„Užvaněný“ Parlament, všemocná Komise a zmatek v radách. Kolik má EU orgánů?

Abychom mohli pochopit neuvěřitelně složité fungování Evropské unie, musíme se trochu podívat do minulosti a na to, jak vznikala. Na rozdíl od Spojených států není EU federace řízená centrální vládou. Sice máme svého „EU prezidenta“ a Parlament, jenže hlavní podíl na rozhodování o všech záležitostech si udržují jednotlivé státy.

Velká Rada řeší velké věci

Spolupráce je založena hlavně na dobrovolnosti a domlouvají ji politici – premiéři a prezidenti. Byli to právě oni, kdo EU před lety zakládali a utvářeli její podobu. I dnes se pravidelně scházejí a jednají o tom, kam budeme směřovat.

Když tedy premiér Andrej Babiš (ANO) jede do Bruselu na summit EU, znamená to, že zasedá Evropská rada, nejvyšší orgán Evropské unie (proto se někdy říká „velká Rada“). Tady se jedná o klíčových politických záležitostech – řešila se tady Lisabonská smlouva, finanční krize, krize v Řecku a řeší se tady i probíhající krize uprchlická.

Summit EU v Bruselu: Český premiér Andrej Babiš | Reuters

Aby se všechna dohodnutá přání nejvyšších politiků mohla realizovat, potřebuje EU úřednický aparát, který všechno připraví. Tak jako v Česku – pokud se na něčem vláda dohodne, jsou to právě ministerští úředníci, kteří potřebné zákony připraví.

V případě EU je to Evropská komise, která sepisuje novou legislativu, například v podobě známých evropských směrnic. A to buď nezávisle ze svého podnětu, nebo na politické zadání z Evropské rady či jiných institucí, například Evropského parlamentu. Navrhovat zákony mohou i občané přes petici. Musí ji podepsat jeden milion lidí.

Vstup do EU zapil pivem, teď nad ní Klaus kroutí hlavou. Jak slavili Češi?

Komise pod dohledem

Důležité je, že nic z toho, co Komise vymyslí, nezačne platit samo od sebe. Jsou dokonce dvě kontrolní instituce, které o tom rozhodují a ve všech mají hlavní slovo členské státy, včetně Česka. Předně je to Evropský parlament, do kterého si každých 5 let volíme své poslance. Za Česko jich tam zasedá 21 a k eurovolbám půjdeme v roce 2019. Aby nějaká směrnice prošla, musí ji poslanci schválit.

Europarlament zasedá v Bruselu a ve Štrasburku, což často vzbuzuje kritiku kvůli plýtvání peněz. Europoslanci tak neustále přejíždějí mezi těmito sídly. Jde o pozůstatek z doby, kdy EU vznikala, a Francouzi se nechtějí štrasburského sídla vzdát. Ročně stěhování vyjde na přibližně 4,8 miliardy korun.

Evropský parlament schvaluje legislativu EU. | Reuters

Druhým schvalovacím orgánem je Rada EU, někdy také Rada ministrů či zkráceně Rada („malá Rada“). Pozor, ještě existuje Rada Evropy, která sídlí ve Štrasburku, a jde o mezinárodní organizaci zabývající se hlavně lidskými právy. Spadá pod ni třeba Evropský soud pro lidská práva.

Když ministr jedná v Bruselu

Ale pryč s Radou Evropy, ta s EU nemá nic společného. Naše Rada EU je v podstatě setkávání ministrů, kteří řeší, jestli by bylo dobré, či špatné (a v jaké podobě) přijmout nějaké zákony, které navrhuje Komise. Vždycky se setkávají ministři řešící stejnou problematiku. Často se Rada EU o podobě směrnic dohaduje s Evropským parlamentem – jak ministři, tak europoslanci se snaží prosadit své vize.

Když tedy například ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) jede do Bruselu řešit uprchlickou krizi, jede právě na Radu EU a jedná s ostatními ministry vnitra o tom, jak zabránit migraci. Ale stejně tak jezdí do Bruselu jednat ministři financí, ministři zemědělství a další.

Zrod mocné Komise a legendární kabelka Thatcherové: EU vznikla jako odveta válce

Podstatné je, že bez souhlasu Rady EU a europarlamentu se prakticky nic nepohne a nikdo Česku nenařídí, aby přestalo prodávat sekačky s vysokými emisemi nebo omezilo prodej zbraní. Souhlasit musí oba tyto orgány, jinak se vzájemně zablokují a legislativa je pak smetena ze stolu.

V obou institucích se sice často nekonečné hodiny mluví a všichni jsou zklamaní z toho, že řešení se nikam neposouvá. Ale jsou to právě politici z jednotlivých zemí, kdo to může změnit, nikoliv úředníci.