7°C
„Nesmyslné“ směrnice z EU mohou Češi krotit. Proč se tak neděje?
Zatímco komisařka Věra Jourová nebo 21 europoslanců se ukazují a voliči o nich vědí, o stovkách českých úředníků, kteří pracují v bruselských institucích, nemají často tušení. Češi totiž EU nemají příliš v lásce a proto není divu, že se lidé svou prací pro EU raději nechlubí. Ve skutečnosti jsou to ale právě oni, kdo dokáže „tahat za nitky“ při schvalování evropských směrnic a mohou Česku při vyjednávání výrazně pomoci. Kam až se v evropské byrokratické mašinérii dokázali naši krajané protlačit, odhaluje tento díl seriálu EU 100x jinak.
V bruselských kancelářích institucí EU pracuje na úřednické pozici více než 300 Čechů, řada z nich dokonce přímo v Evropské komisi, která navrhuje veškerou evropskou legislativu. Někteří přitom dosáhli na velmi vysoké pozice a mají značný vliv.
Například Ladislav Miko byl v roce 2014 jmenován do čela generálního ředitelství pro zdraví a spotřebitele. (To už je skutečně vysoká pozice, která s sebou nese jak vliv, tak přístup ke spoustě informací.) Nebo Eva Kružílková, která v Komisi vede tým právníků a má na starost vnitřní trh. Případně Marek Mora, jenž v Bruselu pracuje od roku 2003 a za tu dobu se „vyšplhal“ až na pozici ředitele na generálním sekretariátu EU.
Desítky lidí, kteří by nám mohli pomoci
A v tomto výčtu bychom mohli pokračovat – vlivní Češi pracují v Evropském parlamentu i v dalších klíčových institucích, kde se tvoří evropské směrnice a nařízení, ze kterých jsme často nemile překvapeni. Jenže problém je v tom, že se o naše krajany v Bruselu nikdo příliš nezajímá, což platí hlavně o českých ministrech, kteří v Bruselu vyjednávají podmínky pro Česko. Kdyby využívali informace, které jim bruselští úředníci mohou poskytnout, měli bychom v EU mnohem silnější slovo a vliv.
Tak se ovšem často vůbec neděje, což potvrzuje i eurokomisařka Věra Jourová. Podle ní se politici a úředníci z tuzemských ministerstev často ani neobtěžují do Bruselu vzkázat, že je pro nás nějaká legislativa nepřijatelná. Jako příklad uvádí hodně diskutovanou směrnici o zbraních. „Žádné avízo z Česka, že tam je problém pro Čechy. Komise pak schválila směrnici, která vyhovuje většině členských států,“ řekla ve Studiu Blesk Jourová. „V takových situacích si říkám, proč nemám šanci i v rámci svých sešněrovaných regulí pozvednout hlas a říct naše obavy,“ zoufá si Jourová.
I Bulhaři mají více úředníků
Jak můžeme v Bruselu něco prosadit, když o to vlastně téměř ani nestojíme? Díky „bruselským“ Čechům, kterým ještě čerstvá a neschválená legislativa prochází rukama, bychom mohli snadno s velkým předstihem vědět, co na nás EU zase chystá a mohli se na často velmi přísné směrnice dobře připravit.
Jenže na naše krajany tak trochu zapomínáme a ani se je nesnažíme příliš podporovat. Češi se mnohdy na pozice EU hlásí sami a česká vláda je prakticky vůbec nepodporuje, ani nepřipravuje na náročná výběrová řízení.
I to je důvod, proč máme v EU tak málo lidí. Maďarsko, Bulharsko nebo třeba Švédsko – to jsou státy, které mají méně obyvatel než Česko, a přesto mají v EU více svých euroúředníků. A v kvalitě Čechů to skutečně není, jak ukazují ti, kterým se i bez pomoci podařilo dostat v evropské byrokratické mašinérii opravdu vysoko.
VŠECHNY DÍLY SERIÁLU EU 100x JINAK
O své práci nedávno ve Studiu Blesk promluvila eurokomisařka Věra Jourová. Proč jí nikdo neříká, že máme s chystanými směrnicemi problém?
Video „Je to nejpodivnější práce, jakou jsem dělala,“ říká eurokomisařka Věra Jourová.
Video se připravuje ...
Video „Je to nejpodivnější práce, jakou jsem dělala,“ říká eurokomisařka Věra Jourová.
Video se připravuje ...
Témata:
Související
Srandisto.