Šéf EU Juncker pro Blesk: Končí regulace splachování záchodků i houpaček

Autor: David Budai - 
6. 6. 2017
06:10

Už žádná regulace vody na toaletách a správné výšky dětských houpaček. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přiznává, že Brusel dlouho řešil nesmysly, a chce to změnit. V exkluzivním rozhovoru pro Blesk popsal, čím chce přesvědčit tradičně euroskeptické Čechy o smyslu EU. „Iniciativ, s nimiž každoročně přicházíme, je oproti dřívějšku o 80 procent méně. Stáhli jsme přes 100 předpisů a zrušili jich skoro 50,“ říká Juncker, který v pátek přijede do Prahy na bezpečnostní konferenci.

Jakým směrem by se měla EU ubírat v nejbližších 10 až 20 letech?

Je čas o tom teď rozhodnout. Letos v březnu jsem představil bílou knihu o budoucnosti Evropy. Je v ní nastíněno pět scénářů, jak by Evropa mohla vypadat v roce 2025 v závislosti na rozhodnutích, která dnes přijmeme. Tyto scénáře sahají od možnosti, že by se Unie soustředila jen na jednotný trh, což je něco, co bych nikdy nemohl podpořit, až po možnost, že by EU těsněji spolupracovala na všech frontách.

Pokud jde o mnou preferovaný scénář, ten představím až v září ve svém projevu o stavu Unie. Máme tak dost času na skutečnou debatu po celé Evropě, v níž se každý může k budoucnosti Unie vyjádřit.

Nejen vysocí čeští politici si stěžují na bruselskou přeregulovanost. Lidé mají pocit, že úředníci EU řeší nepodstatné věci a zapomínají na to důležité.

Někteří lidé jsou toho názoru, že EU dělá stále příliš, ostatní se domnívají, že neděláme dost. Jeden příklad za všechny: začátkem letošního roku jsem byl na Maltě diskutovat s občany, když se mě jeden pán zeptal, proč Komise nezavedla evropský den dědečků! Musel jsem mu vysvětlit, že Evropa není odpovědná za propagaci prarodičů. Od toho tu nejsme.

Je pravda, že v minulosti dělala EU příliš mnoho a zasahovala do věcí, do kterých nemusela. Proto jsem i při svém nástupu do funkce slíbil, že Evropská komise bude dělat pouze a jedině to, co je nutné, a nebude se plést do věcí, s nimiž si lépe poradí členské země a regiony.

Jak se to daří v praxi?

Tento slib plníme. Iniciativ, s nimiž každoročně přicházíme, je oproti dřívějšku o 80 procent méně. Stáhli jsme přes 100 předpisů a zrušili jich skoro 50. Přestali jsme vydávat normy o splachování na záchodech nebo o výšce dětských houpaček. O tom Evropa opravdu není.

Čechy trápí, že Brusel dostatečně neřeší třeba bezpečnost nebo nezaměstnanost. Kdy můžeme čekat zlepšení v těchto oblastech?

Právě nový přístup, o kterém hovořím, nám dává víc času i zdrojů na to, abychom se soustředili na věci, které jsou opravdu důležité. Patří k nim hlavně bezpečnost, řízení migrace a zaměstnanost.

Do životů mnoha Evropanů po celé Unii přináší tento přístup už pozitivní změny. Vzniklo zde zatím na 6,6 milionu nových pracovních míst a pracuje 232 milionů Evropanů, což je víc než kdykoli předtím. Ekonomiky všech členských zemí rostou a výhled do budoucna se zlepšuje. Tomuto vývoji napomáhá investiční plán pro Evropu, který podporuje vznik infrastruktury a pracovních příležitostí. Do dnešního dne podpořil vznik zhruba 200 tisíc pracovních míst.

Naší prioritou je teď postarat se o to, aby všichni občané začali pociťovat tento kladný dopad i ve svých peněženkách. Komise pod mým vedením teď dospěla do poloviny funkčního období a já bych si přál, aby lidé pocítili změny nejpozději do momentu, kdy dorazíme do finiše.

Šéf Evropské komise napsal vzkaz čtenářům Blesku:

Zdravím čtenáře Blesku! Jean-Claude Juncker poslal čtenářům vzkaz.Zdravím čtenáře Blesku! Jean-Claude Juncker poslal čtenářům vzkaz. | 

Co konkrétně z toho může mít Česko?

Jen Česko si pro sebe zajistilo financování záměrů v hodnotě zhruba 10 miliard korun. Z finančních kontraktů mezi Evropským investičním fondem a Komerční bankou či Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou by měly vzejít investice ve výši zhruba 43 miliard korun ve prospěch více než 7 000 menších českých společností a start-upů.

Jednou z věcí, která „bije“ do očí, jsou tři sídla Evropského parlamentu. Ročně to stojí miliardy korun. Je to tradice a toto rozdělení je ukotveno v zakládajících smlouvách EU. Proč ale nemůže Komise zatlačit na členské státy, aby se dohodly na jednom sídle?

Když mluvím s občany, nemám dojem, že by zrovna interinstitucionální otázky pro ně byly velkou prioritou. Lidé se nezajímají o smlouvy nebo předpisy, ale o pracovní místa a bezpečnost. Zajímá je taky, co instituce, které je zastupují a pracují pro ně, dělají pro to, aby zlepšily jejich život. A právě na to bychom měli soustředit svou energii: na zrušení roamingových poplatků, zavedení bezplatné sítě Wi-Fi na veřejných místech a nabídku příležitostí pro mladé Evropany ke studiu a práci v zahraničí.

Pokud jde o počet sídel Evropského parlamentu, ano, platíme za ně určitou cenu. Pro mě je to ale cena za historii.

EU vznikala v troskách 2. světové války. Podívejte se na obnovování zničené Evropy:

Video Obnovování Evropy po 2. světové válce. V této atmosféře začala vznikat Evropská unie. - Evropská komise/Blesk TV
1080p 720p 480p 360p 240p

Podle posledního průzkumu Eurobarometr jsou Češi k EU nejskeptičtější. Jako pozitivní vnímá členství jen 33 procent občanů. Co je příčinou tohoto skeptického postoje?

Je to pravda, zhruba jen třetina Čechů odpověděla, že Evropskou unii vnímá kladně. Ukázalo se také, že důvěru v národní instituce má dokonce méně než 30 procent dotázaných. Žádný z těchto výsledků není důvodem k oslavám. Jde o náznak širšího oslabování důvěry, které pozorujeme i v jiných evropských zemích. Tuto otázku musíme řešit tak, že budeme vysvětlovat, co Evropa znamená a co dělá.

Na druhou stranu v průzkumu, který zmiňujete, uvedlo 83 procent Čechů, že podporují volný pohyb, 74 procent podporuje společnou evropskou bezpečnostní a obrannou politiku a více než polovina se vyslovila pro společnou evropskou politiku v oblasti energetiky a zahraničních věcí. Z toho je patrné, že existuje podpora toho, co EU dělá. Teď musíme zajistit, aby tato očekávání byla naplněna. A na tom pracuji každý den.

Co by se stalo, kdyby Češi odešli u EU? Odpovídá jeden z nejvýše postavených Čechů v Evropské komisi:

Video Co by se stalo, kdyby po Brexitu přišel CzechOUT? Odpovídá Ladislav Miko - David Budai, Jan Jedlička

Doporučujeme
repelos ( 7. června 2017 09:55 )

pek: pravda. Hitlera jsme vyprali,ale germáni přišli znovu a jinak,v kravatách a s křivým úsměvem. a už jsme opět totálně nasazení,otroci v montovnách za třetinové platy.

repelos ( 7. června 2017 09:49 )

tak napřed nás vydrancovali a zotročili a teď budou posílat milodary?ten vůl je naprosto mimo mísu. Juncker ,táhni domů než tě potká neštěstí nenadálé. a gauner Sobotka v zahraničí slibuje, že migranty samozřejmě přijme, jen musí oblafnout nás,prostý lid...bóže, Bohouši,co ty jsi za neskutečné podrazácké hovado!

bizon_pepa ( 6. června 2017 16:52 )

"Proč nehovoří o smlouvě ESM " No protože se jim to nehodí.

dzery ( 6. června 2017 15:48 )

To chcete od lidí moc.Jinak souhlas.

105105 ( 6. června 2017 12:59 )

Kolik času stálo takové rozhodnutí baleného pečiva, a jaký je výsledek, takže rozhodnutí na dvě věci na nic a na hov**, teď se chtějí změnit? není lepší rozpustit, vyšlo by to levnějí

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud