svátek stráví v Lánech, jak již dříve avizoval i v pořadu S prezidentem v Lánech na Blesk.cz. „Mně jeden umělecký kovář na setkání s občany dal krásný dárek, je to velký svícen, dvousvícen, dvě svíčky a mezi nimi je krásně vytepaná růže. A já v neděli obě dvě, poprvé, tyto svíčky zapálím. A budu vzpomínat na ty, kteří u toho byli a jak se říká, byli u toho, když hřmělo. Dnes nehřmí, dnes mohou lidi demonstrovat za jakékoli nesmysly, třeba i za ten revoluční socialismus a nikdo je samozřejmě netrestá. Nicméně proč tam být, když už nehřmí. Já jsem spíš člověkem, který má rád bouřku,“ podotkl Zeman.

Na povzdech moderátora Jaromíra Soukupa, že na Národní třídu nemůže, protože je „se Zemanem“, prezident uvedl: „V každém případě nebuďte takový bolestín, pane Soukupe.“

Podle Zemana je politika něco jako válka: „Někteří půjdou s vámi, a těch nebude málo, a někteří budou proti vám. Zase kdyby to byl opak, že všichni budou s vámi, tak je tady totalita a kdyby všichni byli proti vám, tak to máte špatný, pane Soukupe. Měkkost a milosrdenství se v politice nikdy moc nenosilo a to buďme rádi, že nežijeme v dobách minulých, kdy se politické konflikty řešily popravami. Já jsem teď studoval vztahy mezi Stalinem a Bucharinem, je zajímavé, že Stalin říká Bucharinovi: Ty a já jsme Himálaje. Hezké, že? No a tak kus těch Himálají popravou Bucharina zmizel.“ 

A k 17. listopadu na závěr Zeman dodal: „Pokud jde o mě, já budu mít jako 17. listopad velmi pokročilý, ne velmi pokročilý, velmi klidný den s těmi dvěma svíčkami.“

Sobotní demonstrace na Letné a nedělní oslavy 30. výročí sametové revoluce omezí v centru Prahy provoz aut i tramvají a parkování. Kvůli demonstraci se dopravní uzavírky v okolí Letné neplánují, ale policie k nim může operativně přistoupit. 

Sociální demokracie na svých internetových stránkách zřídila sekci, ve které představitelé strany vzpomínají na to, jak prožívali revoluční dny v roce 1989. 

Zhruba dvě třetiny Čechů pokládají režim po listopadu 1989 za lepší než předlistopadový. K polistopadovému vývoji jsou podstatně kritičtější starší občané, lidé nedostatečně materiálně zajištění a voliči levice. Vyplývá to z aktuálního výzkumu ústavu STEM.

Jízdní doby při cestování vlakem na hlavních tratích v Česku se od sametové revoluce zkrátily téměř o třetinu. Zvýšila se především rychlost železničních souprav. Vyplývá to z údajů Českých drah.

Mezi nejpopulárnější potenciální kandidáty na prezidenta patří podle průzkumu agentury STEM/MARK současný premiér Andrej Babiš (ANO), moderátor a herec Marek Eben nebo senátor a kandidát z minulých prezidentských voleb Jiří Drahoš.Babiš ale zároveň s Václavem Klausem mladším patří mezi potenciální kandidáty, které nejvíce lidí volit odmítá.

Čtvrteční speciální vysílání ke 30 letům svobody skončilo. Blesk Zprávy vám ale i nadále budou přinášet aktuality, které se týkají výročí sametové revoluce. 

Kocáb přiznal, že jak Miloš Zeman, tak Václav Klaus bývali lidé, s kterými měl blízký vztah a s kterými si tykal, ale dnes jim nerozumí. U Klause mu vadí zejména věta „peníze jsou až na prvním místě“ a jeho nevraživost k EU. Zemana dříve obdivoval za jeho humor, v současnosti mu vytýká příklon k Rusku.

„Byly tady jaderné hlavice a já jsem je jako poslanec Kocáb a zpěvák Pražského výběru objevil,“ pochlubil se Kocáb. Podle něj se tu nacházely tři, byť to komunisté vytrvale popírali.

Michael Kocáb připomněl, že pochází z chartistické rodiny. Jeho kolega Michal Horáček nepocházel. Oba dva se ale pohybovali v kulturním prostředí, což je spojilo, řekl Kocáb. Společně založili iniciativu Most, která se snažila zprostředkovat komunikaci mezi znepřátelenými stranami.

„Jedno těžiště bylo v ÚV KSČ. A jedno kolem tehdejšího premiéra Ladislava Adamce,“ popsal hudebník rozdělení moci z roku 1989.

„Co by bylo, kdyby se to nepovedlo? To je těžko představitelné.“ Kocáb nechce spekulovat, v jakém stavu by se země nacházela, kdyby demonstrace 17. listopadu nevyšla. Je si ale jistý, že by došlo k prolití krve. A masovému zatýkání.

„Dnešní situace a tehdejší jsou pro mě naprosto nesrovnatelné… Ta diktatura komunistická drtila občany východního bloku a Čechoslováci byli velmi nespokojení,“ řekl Kocáb.

Posledním hostem čtvrtečního vysílání k 30 letům pádu komunismu je hudebník Michael Kocáb.

„To byl jeden z mála momentů, co jsem se vážně smála,“ vzpomíná Zagorová na projev bývalého tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše na Červeném Hrádku. Komunistický politik v něm zpěvačku označil za „milou holku“. Zazněly zde také slavné „bojlery“.

Zagorová odmítá, že z ní režim chtěl udělat druhou Martu Kubišovou. „To není pravda. Marta je jenom jedna,“ sdělila. Kdyby nicméně tenkrát nemohla zpívat, říká, že by psala texty. Emigrovat nikdy zpěvačka nechtěla.

Následuje rozhovor se zpěvačkou Hanou Zagorovou.

Podle Horáčka je život v současném Česku krásný, země prosperuje. „Teď už si nemusíme stěžovat na Berlín nebo Moskvu. Teď je to na nás,“ konstatuje textař. A že někteří Češi tvrdí, že za komunismu bylo lépe? To ho nepřekvapuje. „Tak je to se vším,“ míní.

„Udivuje mě, že 30 let po revoluci nebyla udělána žádná studie, která by prozkoumala jednání československého Prognostického ústavu,“ uvedl Horáček s tím, že je až podezřelé, kolik jeho zaměstnanců skončilo ve vysoké politice.

„Adamec byl Gorbačův člověk,“ pamatuje Horáček na bývalého československého premiéra Ladislava Adamce. Ten stál v čele vlády během sametové revoluce.

Následuje rozhovor se spisovatelem, producentem a někdejším protikandidátem Miloše Zemana Michalem Horáčkem.

„Dubček se nemůže nikdy zbavit stínu komunistického funkcionáře z 50. let. Do role spasitele socialismu se nedostal nevědomky, vlivem okolností, ne vlastní vůlí,“ vzpomíná Fenič na výraznou osobnost pražského jara Alexandra Dubčeka.

„Já jsem se účastnil všech demonstrací od roku 1988, jen ne té klíčové,“ přiznal se Fenič s tím, že 17. listopadu 1989 mixoval hudbu od zpěvačky Marty Kubišové ke svému filmu.

Na Národní třídu se ale nakonec dostal, a to poté, co již zásah proti demonstrantům skončil. „Byl to neuvěřitelně apokalyptický pohled,“ uvedl a prozradil, proč mu bylo do breku.

„Pamatuji si přesně na detaily, když jsem se to dozvěděl,“ vzpomíná režisér na smrt Václava Havla. Fenič byl jedním z iniciátorů přejmenování ruzyňského letiště v Praze po exprezidentovi. Podle něj podpora politiků ani lidí příliš velká nebyla, ale nakonec se změnu povedlo zrealizovat.

Dalším hostem je slovenský režisér a producent Fero Fenič.

„Tehdy měli hlavní slovo studenti… celé to začali. Nová generace prostě už nechtěla žít v nesmyslném režimu,“ popisuje Freimannová, kdo byli podle ní hlavní hybatelé konce socialismu.

„Já jsem studovala divadelní vědu, takže o Václavu Havlovi jsem věděla, znala jsem jeho hry a věděla jsem, v jaké je situaci,“ řekla Freimannová o seznámení s exprezidentem. Pokračovala vyprávěním, jaké to bylo u něj na Hrádečku. „S Olgou (první Havlova manželka, pozn. red.) jsem měla pocit, jako bych ji znala tisíc let,“ dodala.

Pokračujeme rozhovorem s Annou Freimannovou, která spravuje odkaz Václava Havla.

„Když jsme se sešli na Albertově, tak jsme přemýšleli, kolik přijde lidí. 300 – to by byla ostuda. Tři tisíce – to bychom byli rádi. Ale že jich přijde 30 tisíc – to jsme nečekali,“ vzpomíná na demonstraci Benda.      

„Byly chvíle, kdy jsem měl pocit, že mě zavřou,“ vzpomíná na komunistický režim Benda.     

Ve studiu je nejdéle sloužící český poslanec Marek Benda (ODS).

Prezident Miloš Zeman v sobotu 16. listopadu společně se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou položí k výročí 30 let svobody věnec k pamětní desce u budovy Univerzity Komenského v Bratislavě. Zúčastní se rovněž otevření Českého domu Bratislava a poobědvá s českým velvyslancem na Slovensku Tomášem Tuhým.

„Ne, nejsme tam, kde jsme chtěli být v době sametové revoluce, ani zdaleka,“ uzavírá Milan Kňažko rozhovor pro Blesk Zprávy.

Kňažko vyprávěl studentům v Bratislavě o tom, co se děje v Praze, a podle něj to byla jedna z nejemotivnějších situací, které zažil. Vyprávěl hlavně o tom, jak se divadla v Praze rozhodla stávkovat. Lidé se podle něj smáli, plakali a dotýkali se jich, protože nemohli uvěřit, že se něco takového děje.

„16. listopadu 1989 chodili v Bratislavě studenti po městě a volali po diskusi, ale nebyl žádný zásah,“ vzpomíná Kňažko.    

Pokračujeme rozhovorem se slovenským exministrem kultury a zahraničí Milanem Kňažkem. 

„Někomu se může zdát, že v listopadu '89 bylo jasné, že padne komunismus. Jenže u nás nebyla svobodná média, nevěděli jsme nic, co se děje v Německu. Vše jsme se dozvěděli potom,“ řekl Kňažko.

Co bude dělat 17. listopadu 2019, to Václav Klaus prozradit nechtěl.      

„Když jsem četl myšlenku Kocába, že chce kandidovat na prezidenta, nevěřil jsem svým očím. Já prezidentské ambice nemám a pár let už mi je, já vnímám věk jako realitu, věk nepodceňuji, ale zase doufám, že letos bude lyžařská sezona,“ žertuje Klaus a zdůraznil, že Kocáb by se mu jako prezident nezamlouval.

„Já nejsem obhájce disidentského úžasného PR, které se podařilo po listopadu vybudovat, a jedna disidentská skupina, i když jich bylo více, tak jsem přesvědčen, že těch skupin, které o pád komunismu usilovaly, bylo více. Havel byl rozhodný v listopadu '89 a stal se neformálním vůdcem celého procesu. Na leccos jsme měli názory stejné, na něco jiné. Choval se, že nemá chuť u vyšší funkce. Ale když jsme seděli v Laterně magice, tak Jiří Dienstbier řekl, že prezidentem by mohl být Havel, a já řekl: Ne, to snad ne,“ vzpomíná Václav Klaus na prezidenta Havla.     

Státní bezpečnost vedla na Klause dva svazky. „Já jsem to nikdy nestudoval a ani mě to nezajímá a nechci a nepotřebuji vědět, kdo na mě z kolegů nebo přátel reportoval,“ říká Klaus.    

„Před srpnem 68 jsem měl domluvenou stáž v USA, režim to klidně dovolil, abych vyjel. Já jsem měl možnost půl roku žít na americké univerzitě. Podobně manželka studovala v Amsterdamu. Ale ani na vteřinu jsem neuvažoval, že bych emigroval,“ řekl ve studiu Blesk Zpráv Václav Klaus.   

„Naše země se nevzepjala jen v roce 1989, ale už v 60. letech, které začaly Pražským jarem, ale skončily vpádem vojsk Varšavské smlouvy. Všechno směřovalo tímto směrem,“ uvedl Klaus.

„Moje pochyby o Evropské unii, jaký nastal zlom před deseti Lisabonskou smlouvou, jsem cítil už v roce 1996,“ přiznal Klaus s tím, že viděl obrovské problémy.

„Jestli tehdy o nás rozhodovali v Moskvě, takže teď o nás velmi rozhodují v Bruselu. Takže naše suverenita není omezená, ale sdílená – to je takové lepší slovo než omezená,“ myslí si Klaus.

Václav Klaus představuje svou novou knihu Cesta ke svobodě, ale i zpět.

Václav Klaus, jedna z nejvýraznějších osobností polistopadových událostí, je hostem studia Blesk Zpráv.

Dalším hostem našeho vysílání bude bývalý prezident Václav Klaus.

„Když jsem viděl cáry oblečení a krev, tak se ve mně objevilo odhodlání, že s tím musíme něco udělat,“ vzpomíná na listopadové demonstrace Potměšil.