Vláda stojí za Dienstbierem. Ten bojuje s Babišem kvůli dobrým „práskačům“
Ochrana oznamovatelů korupce se stává dalším třecím bodem současné vládní koalice, jejíž udržení bude velmi náročné, jak prohlásil sám premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Úpravy zákonů spojené s ochranou lidí, kteří nahlásí korupci na úřadech či v zaměstnání, má na starost ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). Do diskuse se ale vlastním návrhem zákona vmísil také ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Jde to pomalu a reálnou ochranu jste nenavrhl, útočí na Dienstbiera (ČSSD) od druhé poloviny dubna vicepremiér a šéf koaličního partnera Andrej Babiš (ANO). Ten vrací úder slovy o tom, že Babiš, kterému pomáhá se zákonem i ministr spravedlnosti Robert Pelikán, lže, když tvrdí, že reagoval až na vypracovanou Dienstbierovu analýzu. „Pánové Babiš a Pelikán to nemohli za těch několik dní stihnout. Zřejmě se sešli někde v Čapím hnízdě a probrali tam, jak nejlépe bojovat proti korupci,“ poznamenal ironicky Dienstbier.
Ministr pro legislativu navíc v souboji s dvojicí ministrů za ANO získal mírně navrch. Kabinet totiž posvětil jeho návrhy možností, jak ochranu tzv. whistleblowerů řešit. Nepůjde o nový zákon, ale o úpravu stávajících. „Jako realistická varianta se ukazuje novelizace stávajících předpisů, vztahující se k pracovním a služebním vztahům. Předložený návrh využívá stávajících institutů a procesů právního řádu,“ píše Dienstbier v tiskové zprávě.
„Doporučil bych jim, aby i oni dodržovali termíny v legislativním plánu. Připomenu zpoždění zákona o státních zastupitelstvích nebo nepoužitelné řešení bezplatné právní pomoci,“ dodal také ke kritice, že mu analýza problematiky trvala přes dva roky. Babišova varianta je prý nápadně podobná té slovenské, která ale u našich východních sousedů nefunguje.
Stěžejním bodem Dienstbierova návrhu by měla být změna postavení whistleblowerů u soudu. „Bylo by posíleno jejich procesní postavení – uzákoněno sdílené důkazní břemeno. Pokud by čelil sankcím ze strany zaměstnavatele, ten by musel dokazovat, že o odvetu nešlo,“ popsal ministr.
Babiš s Pelikánem to vidí jinak: Náhrada 50 platů
„Návrh zákona je reakcí na laxní přístup ministra Dienstbiera, který, přestože má tuto problematiku v gesci, vytvořil materiál, který oznamovatelům žádnou reálnou ochranu nepřináší, a to navíc s notným zpožděním,“ uvedl Andrej Babiš, který nový zákon prosazuje jako svou poslaneckou iniciativu. Návrh tak už leží ve Sněmovně, k jeho projednávání ale zatím nedošlo. Z dílny Jiřího Dienstbiera by konkrétní řešení mělo vzniknout do konce září 2016, na podzim se tak mohou ve Sněmovně sejít hned dva podobné vládní návrhy. A to už bude skutečně těsně před volbami.
„Aby byl systém funkční, musí řešit vzniklý výpadek příjmu whistleblowera i jeho nemajetkovou újmu. Je zároveň nepřijatelné, aby byl oznamovatel nejprve pronásledován v zaměstnání a teprve potom se mohl domáhat ochrany u soudu. Náš zákon ošetřuje i tyto oblasti,“ upřesnil Babiš svoji verzi.
V případě, že se oznamovatel rozhodne zůstat v anonymitě, bude moci využít tzv. anonymizačního informačního systému zajišťovaného Nejvyšším státním zastupitelstvím. „Tento nový komunikační kanál bude oznamovateli garantovat možnost komunikace s policií či státním zástupcem při naprostém utajení jeho totožnosti. Z poznatků neziskových organizací zabývajících se bojem s korupcí víme, že bez tohoto přelomového nástroje by si mnoho svědků korupčního jednání svou iniciativu ve jménu zákona nakonec rozmyslelo,“ vysvětlil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).
Podívejte se na komentář obou ministrů za ANO:
Nejznámější oznamovatel v Česku: Nepomůže ani jeden návrh
Zřejmě vůbec nejznámějším českým whistleblowerem je Libor Michálek, v současnosti senátor zvolený za Zelené, lidovce a Piráty. Michálek v průběhu vlády Petra Nečase (ODS) oznámil podezření z pletich při tendrech a přišel o místo šéfa Státního fondu životního prostředí. Odvolal ho tehdejší ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS). I ten se ale nakonec poroučel. Peníze měly sloužit k financování Drobilovy strany.
„Jak návrh ministra Dienstbiera, tak ministrů Babiše a Pelikána jsou omezující. V okruhu jednání, které může člověk oznámit, i v okruhu následné ochrany,“ řekl už v dubnu Blesk.cz Michálek, podle kterého jsou finanční odměny pro whistleblowery možné už dnes. Jen se nevyužívají.
„Jsou tam možné cílové odměny. Když by chtěl zaměstnavatel uspořit veřejné prostředky například na IT službách, na které je rozpočet třeba sto milionů, tak může vypsat odměnu. Pokud se uspoří určitá předem stanovená částka, tak zaměstnanci toho zainteresovaného útvaru dostanou třeba jedno procento. Nikdo z těch státních institucí to ale nevyužívá. Ukazuje to určitou nechuť,“ popsal způsob odměn.
Vůbec největším problémem je ale podle něj okruh trestné činnosti, který obě cesty, jak Dienstbierova, tak Babišova, omezují. Místo toho by ho ale měly rozšiřovat.
Dienstbier, to je ten Američan co vede to zbytečné ministerstvo a ten co se hrabe do všeho a rozumí všemu? Ten je tak schopen si vždycky akorát tak dojít na americkou ambasádu pro instrukce jak dále škodit a pro žold.