Udat šéfa za korupci? Senátor tepe Babiše i Dienstbiera a zná cestu k penězům

„Jak návrh ministra Dienstbiera, tak ministrů Babiše a Pelikána jsou omezující. V okruhu jednání, které může člověk oznámit, i v okruhu následné ochrany,“ řekl pro Blesk.cz Libor Michálek. Sám se stal zřejmě nejznámějším českým whistleblowerem poté, co oznámil podezření z pletich při tendrech a přišel o místo šéfa Státního fondu životního prostředí. Odvolal ho tehdejší ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS, Nečasova vláda). I on ale musel nakonec rezignovat.

Michálek stopnul i díky nahrávkám transakce, které měly načerno sloužit k financování ministrovy politické strany. Na Michálka měl tehdy tlačit Drobilův poradce Martin Knetig, aby určitou zakázku svěřil předem zvolené osobě. Knetig ale odešel od soudu nevinný, Michálkovi nepomohly ani nahrávky. Knetig uspěl s tvrzením, že jen žertoval.

Za udání šéfa slibuje Babiš až 50 platů. Dienstbier: Dohodli to na Čapím hnízdě

Možnost odměny pro whistleblowery už existuje

Zatímco Jiří Dienstbier je ochoten o zavedení odměn pro oznamovatele trestných činů na pracovišti ještě diskutovat, Andrej Babiš už má jasno. Podle Michálka přitom navíc možnost odměn pro takové lidi existuje.

„Možné to je. Jsou tam možné cílové odměny. Když by chtěl zaměstnavatel uspořit veřejné prostředky například na IT službách, na které je rozpočet třeba sto milionů, tak může vypsat odměnu. Pokud se uspoří určitá předem stanovená částka, tak zaměstnanci toho zainteresovaného útvaru dostanou třeba jedno procento. Nikdo z těch státních institucí to ale nevyužívá. Ukazuje to určitou nechuť,“ komentoval Michálek diskuze o finančních odměnách.

Poradce exministra Drobila nevinný! Nepodplácel, černé peníze pro ODS mu nedokázali

„Neomezujte, co lidi ohlásí“

Jak Dienstbier, tak Babiš by podle Michálka měli postupovat přesně naopak, než směřují jejich návrhy. Tedy rozšířit možnosti, co člověk ohlásí a dostane ochranu. „V případě pana Dienstbiera je to omezení uděláno dost nešťastně. Musí jít o skutečnosti, kdy je ohrožen veřejný zájem. Ten ale musí převážit nad jinými chráněnými zájmy, například nad povinností mlčenlivosti,“ vysvětluje Michálek. „Ten whistleblower, pokud by byl odkázán až na jednání soudu, tak je v obrovské nejistotě, zda to, co oznamuje splní podmínky ochrany,“ dodává.

To by chtěl podchytit Babiš. Tím, že zaručí anonymní komunikaci oznamovatele se státním zástupcem do té doby, než státní zástupce rozhodne, zda dotyčný ochranu dostane. Jak ale dostane ochranu člověk, jehož jméno žalobce nezná?

„Ten Babišův návrh je zúžen pouze na trestné činy korupce, machinace při veřejných zakázkách, krácení daně nebo legalizace výnosu z trestné činnosti. Jsou další trestné činy, kdy má být chráněn veřejný zájem. Třeba poškození zdraví osob nebo životního prostředí,“ popisuje senátor.

Exministr rozDrobil desítky milionů z lázní: Vrací se do politiky

„Babiš neřeší problémy s dotacemi“

Řešit ochranu whistleblowerů tak, aby věděli, do čeho jdou je ale podle Michálka pozitivem. Jen je potřeba najít jinou cestu. Plus našel i u návrhu ministra pro legislativu a lidská práva. „Předmětem oznámení by mohly být i jiné skutečnosti, než trestné činy. Například čerpání z fondů EU. Pokud by jejím příjemcem byl soukromý subjekt, tak je ale diskutabilní podmínka té převahy veřejného zájmu. Zvlášť pokud by se jednalo o velkou firmu, která by přijala jen málo dotací. Teď nechci uvádět příklady,“ uvedl Michálek s narážkou na Agrofert a problémy kolem Čapího hnízda.

„Z mého pohledu se pánové předhánějí v tom, kdo předloží užší vymezení,“ povzdychl si Michálek. Podle něj se situace whistleblowerů nepatrně zlepšila jen u lidí, kteří spadají pod služební zákon. Zatímco Michálka mohl bez důvodů ministr Drobil odvolat, dnes by musel souhlasit i náměstek pro státní službu a musely by zaznít také zákonné důvody.