Šéf Sněmovny chce poslancům krátit peníze. I za „rodinné důvody“ na omluvence

Co tedy povinné odůvodněné omluvenky budou znamenat v praxi. Od kdy je bude moct tedy organizační výbor posuzovat?

Usnesení platí hned, ale fakticky se na tom každodenním životě Poslanecké sněmovny nepozná. Protože jednak výbor může zkoumat, zda ta omluva je, či není, a není v jeho oprávnění, aby zkoumal ten pravý důvod konkrétní omluvy. Jestli je ten pravdivý, už vůbec zkoumat nemůže. Jestli byla nějaká zdravotní nezpůsobilost nebo další důvody.

Není na to nastavený ani sněmovní aparát. Organizační výbor to nebude asi ani ze své moci organizovat. Je to debata pro mě a členy výboru promluvit si i s kancléřem, jak by to mělo fungovat, aby byl systém funkční a byl vůbec k něčemu. Abychom to mohli dotáhnout do konce, musíme přijmout i zákon a musí se zavést i nějaký elektronický systém. Neříkám docházky, ale například omluv. Do té doby to bude jen na papíře. Říkám to na rovinu.

Co tedy konkrétně bude třeba změnit a doplnit?

Ve Sněmovně je předložená novela jednacího řádu a na to by mohl navazovat nějaký pozměňovací návrh, který by řešil i omluvenky. Já osobně ale tyto změny vidím v novele zákona o platech ústavních činitelů a paragrafu 38, který zmocňuje příslušný orgán, což jsme udělali. A tam by měla být definice, co je to řádná omluva.  Na to by navazovala také činnost organizačního výboru.

Přicházím s myšlenkou, že když tady přes 20 let byla úprava, že za dvě absence během jednoho kalendářního měsíce jde půlka platu a náhrad poslanci dolů, za čtyři celý plat, tak to evidentně příliš účinné nebylo, když se to za těch dlouhých dvacet let nevyužilo.

Bič na flákače ve Sněmovně: Za dvě „áčka“ bez omluvy přijdou o polovinu platu

Bylo by férovější, pro lidi přehlednější, transparentnější a možná by to zvedlo i kredit Sněmovny, kdybychom zavedli systém, že za denní absenci bude jedna třicetina platu a náhrad jako srážka. Kdyby to bylo takto přiměřené, tak by to mohl zkoumat příslušný výbor.

Poslanec by ale neměl být postihován za hlasování ve Sněmovně žádným způsobem. A on někdy tím, že nepřijde, vyjadřuje i svůj politický názor. Zatímco v běžném pracovním procesu, když nepřijdete do práce, tak máte neomluvenou absenci a za ten den se vám strhne mzda. Poslanec za dva dny nemá strženou mzdu za dva dny, ale polovinu. Ale už to má určitý nádech sankce. A teď je tu ústavní otázka, zda jde poslance sankcionovat v této souvislosti.

Co přesně tedy navrhujete?

Já bych byl rád, a ten model jsem si našel například v Bulharsku, Miloš Zeman o tom mluvil například v souvislosti s Izraelem, že by bylo logické, kdybychom sahali na denní mzdu. Myslím, že je to mnohem více průchozí, než to, co je tu už dvacet let nevyužité. Ale jsem rád, že tu prošlo alespoň to pověření určitého orgánu (organizačního výboru, pozn. red.), protože před tím nešlo ani to.

Snad je to známka toho, že stávající Sněmovna má zájem tu věc řešit a jsem připravený tedy podat i pozměňovací návrh na ten denní postih. A mám přichystanou i definici toho, co je řádná a co není řádná omluva a tímto směrem budu tlačit i ostatní kolegy.

Navíc, kdybychom přijali opatření, že půjde o sankci stržení poloviny nebo celého platu, tak bychom měli umožnit, aby se každý poslanec mohl proti takové sankci bránit a odvolat. Například k celému plénu Sněmovny. Tak jako to je u disciplinárního řízení. To v jednacím řádu teď vůbec nemáme. Jsem nachystaný k diskusi. Chci se férově s každým bavit, ať to narovnáme, protože jsem přesvědčený, že to pomůže i důvěryhodnosti celé Sněmovny.

Co je pro vás řádná a co neřádná omluva?

Měla by to být skutečně omluva, která je a má souvislost s výkonem mandátu poslance, nebo s výkonem funkce. Což může být i účast na nějaké společenské akci, při kterých poslanec, nebo poslankyně zastupuje Sněmovnu, pietní akt, nebo když se jedná o pracovní cestu či zahraniční cestu, která souvisí s vysláním Poslaneckou sněmovnou.

A zdravotní důvody?

Zdravotní důvody jako takové a vůbec pracovní neschopnost jsou řešené v jiné části zákona. To funguje, tam je srážka 60 procent. Jen se stávalo, neříkám, že ne, že se poslanec omluvil ze zdravotních důvodů, ale pracovní neschopnost, tak, jak by se předpokládala, nenásledovala. Nebyl tady ale mechanismus, jak to zkontrolovat. Když je někdo v pracovní neschopnosti, tak se použije paragraf 34 a pobírá část platu – jak stanoví zákon, tedy těch 60 procent. To by zůstalo stejně.

Dost často se ale poslanci omlouvají pod záminkou rodinných důvodů. Jak vyřešit toto?

Já tam prostor pro rodinné důvody moc nevidím. Samozřejmě něco jiného je například svatba nebo úmrtí v rodině. Ale když někdo uvede rodinné důvody, že je prostě s rodinou, tak je to jeho rozhodnutí a pak musí akceptovat to, že ten daný den nedostává plat. Ale to je, myslím, fér pro všechny.

Spalničky ve Sněmovně a čtyři lidé v karanténě: Poslanci dostali vážné varování

Čili, když vám teď někdo přinese omluvenku a bude třeba jako důvod – z rodinných důvodů…

Tak je řádně omluven. I omluvenka bez řádného důvodu je omluvenka. To je ten paradox. Je to můj právní výklad, který jsem si ověřil i u legislativců, ale je to tak. Jediné, co teď po té, co jsme to schválili, může organizační výbor prověřovat, jestli omluva je, nebo není. A dikce zákona navíc mluví o tom, že by to mělo být před začátkem jednání, ale možná je i dodatečná omluva. Takže si sami asi dokážete přebrat, zda tam ta efektivita je, nebo není.

Takže když někdo prostě napíše jen: „Omlouvám se“, a neuvede žádný důvod…

Je to ale omluva. Je to omluva a jednací řád nemá nástroj pro organizační výbor, aby zkoumal řádnost omluvy. Je potřeba legální definice řádné omluvy, kterou mám připravenou a chci ji předložit v souvislosti se změnou jednacího řádu.

Kdy to vše chcete předložit?

Ten tisk má číslo 347 – takže pomalu postupuje v té hmotě prvních čtení kupředu a teď je otázka, jestli najdu podporu, že bychom to předřadili. Možná si jednotlivé kluby obejdu a zkusíme si to předem vysvětlit.

Chystáte také různé úpravy pro jednání Poslanecké sněmovny. Přijde omezení řečnické doby, pauzy na jednání poslaneckých klubů a tak dále? Jak by to mělo tedy v budoucnu ve Sněmovně vypadat?

Máte pravdu, ale jde o dvě věci, nejde o jeden návrh. Pauzy na jednání poslaneckých klubů nejsou vůbec v jednacím řádu Sněmovny. Já jsem navrhoval, abychom podepsali memorandum, ve kterém se kluby zaváží, že pro pauzu na kluby bude v tomto volebním období platit jen hodina. Teď je pravidlo dvou hodin, což je při počtu 9 klubů celkem 18 hodin. Ti, co řídí Sněmovnu, by tak alespoň věděli o časových možnostech. Nedávno se stalo, že tu byla delší pauza – všichni byli samozřejmě rádi, protože už nechtěli pokračovat v debatě, která byla na stole.

Za zubožené psy v množírnách přísné tresty: Poslanci podpořili boj Blesku

V rámci memoranda jsem chtěl prosadit také apel na jednotlivé členy klubů, aby během rozpravy využívali možnost pouze dvou faktických poznámek. Ať se nemnoží to vzájemné napadání, které se pak díky emocím stupňuje. To vše je mimo jednací řád, což by vyřešila dohoda v rámci memoranda.

Novela jednacího řádu, která je ve Sněmovně a je výsledkem práce speciální skupiny, kde byli zástupci všech klubů, a do toho návrhu se dostalo jen to, na čemž se shodli všichni. Samozřejmě spousta věcí neprošla, protože na nich nebyl konsenzus. Dopředu jsem ale avizoval, a bude to i za hnutí ANO, že u těch sporných bodů budeme mít při projednávání ve Sněmovně své pozměňovací návrhy. Ten náš návrh bude takový, že budeme chtít strukturovat debatu.

Navrhuji například, aby byl, tak jako na Slovensku, například limit 20 minut na vystoupení poslance. Za dvacet minut může zdravý, svéprávný poslanec vyjádřit svůj názor téměř na cokoliv. U přednostních práv na vystoupení by buď takové omezení nebylo, nebo by bylo velkorysejší. Na Slovensku to pomohlo a ta debata je vždy konstruktivnější. Myslím, že to na demokracii neubere. V Evropě jsme téměř jediní, kteří nemáme ohraničené mantinely pro vystoupení, ale myslím, že to na demokracii neubere ani opozici nepoškodí.