14°C
Propad bitcoinu je dočasný a snahy o regulaci přežije, tvrdí etický hacker
Po bitcoinové horečce z přelomu roku přišlo vystřízlivění. Většina kryptoměn na burze zareagovala na sílící snahy vlád určit jim pravidla. Po zákazech v Číně přišly na začátku roku policejní zátahy na bitcoinových burzách v Jižní Koreji. Pak indická vláda oznámila, že plánuje kroky, po kterých by se kryptoměny staly v zemi nelegálními. A Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) označil kontrolu obchodů s kryptoměnami za jednu ze svých priorit pro rok 2018. Ideoví zastánci ovšem věří, že špatné časy odejdou a bude líp.
„ESMA provádí materiálovou analýzu takových instrumentů, jako jsou virtuální měny, platforem jako ICO (způsob financování nových projektů pomocí kryptoměn) a nástrojů jako distribuované účetní knihy,“ uvádí ESMA ve svých prioritách pro rok 2018. Je tak možné, že se Evropská unie připojí k asijským zemím a zpřísní regulace. Už dříve se totiž začala zabývat možnou regulací derivátů kryptoměn.
Kryptoměny přitom na podobná oznámení reagovaly značným oslabením. Nejvýraznější byl propad u bitcoinu. Ten se od hranice 20 tisíc dolarů (425 tisíc korun) v polovině prosince propadl až k 6000 tisícům dolarů (128 tisíc korun) na začátku prvního únorového týdne. Aktuálně je zhruba na 8500 dolarech (181 tisíc korun). Propad navíc na začátku ledna přiživilo i rozhodnutí agregátorů cen na burzách vyřadit ze svých algoritmů ceny jihokorejských burz, které byly oproti zbytku světa uměle zvýšené.
Panika kvůli snahám o regulaci
Zvyšující se snaha o regulaci kryptoměn má ovšem dvě strany mince. Myslí si to Pavol Lupták, etický hacker a spoluzakladatel Paralelní Polis. „Krátkodobě to může způsobit paniku na trhu, pokles hodnoty kryptoměn či zvýšení nedůvěry v kryptoměny,“ popisuje současnou situaci, která je podle něj jednou stranou mince. Tou druhou ale podle Luptáka bude další rozvoj technologií, které uživatelům kryptoměn umožní vyhnout se regulacím.
„Zvlášť očekávám rozvoj decentralizovaných, neregulovatelných směnáren, rozšíření „lightning network“ a tím snížení poplatků a objevení řešení, které umožní používat kryptoměny bez infrastruktury společností VISA nebo Mastercard,“ popsal Lupták.
K regulacím se připojily i některé banky. Jde o britskou Lloyds Banking Group a americké giganty JPMorgan Chase & Co. a Citigroup, které zakázaly svým klientům nákup kryptoměn s použitím kreditních karet.
„Co je decentralizované, je nevynutitelné“
Snaha o regulaci podle Luptáka nemá smysl, vlády se o ní podle něj ale budou pokoušet. „Regulace něčeho, co je z dlouhodobého hlediska kompletně decentralizované, je technicky nevynutitelná,“ upozorňuje. Státům tak podle něj jako jediná účinná zbraň zůstane démonizace kryptosvěta, ke které už do jisté míry dochází.
V souvislosti s regulacemi kryptoměn jejich zastánci zmiňují někdy až hon na čarodějnice. Ten podle Luptáka začal už dříve, například zatčením a odsouzením Rosse Ulbrichta, údajného tvůrce darknetového tržiště SilkRoad, na doživotí.
Odborník se ale nebojí, že by s bitcoinem mohly být spojené procesy podobné tomu, jaký proběhl s Bernardem von NotHausem, který na přelomu tisíciletí vytvořil „soukromou měnu“ Liberty Dollar. Ta měla fyzickou podobu a byla tak spojitelná se svým tvůrcem. Von Nothaus byl za její vytvoření v roce 2011 odsouzen za padělání.
„Kryptoměny jsou decentralizované, takže není koho zatýkat a uvěznit,“ vysvětluje Lupták. „Zatknutí potenciálního Satoshiho (Satoshi Nakamoto je přezdívka, pod kterou na internetu vystupuje člověk, nebo lidé, kteří vytvořili originální kód bitcoinu, pozn. red.) nebo dalších vývojářů by bitcoin určitě nezastavilo,“ věří etický hacker.
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.