Dny více než dvacítky zvířecích druhů na území Evropské unie jsou sečteny. Patří mezi ně například mývalové, nosálové, vrány a některé druhy veverek, raků, želv či vodních ptáků. Tato zvířata nemají svůj přirozený původ v Evropě, takže se dostala na seznam invazivních vetřelců, kteří škodí biologické rozmanitosti.

„Hrozba (…) má různé podoby, včetně vážných dopadů na původní druhy a strukturu a funkci ekosystémů v důsledku změn přírodních stanovišť, predace, konkurence, přenosu nákaz, vytlačení původních druhů ve značné části areálu a genetických účinků křížení. Kromě toho mohou mít invazní nepůvodní druhy také závažný nepříznivý dopad na lidské zdraví a hospodářství,“ stojí v nařízení, které v roce 2014 odsouhlasily členské státy EU včetně Česka i Evropský parlament.

Zákaz dalšího rozmnožování

Evropská komise základě tohoto nařízení v polovině července vydala nový seznam, který obsahuje celkem 23 zvířat a 14 rostlin. Zvíře, které se na něm po předchozím vědeckém prozkoumání evropské přírody objeví, začne být v následujících letech systematicky hubeno. Cílem je přitom nejen postupné vymýcení, ale také zabránění jakékoliv reprodukci, tedy úplné vyhynutí těchto zvířat ve všech státech EU.

Dotkne se to i zoologických zahrad, které některá z těchto zvířat chovají. Mohou sice dožít, podle nařízení se však musí zamezit jejich útěku a rozmnožování. „Zoologické zahrady mohou i nadále identifikované druhy mít, pokud bude zamezeno jejich další reprodukci či úniku do volné přírody,“ potvrdila Blesk.cz Karolína Kottová ze Zastoupení Evropské komise v ČR.

V praxi to pak znamená například to, že samičky a samci musí žít odděleně, případně mohou veterináři využít antikoncepci, kterou samičce podají. Krajním řešením je pak kastrace.

Mývalové mohou zmizet i ze zoo

V Česku by se nařízení mohlo dotknout také desítek zvířat v zoologických zahradách. Například v pražské zoo jde o nutrie, nosály červené nebo kachnice jamajské. „Tato zvířata postupně nahradíme chovatelsky vzácnějšími a méně dostupnými druhy,“ řekla Blesk.cz mluvčí Jana Myslivečková.

Zoo v Liberci zase chovají ibisy posvátné nebo nosály červené. Hned několik českých zahrad má pak ve svých chovech mývaly severní - to se týká například zoo v Olomouci nebo v Brně. I ty už tak časem návštěvníci zřejmě neuvidí. „Tato zvířata mohou dožít, ale musí zamezit jejich rozmnožování,“ uvedla mluvčí brněnské zoo Monika Brindzáková. Podle ní už nyní chovatelé této zoo hledají místa, kde by se mohli mývalové přesunout, a připravují nákup vhodné antikoncepce.

Zoo pomohou s likvidací zvířat

Detaily toho, jak bude likvidace zvířat v Česku probíhat, nyní připravuje ministerstvo životního prostředí. „Změny jsou předmětem probíhající legislativní adaptace, kterou ministerstvo připravuje,“ řekla Blesk.cz Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení resortu. Podle ní nařízení předpokládá možnost zavést výjimky třeba pro účely výzkumu nebo ochrany ex-situ, což je například chov v zajetí typický pro zoo.

Právě v případě zoo by bylo možné výjimky udělit, ministrstvo však připouští, že se to týká jen některých případů. Zatím to navíc není vůbec jisté. „Možnosti uplatnění výjimek na konkrétní typy situací nyní diskutujeme s Evropskou komisí. Z této diskuze by mělo vzejít upřesnění, co všechno bude možné zahrnout pod ochranu ex-situ,“ uvedla Pospíšilová.

Zoo se také podle jednoho z možných scénářů ministerstva zapojí přímo do likvidace zvířat ze seznamu, která se pohybují ve volné přírodě.

Fotogalerie
10 fotografií