„Na uprchlice sexuálně útočí, děti mizí.“ Europoslankyně lobbovaly za nové kvóty

Na půdě europarlamentu se probírala zpráva o stavu migrační krize ve Středomoří. Opět se přenesla na apel na zavádění kvót a šlo o pořádně vášnivou debatu.  

V Německu zmizelo šest tisíc dětí

Na zprávě se podílelo hned devět výborů EP. Jako první vystoupily její zpravodajky z Malty a Itálie. „Potřebujeme dělat víc, abychom zabránili úmrtím na moři,“ uvedla maltská europoslankyně Roberta Metsola. „Musíme vnímat citlivě fakt, že migrace je především fakt týkající se lidí, jsou to skuteční lidé se skutečnými životy,“ apelovala Metsola. 

Vyzvala k tomu, aby byly všechny členské státy skutečně solidární. „Migrace se nedá vyřešit rychle a jednoduše... Ale nemůžeme skrývat hlavu do písku,“ varovala.

Na princip solidarity a pomoc těm, kteří se ocitnou na moři v „šílené situaci“, apelovala hned řada dalších europoslankyň. Vyzývaly také k pomoci dětem bez doprovodu, které mizí v Evropě, či mladým, nezletilým uprchlicím, které prý čelí sexuálním útokům.

„Nevíme, kde jsou tisíce mladých, nezletilých dětí,“ varovala španělská europoslankyně Beatriz Becerra Basterrechea. Možná se podle ní dostali do rukou mafií. „Jen Německo postrádá šest tisíc dětí na svém území,“ varovala. Europoslankyně Mary Honeyball z Velké Británie pro změnu zmínila to, že nezletilé dívky z řad uprchlíků bývají terčem sexuálního násilí. „Často jsou to nezletilé dívky, které cestují samostatně,“ uvedla. Všechny ženy a dívky jsou podle ní ohroženy sexuálním násilím.

Kde jsou uprchlické děti? Němci jich „ztratili“ skoro 6 tisíc

Apel na další zavedení kvót

Italská europoslankyně a další zpravodajka zmiňované zprávy Kashetu Kyenge upozorňovala, že uprchlická krize je největším vysídlením lidí od druhé světové. „Členské státy musí převzít svou vlastní zodpovědnost, plnit své závazky,“ uvedla a poznamenala: „Chceme závazný mechanismus relokace pro velký počet azylantů.“ Jako další možnost zmínila tzv. humanitární koridor – další solidární opatření na základě udělování humanitárních víz.

Zpráva přitom navazuje na to, co nedávno představila Evropská komise. „Potřebujeme konkrétní specifickou ochranu pro nezletilé, společný azylový systém. Dublinské nařízení musí být revidováno,“ uváděla Italka a apelovala na zavedení centrálního systému, který by zkrátka přinutil jednotlivé a roztříštěné národní politiky k přijetí nových, jednotných pravidel. 

Europoslanci k „novým“ kvótám: Stop Merkelové a pokus o mocenský převrat

Novou společnou azylovou politiku obhajoval i eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos. „Musíme reorganizovat azylový systém. V současné době místo prvního příjezdu do EU rozhoduje, který členský stát rozhoduje o posouzení žádosti o azyl. To není ani spravedlivé, ani udržitelné,“ míní.

I on je pro to, přerozdělit do členských států žadatele o azyl. „Abychom se vyhnuli tomu, že se migranti budou pouštět na nebezpečné cesty, musíme posílit cesty bezpečné,“ uvedl Avramopulos. „Neskrývám před vámi, že se ráno probouzím vždy s tím, jestli jako Evropané překonáme tuto krizi a budeme schopni z ní udělat příležitost, a ne katastrofu,“ dodal emotivně.

„Pozvete do Evropy celý svět?“

Následná diskuse však přinesla i hlasy proti novým kvótám. A proti snahám o výhradně solidární přístup EU.

Ital Lorenzo Fontana připomenul, že se nedaří migranty vždy integrovat, jako tomu je ostatně třeba v bruselské problematické čtvrti Molenbeek. „Nepřejeme si mít Molenbeek v každém evropském městě,“ uvedl. Nizozemská europoslankyně Vicky Maeijer si postěžovala: „Pozvete celý svět, aby přišel, nic neříkáte o teroristech IS, nic neříkáte o omezení přílivu množství lidí, kteří přicházejí.“

Belgická neslyšící europoslankyně Helga Stevens varovala, že je třeba dělat skutečné reálné kroky, a ne vymýšlet nesplnitelné. „Přichází víc lidí než jich Evropa může přijmout,“ varoval finský europoslanec Jussi Halla-Aho a také zmínil obavu ze vznikání tzv. „no go zón“ napříč Evropou.

Ozval se i Francouz Gilles Lebreton ze strany Marine Le-Pen: „Budeme zaplaveni migranty, bude to organizovat Evropa.“ Jeho kolega Nicolas Bay označil plány EU za utopii.

Migranti házeli kamení a chtěli přes hranice. Makedonci odpověděli slzným plynem

I další europoslankyně se však rozhodly varovat před obrovskými problémy mezi uprchlíky. Slovinská europoslankyně Tanja Fajon dodala: „V Řecku se teď dostávají uprchlíci do situace na úrovni koncentračních táborů. Uprchlíci žijí v této době v Řecku v hrozných podmínkách.“

Německá europoslankyně Ska Keller zmínila incident v táboře Idomeni na řecko-makedonských hranicích. „Nemůžete použít slzný plyn na osoby, které potřebují mezinárodní ochranu,“ pronesla a dodala: „Příliš málo členských států je ochotno přijímat uprchlíky, příliš málo je ochotných otevřít jim dveře.“

Zdechovský: S přerozdělováním nesouhlasíme

Z českých europoslanců vystoupil v rozpravě Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Zpravodajkám poděkoval za poctivý přístup k tématu, se 70 procenty zprávy prý souhlasí. Zdůraznil však jedno velké „ale“. Situace kolem uprchlíků se proměnila od doby, kdy zpráva začala vznikat. 

„Zpráva je dle mého názoru v mnoha ohledech nerealistická a překonaná. Podporovaný model přerozdělování je prakticky nemožný,“ varoval Zdechovský. „Uprchlíci v mnoha zemích nechtějí zůstat. Nedávný příklad z České republiky to dokládá,“ připomenul Zdechovský i v europarlamentu případ iráckých křesťanů, kteří z Okrouhlíku na Jihlavsku odešli do Německa. „Proč tedy vymýšlet nesmyslné kvóty?“ tázal se český europoslanec.

Na dnešní dění v europarlamentu reagoval i Jiří Pospíšil (za TOP 09). „EP bohužel schválil doporučení, aby byly zavedeny stálé kvóty i centrální unijní azylový systém, kdy o azylu bude rozhodovat EU. Byl jsem proti,“ vzkázal na Twitteru.

EP bohužel schválil doporuření,aby byly zavedeny stálé kvóty i centrální unijní azylový systém,kdy o azylu bude rozhodovat EU.Byl jsem proti

— Jiří Pospíšil (@Pospisil_Jiri) 12. dubna 2016