Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C
Nejčtenější
na Blesk.cz

Zase ten Brusel! Jak čeští úředníci vymýšlejí „nesmysly“ a svádí to na EU

Autor: bud - 
29. srpna 2016
05:00

Všechna „nesmyslná“ nařízení, která nám občas znepříjemňují život, nejsou výmyslem bruselských úředníků. Už několikrát se stalo, že ti čeští byli dobrovolně mnohem aktivnější. Možná si vzpomenete na nařízení, které přikazovalo balení koblih v obchodech. EU tohle nikdy nepožadovala a tuzemské ministerstvo zdravotnictví, které tuto vyhlášku připravilo, to pouze na euroúředníky svádělo. A takových případů bylo více.

Předtím, než začneme nadávat na bruselské byrokraty, kteří nemají na práci nic jiného, než vymýšlet, co kde zregulovat nebo zakázat, podívejme se na případy, kdy nás šokovali spíše úředníci z českých ministerstev.

Předně si uvědomme, jakým způsobem vůbec nová nařízení a směrnice pocházející z EU fungují. Už ze samotného slova „směrnice“ můžeme vyvodit, že jde o legislativu, která pouze udává „směr“, jímž se budou společná evropská pravidla ubírat. Úkolem každého členského státu, tedy i Česka, je vždycky novou směrnici podle svého uvážení začlenit do vlastních zákonů. Jedinou podmínkou je, aby se dodržely mantinely (tedy onen směr), jak přísná či mírná nová pravidla budou.

Kobliha v igelitu nebo bezdotyková baterie

Když tedy europoslanci a ministři jednotlivých států v Bruselu novou směrnici či nařízení schválí, přichází na řadu čeští úředníci a zákonodárci. Bylo tomu tak i v případě směrnice EU, která požadovala přijmout opatření proti šíření bakterií při prodeji potravin. Tato směrnice pouze chtěla dát zákazníkům jistotu, že koblihy či pečivo nebyly ohmatány jinými zákazníky.

Zatímco ostatní státy to vyřešily buď zavedením kleští na pečivo, nebo igelitovými sáčky, ministerstvo zdravotnictví pod tehdejším vedením Marie Součkové vymyslelo, že se bude všechno neprodyšně balit. Česko se tak stalo zemí s mnohem přísnějšími pravidly, než EU vůbec vyžadovala. Naštěstí tato vyhláška dlouho nevydržela a ministerstvo ji zmírnilo.

Podobně aktivní byli čeští úředníci v roce 2001, kdy se měla do českých zákonů „zavést“ směrnice, která vyžaduje v kuchyních restaurací tekoucí teplou a studenou vodu a prostředek na mytí rukou.

Ministerstvo zdravotnictví, tentokrát pod vedením Bohumila Fischera, toto zadání asi špatně pochopilo a vymyslelo, že všechny restaurace musí mít na všech místech jak mýdlo, tak bezdotykové baterie na vodu. Těžko říct, proč si takto Češi chtěli zkomplikovat život, faktem je, že během tří let totéž ministerstvo v tichosti tuto svou vyhlášku přepracovalo a zmírnilo.

Konec domácí zabijačky?

Občas se stane, že na byrokratickou EU svedeme něco, co jsme si vymysleli sami. Příkladem bylo údajné nařízení, které zakazuje veřejné zabijačky, které pořádají třeba hasiči nebo zahrádkáři. Ve skutečnosti pravidla porážky jatečných zvířat upravují české zákony stejným způsobem už více než 50 let. Prase se smí porážet buď v hospodářství chovatele, nebo na jatkách.

EU ve skutečnosti domácí přípravu potravin a její bezpečnost nijak legislativně neošetřuje, protože je to efektivnější dělat přímo na úrovni jednotlivých členských států.

Co se tedy v kritickém roce 2012 skutečně stalo? Novela českého veterinárního zákona zavedla možnost úředně povolit domácí porážku skotu mladšího 24 měsíců. Nic jiného se neměnilo. Kdo tuto drobnost dokázal nafouknout tak, že kvůli EU skončí domácí zabijačky, už se asi nedozvíme. Jak ale všichni víme, nic takového se nestalo a domácí jitrničky si užíváme i dnes.

EU rozhodně není dokonalá a ne všechny nápady na regulaci se časem ukážou jako správné. Ostatně i česká eurokomisařka Věra Jourová v rozhovoru pro Blesk.cz přiznala, že velkou část její práce tvoří právě stahování směrnic, které se příliš neosvědčily.

Každý nový problém má však dvě strany a za všechno nemohou lidé sedící v bruselských kancelářích. Často by stačilo, aby úředníci na českých ministerstvech pozorně četli, co po nás vlastně EU chce. A pokud něčemu nerozumí, stačí se zeptat Čechů, kteří v Evropské komisi pracují a nové směrnice jim v době schvalování prochází pod rukama.

Co bychom si tedy měli zapamatovat?

  • EU většinou určuje pouze směr či mantinely nové regulace, ale způsob, jakým se to začlení do českých zákonů, vymýšlejí naše ministerstva.
  • Pokud se nám nově chystaná směrnice nebo nařízení nelíbí, můžeme v rámci Rady EU, kam jezdí čeští ministři, vyjednávat o výjimkách. Bohužel čeští zástupci tam příliš často nejezdí. Jak ukazuje studie Evropských hodnot, ministři vlády Bohuslava Sobotky se zúčastňují v průměru jen dvou třetin jednání.

Proč nikomu neřekneme, že nás nějaká směrnice EU trápí? Nejen o tom v rozhovoru ve studiu Blesk hovořila eurokomisařka Věra Jourová:

Video „Je to nejpodivnější práce, jakou jsem dělala,“ říká eurokomisařka Věra Jourová. - Blesk TV
Video se připravuje ...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

VladimirSedovsky ( 30. srpna 2016 23:23 )

Samozřejmě, že v EU máme své slovo a rozhodovací pravomoci. Jaké bude Brusel produkovat nařízení či směrnice záleží také na nás samotných.

bizon_pepa ( 30. srpna 2016 23:20 )

Nepopletl jste to? To úplně vypadá jako bychom se teď řídili pravidly o kterých rozhodovat můžeme. Bohužel jeden z viditelných problémů je stále rostoucí moc a nepostižitelnost úředníků. Kteří díky vládě své nekompetentnosti vytvářejí další a další nesmysly.

VladimirSedovsky ( 30. srpna 2016 23:09 )

Patrně jste článek ani nečetl a hned jste si běžel vylít zlost do diskuze. Zkuste to příště udělat naopak. Třeba byste pak nepsal úplně z cesty.

VladimirSedovsky ( 30. srpna 2016 22:46 )

Vy jste ten článek očividně vůbec nečetl, že?

VladimirSedovsky ( 30. srpna 2016 22:41 )

Jenomže vystupovat z EU by pro nás nemělo žádný smysl. Stejně bychom se museli řídit různými pravidly, akorát bychom o nich nemohli rozhodovat.

Zobrazit celou diskusi