Uprchlické kvóty EU před soudem: Žaloby Slováků a Maďarů zamítli

Slovensko a Maďarsko u soudu napadly rozhodnutí členských zemí ze září 2015 o dvouletém mechanismu přebírání žadatelů o azyl z některých konkrétních zemí, kteří se nacházeli v Itálii a Řecku.

Program předpokládal, že ostatní státy unie si mezi sebe podle kvótového systému přerozdělí celkem 120 tisíc uprchlíků. Proti tehdy byly nejen Slovensko a Maďarsko, ale také Česká republika a Rumunsko.

Soud: Nebylo nutné přijmout rozhodnutí jednomyslně

Soudní dvůr dnes konstatoval, že rozhodnutí nemuselo být přijato jednomyslně, a mohlo tak být učiněno nelegislativním postupem a nebylo tak nutné zapojení národních parlamentů ani veřejné hlasování v Radě EU.

Soud také rozhodl, že unijní smlouvy umožňují orgánům bloku přijmout opatření nezbytná k efektivní a rychlé reakci na stav nouze v důsledku náhlého přílivu vysídlených osob. O dočasném charakteru jasně vymezeného dvouletého programu není podle soudu možné pochybovat.

Slováci verdikt respektují

Slovensko by se podle ministra zahraničí Miroslava Lajčáka nemělo postavit proti rozhodnutí soudu EU, který ve středu zamítl žalobu Bratislavy proti kvótám. O dalším postupu po verdiktu soudu, který Slovensko respektuje, rozhodne vláda, řekl Lajčák novinářům.

Šéf slovenské diplomacie neuvedl, zda by Slovensko mělo dohnat skluz v přijímání uprchlíků. Řekl pouze, že to není „mechanická záležitost“.

„Náš postoj ke kvótám je politický postoj. Platnost směrnice o relokacích končí v závěru tohoto měsíce a k dnešnímu dni bylo relokovaných 17 procent z toho počtu lidí. To dává odpověď na otázku, zda kvóty fungují nebo nefungují,“ řekl Lajčák.

Podání žaloby proti rozhodnutí většiny členských států EU ohledně přerozdělování 120 tisíc běženců na základě kvót označil Lajčák za využití práva. 

Program přerozdělování končí

Na základě povinných kvót mělo Slovensko v první fázi převzít 802 migrantů z Itálie a Řecka a následně v případě potřeby dalších 656 uprchlíků. Program, který končí na konci tohoto měsíce, nebyl příliš úspěšný. Přerozděleno bylo daleko méně uprchlíků a některé státy se do věci zapojily jen málo či vůbec.

Podle Soudního dvora EU však „platnost rozhodnutí nemůže záviset na zpětném posouzení stupně jeho účinnosti“. K rozhodnutí o podobě programu v roce 2015 podle soudu vedlo detailní posouzení tehdy dostupných statistických dat a následná „objektivní analýza účinků“ přijímaného opatření.

Nízký počet nakonec přerozdělených žadatelů o azyl je podle soudu možné vysvětlit celou řadou faktorů, které nebylo možné předvídat v době, kdy se o věci rozhodovalo. Soud v této souvislosti zdůraznil zejména „nedostatek spolupráce ze strany některých členských států“.