Tiráci bez práce, letušky zavalené formuláři: Češi odmítají „drsnou“ směrnici EU

Na změnu, kterou Evropská komise navrhla v březnu, tlačily hlavně západoevropské země. Podle nich stávající pravidla zneužívají firmy ze států s nižšími platy, a vytváří tak nekalou konkurenci domácím společnostem. Návrh ctí nový princip „stejná mzda za stejnou práci na stejném místě“.

„Cílem je vytvořit v podstatě lepší konkurenční prostředí pro podniky z těch zemí, které mají vyšší mzdy, a zajistit ochranu zaměstnanců a zaměstnanosti v různých sektorech, které jsou nejvíce dotčeny vysíláním pracovníků ze zemí s nižšími mzdami,“ vysvětlila pro Blesk.cz evropská poslankyně Martina Dlabajová.

Návrh se nejvíce týká sektorů stavebnictví, zemědělství a cestovního ruchu. V praxi by tak český řidič kamionu měl dostat třeba v Německu stejný plat jako němečtí řidiči, jen protože by tudy projížděl. Platila by ho česká firma. „A to je vlastně jedna z věcí, proti které my bojujeme, protože si myslíme, že to může přinést firmám z ekonomicky méně vyspělých zemí, to jsou ty země s nižšími mzdami, velké, někdy až likvidační problémy a v důsledku toho se celé to vysílání pracovníků zastaví, zastaví se mobilita a pracovníci mohou být i propouštěni,“ uvedla Dlabajová s tím, že se tedy problém přímo dotýká i České republiky.

Dvě sídla Evropského parlamentu? Vyhozené miliardy, čertí se čeští politici

Letušky by braly několik platů

Absurdně se daná směrnice může jevit podle dalšího europoslance Luďka Niedermayera například v případě leteckých dopravců, kteří nad územím daných států někdy pobývají jen desítky minut.

„Představte si, že pro tento případ by museli vyplňovat nějaké formuláře, kterými by dokládali, že ta posádka letadla během letu mezi Českem a třeba Belgií pár desítek minut plní české, pak německé a nakonec belgické pracovní právo. Dostali bychom se do situace, kdy ty administrativní náklady by byly naprosto neadekvátní nějakému účelu a vlastně by nešlo o nic jiného než o omezení té možnosti zahraničních firem tuto činnost provádět,“ vysvětlil poslanec.

Na vlastní pěst v srdci terorismu: Molenbeek je bezpečná čtvrť, tvrdí místní

Hrozí propouštění

Na další situaci upozorňuje Dlabajová. „Vemte si, že je spoustu stavebních firem, které dostávají zakázky v Německu a dneska už ty zakázky nezískávají jenom kvůli tomu, že mají nižší pracovní náklady, ale získávají je z toho důvodu, že mají třeba kompetence, schopnost a znalosti, které nemají Němci,“ popsala.

Jenže lepší znalosti českých stavbařů by Němci využít nemohli v případě nadměrného zvýšení nákladů pro českou firmu – neměli by na to. „Bude to složité pro tu českou firmu tam posílat pracovníky, tak bude muset ty pracovníky propustit, nebude to zvládat a může to být pro ty firmy až likvidační, protože ty náklady neúměrně narostou,“ řekla poslankyně.

Kuřácký „kurník“ uprostřed Evropského parlamentu: Poslanci se nevejdou

Nedomyšlený návrh?

Dlabajová také upozorňuje, že už v dnešní době se všemi dietami a benefity čeští pracovníci vysílaní do zahraničí občas dostávají větší plat než místní. „Nakonec i náš zaměstnanec nějaké dopravní společnosti někdy může mít vyšší mzdu se všemi těmi dietami a těmi příplatky než třeba německý pracovník. Takže my se na to musíme dívat komplexně a Komise tohle vůbec nevzala do úvahy,“ nastínila politička.

Podle ní směrnice vyvolala velké emoce nejenom v parlamentu při diskusi europoslanců, ale také při diskusi na Radě Evropy mezi členskými státy. „Můžu vám říct, že někteří kolegové mluví, že tohle je v této chvíli ta největší krize Evropské unie, protože se tady opravdu rozděluje názor střední či východní Evropy a dá se říct západní Evropy,“ popsala poslankyně, podle které jde o zbytečný krok protekcionismu.

S ní souhlasí i další česká zástupkyně Michaela Šojdrová. „Podle mě to je popření tržního mechanismu jako takového. Já si myslím, že jde více o gesto politické než gesto, které by odpovídalo realitě v těch zemí,“ řekla pro Blesk.cz.

Členské státy tak v půlce května zablokovaly směrnici a vystavily tzv. žlutou kartu. Ta byla použita od Lisabonské smlouvy v roce 2009 pouze třikrát a parlamenty zemí Evropské unie tak v podstatě přinutily Evropskou komisi se návrhem zabývat znovu. „Časově nevíme, jak to bude, ale předpokládá se, že to bude věc příštích dvou let,“ dodala Dlabajová.