Nerozumíte EU a bruselským „šílenostem“? Známe odpovědi na nejčastější otázky

Co je evropská směrnice nebo nařízení?

EU vytváří několik různých legislativních opatření, která zavádí společná pravidla pro všechny členské země. Nejpřísnější jsou nařízení, která jsou závazná v celém rozsahu a platí úplně všude. Po přijetí nařízení do jeho podoby už nemohou státy zasahovat.

Česko bruselštější než Brusel. Klacky pod nohy si hodilo s památkami i odpadem

Dalším typem evropského „zákona“ je směrnice. Už ze samotného slova můžeme vyvodit, že jde o legislativu, která pouze udává „směr“, jímž se budou společná evropská pravidla ubírat. Úkolem každého členského státu, tedy i Česka, je vždycky novou směrnici podle svého uvážení začlenit do vlastních zákonů. Jedinou podmínkou je, aby se dodržely mantinely (tedy onen směr), jak přísná či mírná nová pravidla budou. O tom, jak si občas věci sami zbytečně komplikujeme, čtěte ZDE.

Existuje ještě několik dalších EU opatření, která jsou využívána méně. Například rozhodnutí je určeno konkrétnímu státu nebo třeba firmě, vedle toho takové doporučení ohledně nějaké záležitosti není právně závazné.

EU nechce křivé banány a dotuje porno! Jak je to s „šílenými“ zákazy z Bruselu?

Můžeme nějak ovlivnit, co nám EU nařizuje?

Ano, do toho, co se rozhoduje na úrovni EU, můžeme jako členský stát velmi hlasitě mluvit v Radě EU a Evropském parlamentu. Nástrojů a možností k tomu máme celou řadu, navíc v Bruselu pracují stovky českých úředníků, kteří nám mohou pomoci prosazovat české zájmy. Je jen otázkou, s jakým odhodláním budeme chtít dění v EU ovlivňovat. Určitě bychom mohli být úspěšnější a hlasitější.

Jak zastavit „šílené“ směrnice z EU? Česko má hned několik možností

Co jsou operační programy, o kterých se mluví?

Na chod institucí EU jde přibližně 6 procent z celkového rozpočtu, který dosahuje téměř 4 bilionů korun. Ostatní peníze se vrací prostřednictvím dotací na stavbu dálnic, podporu malých firem, podporu zemědělců, financování vzdělání a vědy, ochranu životního prostředí a další spoustu oblastí.

Dotace, které míří do Česka, se rozdělují v rámci takzvaných operačních programů, které vyhlašují (připravují) zpravidla ministerstva. Operační program je vždy zaměřen na určitou oblast a zájemci o dotace na své projekty mohou o peníze žádat právě jejich prostřednictvím. Kdo rozhoduje o tom, kam evropské peníze zamíří, a proč se za ně staví nesmysly? Čtěte ZDE.

Miliardy necháváme ladem. Proč je Česko „lajdák“ v čerpání dotací z Bruselu?

Musíme přijmout euro?

K přijetí evropské měny euro jsme se zavázali v době, kdy jsme podepisovali vstup do EU. O tom, kdy ho skutečně přijmeme, si však jako stát rozhodujeme sami. Třeba Slovensko už eurem platí, české vlády toto rozhodnutí stále odkládají. Pokud už se rozhodneme říct euru jasné „ano“, musíme před přijetí splnit několik přísných podmínek – například udržovat stabilní úrokové sazby i ceny, mít nízký dluh nebo rozpočtové deficity. Zatím podmínky zdaleka nesplňujeme. Jak jsme vstupovali do EU? Přečtěte si ZDE.

Vstup do EU zapil pivem, teď nad ní Klaus kroutí hlavou. Jak slavili Češi?

Kolik do EU posíláme peněz?

Za prvních 10 let členství v EU (do roku 2014) jsme na Unii vydělali. Za tuto dobu jsme do společného evropského balíku poslali 390 miliard korun a zpátky jsme dostali bezmála 800 miliard. Jsme tedy 410 miliard korun v plusu a ještě několik dalších let, nejméně do roku 2020, bychom měli stále více čerpat než posílat.

Rozpočet EU pod lupou: Tratí Česko na členství? Kam „mizí“ naše miliardy?

Kolik peněz berou euroúředníci?

Rozsáhlý přehled toho, kolik peněz berou úředníci v Bruselu, europoslanci nebo komisaři, jsme přinesli v těchto dílech seriálu:

Štědré příspěvky i důchody 100 tisíc: Úředníci z Bruselu jsou „za vodou“

Raději si sedněte: Kolik peněz bere Jourová a čeští europoslanci?

Zajímá vás něco, co se zatím v seriálu neřešilo? Nerozumíte tomu, co se v Bruselu děje? Napište své otázky na david.budai@cncenter.cz a my se na dané téma zaměříme v některém z dalších dílů.

VŠECHNY DÍLY SERIÁLU EU 100x JINAK NAJDETE ZDE