14°C
Vláda chce možnost bankrotu pro více lidí. „Morální hazard,“ kritizuje opozice
Rozšíření možnosti pro oddlužení v případě problémů s dluhy. To bylo jedno z hlavních témat středečního jednání vlády. Návrh přinesl ministrům šéf spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Počet osobních bankrotů v Česku v poslední době roste. Do dluhové pasti se dostala i paní Naďa, jejíž problémy začaly „pouhým“ nákupem pračky.
Cílem návrhu ministerstva spravedlnosti je to, aby se více lidí dostalo z dluhové pasti. Do procesu oddlužení by mohli vstoupit bez ohledu na výši svých dluhů, proces by trval tři, pět nebo sedm let v závislosti na výši splacených pohledávek.
Podívejte se, co si o novele zákona myslí předseda soudu:
„Platný právní stav neumožňuje významné části dlužníků jejich dluhovou situaci řešit, neboť jejich dluhy v průběhu času dosáhly takové výše, že je již nejsou schopni uhradit v plné výši ani splátkami ze svých příjmů, ani výtěžkem z rozprodeje svého disponibilního majetku,“ popsalo ministerstvo.
Ministerstvo chce zcela odstranit stávající vstupní podmínku, podle níž musí být dlužník schopen uhradit v pěti letech 30 procent svých dluhů.
„Jde o morální hazard, který ve svém důsledku bude znamenat, že se dluhy nemusí platit. Což je špatně z mého pohledu. Tento návrh poškodí oprávněné nároky věřitelů,“ reagoval na schválení pro Blesk.cz opoziční poslanec Martin Plíšek (TOP 09), který bude ve Sněmovně hlasovat proti novele.
„To rozvolnění spíše povede k tomu, že se bude snižovat platební morálka a že se věřitelé nedomohou svých práv. Ten návrh je socialistický. Doufám, že nebude schválen. Takovéto zásadní změny by se neměly schvalovat v předvolebním čase, kdy z toho některé strany budou mít předvolební vábničku nebo kampaň,“ dodal s tím, že jinou novelu insolvenčního zákona Sněmovna schvalovala nedávno.
Motivační podle Plíška nebude ani rozprodej majetku dlužníků. „Je otázka, jestli to nebude podporovat spekulativní nakládání s tím majetkem,“ obává se.
„Pro věřitele se otevírá možnost částečného uspokojení jejich pohledávek v oddlužení, případně rovněž formou daňových odpisů. Zároveň se očekává zvýšení motivace osob, proti nimž je vedeno větší množství exekucí, uspokojovat věřitele v insolvenčním řízení a pohybovat se pouze ve sféře legální ekonomiky,“ vysvětluje rezort v důvodové zprávě.
Kolik dlužníků se povede z dluhové pasti vytáhnout zatím ministerstvo spravedlnosti přesně neví. Podle mluvčí rezortu Terezy Schejbalové to ukáže až praxe. V dluhové pasti je ale v Česku kolem půl milionu lidí, návrh by měl pomoci těm zodpovědným z nich.
Lidovci protlačili výjimku s výživným
Problém s novelou týkající se osobních bankrotů měli lidovci. I kvůli nim nebyla schválena už na minulém zasedání kabinetu. Nejmenší vládní straně se nelíbilo, že dlužník nemusí v extrémním případě zaplatit nic.
„To nám přišlo demotivační a vidíme tam riziko úvěrových podvodů. Na druhé straně jsme se dohodli, že ministerstvo spravedlnosti přistoupí na náš požadavek, aby se plné odpuštění nevztahovalo na alimenty a aby se prodloužila doba, po kterou musí dlužník vyjádřit svoji snahu splácet,“ řekl. Lidovci totiž chtěli také zaručit, že dlužník bude schopen v režimu oddlužení platit výživné.
Bělobrádek předpokládá, že normu budou pečlivě projednávat poslanci, protože proti sobě tu stojí dva principy. Prvním je, jak pomoci lidem, kteří se dostali do situace, kdy nemohou splatit nic a nevyplatí se jim chodit do práce, protože mají v exekuci veškerý příjem kromě minimální mzdy. Na druhé straně panuje obava, aby se novinka nevyužívala k podvodům a lidé si nebrali půjčky s tím, že je nikdy nesplatí. „Hledáme nějakou míru, která pomůže udělat racionální řešení,“ řekl.
Dluhová past může začít i nákupem pračky
Problémy půl milionu Čechů v dluhové pasti se různí. U paní Nadi ale začaly poměrně nenápadně. Potřebovala si koupit pračku, peníze na ní ale neměla, a tak si půjčila. S pračkou ale dorazila i kreditní karta na 30 tisíc korun. "Následujícího půl roku jsem se někde opila, pak se ty peníze hodily. Tak sem je vybrala. Říkala jsem si, tak dlužím za pračku, dlužím 30 tisíc kartě, tak to nějak splatím," popsala svoji zkušenost pro pořad Blesk.cz Domácí ekonomka.
Na splacení si ale vzala další půjčku a dostala se tak postupně do dluhové pasti. "Říkala jsem si, že když se budu živit načerno a nebudu mít oficiálně příjem, tak nikde nic nemusím. Byla jsem bláhová," přiznala. Z 50 tisíc ale bylo během několika let nakonec 700 tisíc korun dluhu. Teprve pak se odhodlala požádat o osobní bankrot. Splaceno bude mít sice až v roce 2020, rozhodnutí ale nelituje. Těší se, až bude "na nule".
Podívejte se na její příběh:
Stále mají lumpi zelenou, dluhy stačí splatit 30%, alimenty bude platit stát, a poctiví jen čumí, že by poslanci a vládas si takhle zajišťovala hlasy?