Vládu čeká první jednání od vulgarit. Bude řešit „hodné práskače“ i bankroty
Proti korupci se bude bude bojovat také „práskačstvím“. Ochranu whistleblowerů, jejíž koncepci navrhl ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier a dotahuje jeho nástupce Jan Chvojka (ČSSD), projednají ministři ve středu. Stejně jako návrh ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) upravující možnost oddlužení. Bude to také poprvé, co se vláda sejde od vulgarismů, kterými vicepremiéra Andreje Babiše (ANO) častovali premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) právě s Chvojkou.
Novela insolvenčního zákona, která upravuje mimo jiné také pravidla oddlužení pro širší okruh lidí, se objeví na stolech ministrů už podruhé. Na minulém jednání měli totiž s normou problém ministři za KDU-ČSl a požadovali zapracování svých připomínek.
Lidovci chtějí například zaručit, že dlužník bude schopen v režimu oddlužení platit výživné. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) chce, aby normu vláda ve středu přijala a kabinet ji tak byl schopen prosadit ve Sněmovně do podzimu, tedy do konce mandátu ministrů i dolní komory.
Cílem návrhu ministerstva spravedlnosti je to, aby se více lidí dostalo z dluhové pasti. Do procesu oddlužení, nebo-li osobního bankrotu, by mohli vstoupit bez ohledu na výši svých dluhů, proces by trval tři, pět nebo sedm let v závislosti na výši splacených pohledávek. Oddlužení nebo také osobní bankrot je způsob řešení úpadku, který má dlužníkovi umožnit nový start a motivovat ho k aktivnímu zapojení do umořování dluhu.
Ministerstvo chce zcela odstranit stávající vstupní podmínku, podle níž musí být dlužník schopen uhradit v pěti letech 30 procent svých dluhů. Tuto bariéru úřad pokládá za nespravedlivou.
„Prioritní je, aby dlužník v průběhu oddlužení byl schopen platit plnou výši výživného, není možné uvést děti a ty, kteří se o ně starají, do velice složité situace tím, že dlužník nebude platit výživné,“ uvedl lidovecký místopředseda a ministr zemědělství Marian Jurečka. Lidovci také navrhují prodloužení doby, po níž dlužník může opětovně vstoupit do oddlužení, ze současných sedmi na deset let.
„A dále navrhujeme, aby na oddlužení dosáhli pouze ti dlužníci, kteří skutečně vynaložili úsilí o splacení alespoň třicetiprocentní hranice z jistiny. Velmi důležité je individuální posouzení,“ uvedl Jurečka.
Whistlebloweři rozkmotřili Babiše s Dienstbierem
V rámci často proklamovaných protikorupčních opatření, mezi které vláda řadí především lepší výběr daní, spadá také ochrana tzv. whistleblowerů, nebo-li oznamovatelů korupce. Dlouho diskutovaná novela zarazila před několika měsíci další klín mezi vládní strany. S variantou a rychlostí zpracování Jiřího Dienstbiera (ČSSD) nebyl spokojen Andrej Babiš a společně se svým ministrem Robertem Pelikánem (oba ANO) připravili konkurenční návrh.
Babiš chtěl pro „udavače“ až 50 platů, pokud by přišli kvůli nahlášení korupce o práci, Pelikán zase anonymní komunikaci se státním zastupitelstvím. Jejich návrh byl údajně reakcí na analýzu tehdejšího ministra pro legislativu a lidská práva Jiřího Dienstbiera.
Dienstbier se proti aktivitě Babiše a Pelikána ostře ohradil. Prý normu nemohli stihnout tak rychle připravit. „Pánové Babiš a Pelikán to nemohli za těch několik dní stihnout. Zřejmě se sešli někde v Čapím hnízdě a probrali tam, jak nejlépe bojovat proti korupci,“ poznamenal ironicky s tím, že dopředu věděl, že dva ministři ANO připravují konkurenční návrh. Babišova varianta je prý nápadně podobná té slovenské, která ale u našich východních sousedů nefunguje.
Lepší ochrana pro oznamovatele korupce
Opatření, s kterým počítá programové prohlášení kabinetu, má za cíl ochránit před postihem lidi, kteří by upozornili na protiprávní jednání svého zaměstnavatele. Ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chvojka (ČSSD) v materiálu uvádí, že v Česku k lidem, kteří ve veřejném zájmu korupci oznámí, přetrvává spíše negativní postoj. Současná praxe podle předlohy udržuje ve společnosti obavy z ohlášení protiprávního jednání. Zranitelnou pozici whistleblowerů chce vyřešit především změnami v občanském soudním řádu.
Nově by měly předpisy obsahovat ustanovení, podle něhož zaměstnavatel či služební orgán nesmí zaměstnance postihovat nebo znevýhodňovat proto, že „učinil na základě důvěryhodných skutečností trestní oznámení nebo oznámení o podezření ze spáchání přestupku nebo kárného, disciplinárního nebo jiného správního deliktu“.
Novinku jako celek zásadně odmítají odboráři. Podle nich je stávající úprava dostačující. Nutnost legislativního řešení ochrany whistleblowerů zpochybňuje i Svaz průmyslu a dopravy. Aktuální předpisy považuje za fungující a osvědčené. S projednáváním návrhu na vládě nesouhlasí ani resort obrany, tedy ministerstvo Martina Stropnického (ANO).
rego jsi jen takový malý oslík