Slováci „nasekají dluhy“, smázne jim je Česko. Kolik nás to stojí?

Slováci mohou vyrazit za oddlužením do Česka, je to pro ně o něco výhodnější. Ale není to „zadarmo“. „Oddlužení slovenských občanů u nás není zase tak samozřejmé. Museli by splňovat podmínky uvedené v našem insolvenčním zákoně, a to včetně příslušnosti našich soudů,“ řekl Blesk.cz Luboš Dörfl, předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem. 

„Hlavně musí splnit tu základní podmínku, to znamená, že musí mít tzv. hlavní zájem v ČR. Ten hlavní zájem se dá vykládat jako zaměstnání, případně rodina,“ pokračuje David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni.

O oddlužení v Česku přitom cizí státní příslušníci požádat mohou – pod podmínkou, že jsou občany EU, v Česku mají dlouhodobý přechodný nebo trvalý pobyt a jejich dluhy vznikly vůči českým věřitelům.

Slováci, pomůžeme vám, láká inzerát

Nabídku na snazší oddlužení pro slovenské občany přitom mají i některé české dluhové poradenské firmy. A tak se na internetu najdou i pobídky pro Slováky, aby neváhali a za výhodnějším oddlužením do ČR skutečně vyrazili.

Nabídka pro slovenské občany na výhodnější oddlužení v ČR | www.stopdluhum.cz

„Slovák nemusí na nic čekat, a pokud je zadlužen, může za určitých podmínek projít osobním bankrotem za daleko výhodnějších podmínek v České republice,“ vyzývá brněnská firma Stop dluhům.

I ona zmiňuje hlavní zájem. „Hlavní zájem dlužníka se především prokazuje svým bydlištěm (i přechodným – podnájem) a zaměstnáním na území ČR. Hlavním zájmům se dá naším prostřednictvím i trochu pomoci. Dokážeme v některých případech, po krátké konzultaci, vyhodnotit a popřípadě pomoci k získání těch správných předpokladů, aby mohl být zahraniční občan oddlužen za výhodných podmínek v ČR,“ uvádí ve svém inzerátu. 

Češky se zadlužují víc než Češi. Janu (49) stáhl na dno mobil „za korunu“

Jak taková pomoc může vypadat? „Správné předpoklady také spočívají v tom, že soud posuzuje, jestli podstatná část závazků dlužníka je skutečně v té zemi, kde chce oddlužení podstoupit. Ta pomoc, jak si ji představuji já, spočívá v tom, že buď dlužníkovi zprostředkují další závazky v dostatečné výši, aby soudu mohli prokázat, že velká část klientových závazků je skutečně obsluhována v ČR, nebo mu ten úvěr sami poskytnou,“ říká Blesk.cz Šmejkal.

„Další možnost je, že se domluví se zahraničními věřiteli o odkupu jejich pohledávek vůči tomu dlužníkovi,“ dodává.

Sama společnost Stop dluhům přiznává, že „tuto problematiku odsunula na vedlejší kolej“ a soustředí se nyní hlavně na novelu insolvenčního zákona z prosince 2016 a také připravovanou novelu, „kdy se má měnit délka oddlužení a celková minimální výše, kterou musí dlužník uhradit,“ jak vzkázal Blesk.cz Jaroslav Václavík, jednatel firmy.

Je Česko pro dlužníky atraktivní?

Obecně však platí, že za splnění určitých podmínek je možné vyhlásit bankrot v libovolné zemi EU. Dlužník se tam však musí často přestěhovat a pobývat tam po soudem určenou dobu. Někde jsou podmínky pro osobní bankrot a oddlužení příznivější, jinde naopak.

Často však jde o běh na dlouhou trať. Po kterém se ale může dlužník vrátit již očištěn od dluhů do své rodné země. Vyplatí se to v případě, že proces oddlužení trvá u něj doma podstatně déle než v cílové zemi, kam dlužník míří.

Je Česko pro oddlužení v zahraničí atraktivní? „Co se týče západních států, tak určitě ne, protože naše pravidla oddlužení jsou daleko striktnější než v Německu nebo v Rakousku. Na rozdíl od Slovenska nebo Polska, kdy v Polsku režim oddlužení funguje, ale v daleko menším počtu a není tak oblíben ze strany dlužníků, protože to samotné rozhodování trvá dlouho,“ uvedl Šmejkal.

Na Slovensku ani v Polsku dluhy lidem jen tak „nesmáznou“

Právě Poláci či Slováci tak o oddlužení v Česku skutečně přemýšlet mohou. „Polský mechanismus je pro dlužníka daleko náročnější. A na Slovensku musí být dlužníkovi před oddlužením zpeněžen veškerý majetek, což dlužníkům nevyhovuje. Celá naše procedura, co se týče států na západ od nás, není tak výhodná ve srovnání s nimi, ale na východ od nás je určitě pro dlužníky snadnější,“ doplnil Šmejkal.

Kuba chtěla splácet miliardový dluh lékem na cukrovku. Česko o něj nemá zájem

Za určitých okolností je tedy možné, aby český soud povolil i slovenskému občanovi oddlužení dle české právní úpravy – jedná se o tzv. řízení s evropským mezinárodním prvkem. Oddlužit v něm lze závazky ze všech zemí EU kromě Dánska.  

„K oddlužení zahraničních dlužníků prostřednictvím našeho insolvenčního soudu dle insolvenčního zákona ČR dochází dle naší zkušenosti v cca 1–3 % vzhledem k počtu oddlužení občanů ČR. Přesnou statistiku si nevedeme. Je to spíše přibližná zkušenost jak si to pamatuji dle námi vypracovaných insolvenčních návrhů. Slováci v této statistice určitě vévodí,“ řekl Blesk.cz Václavík ze Stop dluhům.

Oddlužení má být ještě vstřícnější

Oddlužení je přitom aktuálním tématem i pro řadu Čechů. „Osobní bankroty, neboli způsob řešení insolvence oddlužením, získaly trvalé místo v oblibě českých obyvatel, protože se počet oddlužení, podle mého názoru, které jsou aktuálně v běhu, blíží jednomu procentu naší populace, takže jedná se nepochybně o velmi vysoké číslo,“ řekl ve studiu Blesku soudce Dörfl.

Zmiňovaná oddlužovací novela insolvenčního zákona má prodloužit dobu oddlužení výrazně – pokud novela projde, lhůta pro splatnost závazků se bude moci natáhnout na sedm let.

„Mohla by situaci změnit v několika směrech. Především věřitelé – kteří nyní nemohou v oddlužení inkasovat, protože dlužník nesplňuje minimální podmínku zaplatit 30 procent všech závazků v průběhu maximálně pěti let – by určitou část svých pohledávek zaplacenou dostali,“ vykresluje možný scénář Šmejkal.

Dluhů by se ale lidé mohli zbavit i bez jejich placení, v některých případech by totiž stačilo, aby zaplatili pouhé náklady řízení. A nesplacené půjčky? Budiž odpuštěny.

Vláda chce možnost bankrotu pro více lidí. „Morální hazard,“ kritizuje opozice

Oddlužení za necelých 10 tisíc i dražší

Pokud by občan EU chtěl podstoupit oddlužení v Česku, platit bude i český stát. „Ve výpočtech nákladů soudů na vyřízení jedné věci vyšly náklady na insolvenční řízení 9 248 Kč,“ sdělila Blesk.cz mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová. V některých případech se však částka může vyšplhat až na 26 300 Kč.

Změní se přitom něco v atraktivitě Česka v oblasti oddlužení v zahraničí? „Náš systém by v případě, že by změna parlamentem prošla, se stal v podstatě rovnocenným těm systémům v okolních státech – v Německu a Rakousku,“ dodává Šmejkal.   

Změny v oddlužení v únoru podpořila vláda. Cílem ministerstva spravedlnosti je, aby se z dluhové pasti dostalo více Čechů. Tím, že odstraní vstupní podmínku, aby do pěti let musel dlužník být schopen uhradit 30 procent dluhů. 

Byznys vzkvétá?

Lidé v ČR v rámci osobního bankrotu ale neplatí jen své vlastní dluhy, každý měsíc posílají insolvenčním správcům 900 korun. Ti tak dohromady každý rok inkasují víc než miliardu korun. Čím víc lidí se tedy v Česku oddlužuje, tím pro jejich byznys lépe. A to především proto, že si takovou sumu „dělí“ jen několik velkých hráčů. „Je pravda, že především tři skupiny správců nyní dostávají přiděleny téměř dvě třetiny nových věcí,“ přiznala pro Blesk už dřív mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová.

VIDEO: Jak jsou na tom Češi s dluhy a osobními bankroty?