Sametové střípky: Zagorové ztichl telefon, Kubišová měla zimu na plicích a Benda přelstil StB

Psal se červen 1989 a zpěvačka Hana Zagorová upadla v nelibost. V divadle Sklep podepsala petici Několik vět. Dokument, který požadoval propuštění politických vězňů, konec omezování shromažďování, nebo aby bylo respektované náboženské vyznání, či skončila cenzura tisku a médií obecně. A také, aby se diskutovalo o otázkách životního prostředí. Druhý den už to vysílali ve Svobodné Evropě.

„Zjistila jsem, že tam není nic, co by neměl slušný člověk podepsat, opravdu tam nebylo nic závadného,“ trvá si na svém podpisu Zagorová i po třiceti letech. „Jsem moc ráda, že jsem to udělala, i když mně ten půl rok bylo hodně smutno, protože jsem dostala ze dne na den totálního zaracha.“   

Legendární předrevoluční „bufáče“ v Brně: Jahodový koktejl v Mléčném baru na Svoboďáku, Sputnik na České měl první eskalátor

Už tehdy komunisté Zagorovou přesvědčovali, aby podpis odvolala, nedala se. StB jí dokonce dávala prý u ní doma příklady, kdo podepsal Chartu 77, aby pak podpis odvolal. „Na ÚV KSČ to byla také zajímavá schůzka,“ vzpomíná zpěvačka na dobu, kdy byla „nepřítelem“ státu.

„Tam mě měl za úkol přivést Karel Vágner s tím, že jestli si to teď nerozmyslím a teď to vše neodvolám, tak už si nikdy nezazpívám,“ zmínila. Zagorové prý bylo tou dobou hodně úzko. „Strašně miluji to, co dělám. Dokonce tam zaznělo: Odvolejte a nikdo se to nedozví,“ vzpomínala ve studiu Blesk Zpráv.

Telefon u Zagorové utichl

Najednou si prý uvědomila, že je v bytě ticho. Telefon, který jindy drnčel, nevydal téměř žádný zvuk. Přestaly chodit pracovní nabídky, přestali se ozývat přátelé.

„Vše dohromady, což ale na druhou stranu je i prospěšné, protože došlo k selekci mých přátel, a to není tak špatné, ale bylo to velmi překvapivé, opravdu z toho drnčícího telefonu najednou bylo velké ticho a jen pár známých, kteří mi zůstali,“ vzpomíná dnes.

Mezi výslechy v Bartolomějské ve volném čase přemýšlela, co bude dělat. Tou dobou stále ještě nikdo moc netušil, zda a kdy komunisté půjdou od válu. „Nikdy jsem neměla strach, že bych se neuživila,“ nechtěla se nechat zlomit a uvažovala, že bude psát pod pseudonymem texty kolegům. Nebo připravovat pořady do televize.

Zeman horší než Havel, Babiš „zašlapal“ Sobotku. Češi známkovali politiky od roku 1993

Zákaz trval nakonec jen půl roku. I když ve zlomový okamžik, tedy 17. listopadu, bojovala víc než s režimem s bacily. Dodnes patří Hana Zagorová k nejoblíbenějším a nejžádanějším zpěvačkám.

„Jestli jsem alespoň malinkatým momentem byla přítomna a mohla jsem něčemu pomoct, tak jsem na sebe pyšná,“ uzavřela vystoupení ve studiu Blesk Zpráv Hana Zagorová s tím, že i když byla doba zlá, nikdy neuvažovala o emigraci.

Kubišová a tajemství pleteného svetru

Překotná doba sametové revoluce svedla na improvizované pódium na balkonu pražského Melantrichu právě Hanu Zagorovou a Martu Kubišovou. Potkaly se 23. listopadu. Na den lidských práv 10. prosince pak Kubišová z balkonu zazpívala svou Modlitbu pro Martu.

I když byli všichni okolo ní navlečení do bund a někteří měli čepice, Marta Kubišová se na balkonu objevila jen ve slabém svetru.

„To jsem já. Uřícená, někam přijdu, odhodím kabát a až na tom balkoně jsem zjistila, že se mi klepou plíce zimou,“ vzpomíná po třiceti letech.

Svetr už dnes prý nemá, i když byl upletený od maminky. „Dala jsem ho ale do nějaké aukce,“ řekla ve vysílání Kubišová. Zavzpomínala i na první setkání s Václavem Havlem a na to, jak si přála, aby jí StB udělala prohlídku na chalupě.

Psací stroje pod dohledem

Agitace v roce 1989 spoléhala na šíření letáků, které bylo mnohem pracnější, než dnešní sdílení pozvánek na facebooku. Proces byl náročnější i proto, že cokoliv, co šlo proti režimu, bylo hned bráno jako rozvracení socialistického státu.

Své o tom ví i nejdéle sloužící poslanec Marek Benda. Právě u něj začalo psaní letáků, které zvaly na studentskou demonstraci 17. listopad 1989.

Opatrnost byla podle Bendy na místě, tehdejší Státní bezpečnost totiž věděla, jak zjistit, na kterém psacím stroji byl ten který dokument naťukaný.

„Obecně se dá poznat, co bylo na jakém psacím stroji napsáno, protože každý z nich má drobnou chybičku. Nadskakuje písmenko nebo podobně,“ zavzpomínal, jak tehdejší policie uměla rozeznat autory. I proto o některé psací stroje tehdy přišel.  

„Protože u nás byly opakované domovní prohlídky a opakovaně stroje zabavovali, někdy nějaký vrátili,“ zmínil nástrahy režimu. Letáky se proto chystaly tak, že například tento konkrétně Benda nadiktoval zájemcům, ti si to přepsali v ruce a následně běželi například na fakulty. A tam teprve začali ťukat do strojů, které byly volně k dispozici.  

„Abych nerozdal přeťukané letáčky na našem stroji, tak jsem je nadiktoval, každý si je musel rukou přepsat a každý si je na fakultě přepsal,“ popsal tehdejší praxi.

Premium

Zuzana Bubílková: Havel si debaty s Klausem musel nacvičovat! A kdo ji nejvíc nenáviděl?

To, že tehdy přišlo na shromáždění tolik lidí, je prý dáno především tím, že akce byla povolená. Studentské hnutí se spojilo s tehdejším Socialistickým svazem mládeže. I když to chvíli vypadalo, že k tomuto spojení ani nedojde.

„Ve Stuze byl o to velký spor, jestli se spojovat se svazáky,“ vzpomíná Benda, podle kterého byl poměr hlasů nakonec 10:8.

V Blesku Benda také zavzpomínal na to, jak neunikl vodnímu dělu, od koho se naučil kličkovat ulicemi i to, proč byl na výslechu ještě 19. listopadu 1989.

12 rozhovorů v sedmi hodinách

Záznamy všech 12 sametových rozhovorů z více než sedmihodinového vysílání si můžete pustit znovu i v rámci tohoto článku. Přímo ve studiu promluvila například i Zuzana Bubílková, kterou chtěl Václav Havel původně za svou mluvčí. Jenže později zjistil, že není Slovenka. A tak z toho sešlo.

Bývalý český prezident Václav Klaus zase prozradil, jak zakroutil očima, když někdo vyslovil myšlenku, aby se Václav Havel stal prezidentem.

Fero Fenič při demonstraci 17. listopadu mixoval písničku nazpívanou Martou Kubišovou v ateliérech na Barrandově. Při cestě domů se bál, že údajně zabitý student v centru Prahy je jeho synovec, kterého jeho tehdejší přítelkyně marně po městě hledala.

Zuzana Bubílková pak zavzpomínala na své moderování diskusního pořadu Co týden dal, když si před kameru Blesku přizvala bývalého federálního premiéra slovenské vlády Jána Čarnogurského.

Textař Michal Horáček zavzpomínal na vyjednávání s komunisty, když u jednoho stolu seděli Václav Havel i Václav Klaus.

Atmosféru 30 let starou s vidinou kriminálu popsal také hudebník Michael Kocáb.

Herec Michal Kňažko vzpomínal na to, jak lidem oznamoval rušení divadelních představení i jak zakládal Veřejnost proti násilí.

Někdejší tajemnice Václava Havla Anna Freimanová odmítala, že by se pozdější prezident skamarádil s StB, jejíž příslušníci číhali na Hrádečku. A promluvila i o blízkém přátelství s bývalou první dámou Olgou Havlovou.

A své vzpomínky připojil také herec Jan Potměšil.