21°C
Změna smlouvy co 10 minut? Směrnice o letuškách a tirácích rozdělila Evropu
Každých deset minut jiná pracovní smlouva. Tak mohla už brzy vypadat běžná služba české letušky. Může za to nová směrnice Evropské komise, která nařizuje platit vysílaným pracovníkům vždy takovou mzdu, kterou dostávají místní zaměstnanci. Jenže podle komisařky pro zaměstnanost Marianne Thyssenové je všechno v pořádku a současná pravidla skutečně potřebují zmodernizovat. Kritiku směrnice nechápe.
„(Jiné členské státy) považují vysílání pracovníků za nesmírně důležité, protože stávající stav zabíjí důvěru občanů v sociální dimenzi EU. Poukazují při tom na to, že způsob, jakým se dnes řeší vysílání pracovníků, není férový a nevytváří rovné podmínky pro podnikání. Připomínají také, že pravidla byla nastavena před 20 lety a nyní je potřeba je modernizovat,“ řekla komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pohyb pracovních sil Marianne Thyssenová v rozhovoru pro EurActiv.
Podle komisařky lidé prý špatně pochopili princip, který Evropská komise navrhuje. „V žádném případě to neznamená, že pokud místní pracovník dostává například sto eur, takže i vysílaný pracovník, který pracuje na stejné pozici jako místní, musí dostat sto eur. To nepožadujeme. My chceme, aby stejná pravidla, která platí pro odměňování domácích pracovníků, platila také pro pracovníky vyslané z jiných zemí. To je celé,“ popsala.
Zmatená komisařka?
Jenže do komisařky se pustila česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO), která návrh razantně odmítá. „Výrok paní komisařky, dle mého, situaci nějak neobjasňuje. Co jiného než stejnou mzdu si tedy představit pod pojmem stejná pravidla pro odměňování pracovníků?“ ptá se Dlabajová.
Podle Thyssenové by se odvody na sociální zabezpečení platily podle pravidel země, ze které jsou pracovníci vysíláni, a směrnice by jen pomohla dorovnat rozdíly. „Současná legislativa řeší pouze minimální platové ohodnocení v zemi, kde k práci dochází. My ale říkáme, že vedle minimálního platového ohodnocení by měly vysílající firmy platit zaměstnancům také další příplatky, které jsou v dané zemi platné podle legislativy nebo kolektivních smluv,“ uvedla komisařka.
Jenže s tím opět nesouhlasí česká zástupkyně. „Zmíněná pravidla garantující minimální mzdu v daném státě jsou, v kombinaci s dalšími odměnami spojenými s prací v zahraničí, dostatečnou sociální zárukou pro vyslané pracovníky. Další regulace jsou pouze snahou některých zemí chránit svůj pracovní trh a vzít státům jako je Česká republika jejich konkurenční výhodu,“ tvrdí Dlabajová.
„Proč by se měly české firmy řídit tím, jestli v Belgii dostávají zaměstnanci platy ročně rozdělené do téměř 14 výplat?“ ptá se poslankyně, podle které se zbytečně zvýší administrativa a v konečném důsledku může hrozit dokonce propouštění.
„Bude to velký boj“
Tuto část směrnice považuje za rizikovou také poslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). „Není možné, aby řidič kamionu, který přejíždí kousek Rakouska, tím že někam jede, by najednou v tu dobu na ty hodiny musel doložit, že funguje v souladu s rakouským zaměstnaneckým právem, kdy ani tak nejde o ty rozdíly ve mzdách, ale je tam naprosto neadekvátní administrativní zátěž ve smyslu v porovnání s efektem,“ připomněla europoslankyně pro Blesk.cz.
Parlamenty zemí Evropské unie už tzv. vystavením žluté karty donutily Evropskou komisi, aby předložený návrh znovu přezkoumala a případně změnila. To by se podle informací poslanců mohlo dojednat během dvou let. „Bude to velký boj a musíme se připravit na to, že to bude vyžadovat velmi silnou koalici, která by tohle měla zastavit,“ upozornil Luděk Niedermayer (TOP 09).
To by pak měly zahraniční firmy působící v Česku, taky platit mzdy běžný u nich doma. Vždyť by byly taky na trhu práce zvýhodněni proti těm, které působí jen doma! Kam se na EU s debilitou hrabalo RVHP!