Výstava se návštěvníkům otevře 11. října ve výstavním prostoru naproti fotbalovému stadionu na Letenské pláni. Přístupná bude do 30. listopadu. Během té doby nabídne návštěvníkům návrat do časů za soumraku totalitního režimu, kdy o proměnách země rozhodovalo množství lidí na ulicích a o velikosti pouličních manifestací schopnost šíření informací o událostech utajovaných prorežimními médii. „Chceme ukázat, jak probíhala komunikace v době, kdy hlavní argumenty bylo třeba obhájit přímým dialogem, osobním kontaktem, veřejnou diskusí. Bez internetu, mobilních telefonů a sociálních sítí,“ uvedl organizátor Pavel Štingl.
Expozice se nebude věnovat pouze událostem 17. listopadu. Poukáže také na důležitost 25. listopadu, kdy definitivně padla cenzura.
Mediální výchova
Výstava by podle organizátorů měla být výzvou k posílení mediální výchovy. Ta je v Česku podle Štingla nesystematická jak ve školách, tak ve veřejnoprávním prostředí. Také proto nebude chybět doprovodný vzdělávací program pro školy vytvořený v koordinaci s Festivalem svobody a neziskovou organizací Post Bellum.
Součástí výstavy bude i představení cyklu archivních fotografií Jaroslava Krejčího zachycujících listopadové dny prostřednictvím tehdejších osobností politického dění, jako byli Václav Havel, Alexander Dubček či Karel Kryl. Chybět nebudou dílny a besedy s významnými osobnostmi mediálního světa z doby před 30 lety i ze současnosti.
Výstavu Komunikace 89 aneb Státní převrat bez internetu připravuje autorský tým Památníku ticha za podpory ministerstva kultury, hlavního města Prahy a městské části Praha 7. Partnerem projektu je Festival
