7°C
Už žádný Snowden? Evropský parlament chce umlčet whistleblowery
Evropský parlament schválil zákon „O ochraně obchodních tajemství“, který má zabránit krádeži cenných informací konkurenčními společnostmi. Novináři a aktivisté bránící svobodu slova ale upozornili, že přijatý zákon de facto kriminalizuje takzvané whistleblowery a umožňuje trestní stíhání žurnalistů.
„Každoročně je každá pátá firma obětí krádeže obchodního tajemství. Právní harmonizace umožní vytvoření bezpečného a důvěryhodného prostředí pro evropské společnosti. Jejich know-how bude nyní zabezpečno,“ nechala se slyšet francouzská europoslankyně Constance Le Grip (55), která přijetí zákona prosazovala. Návrh byl nakonec schválen výraznou většinou, pro hlasovalo 503 poslanců, proti 131, 18 se jich zdrželo hlasování.
Útok na svobodu slova?
Jenže kritici poukazují na to, že zákon nechtěně postihuje aktivisty a novináře. „Kdyby byl zákon O ochraně obchodních tajemství přijat dříve, nikdy bychom se možná nedozvěděli o problému s měřením emisí a skandálu Dieselgate. Volkswagen by mohl argumentovat, že způsob testování emisí je jeho obchodní tajemství,“ varuje Giulio Carini z italské protikorupční organizace Riparte il futuro.
Znepokojení vyjádřily i organizace zastupující německé novináře. „Žurnalisté, stejně jako whistlebloweři, budou muset čelit závažným právním dopadům v důsledku svých odhalení, jejich práce bude značně omezena,“ prohlásila šéfka Německé novinářské unie (DJU) Cornelia Hass.
Svobodu slova omezují nejpřísněji Španělé
Několik evropských států přijalo v posledních letech zákony, které značně omezují svobody projevu. Nejpřísnější legislativu má nejspíše Španělsko, které po rozsáhlých protestech proti úsporným opatřením, kdy byli policisté obviněni z brutality, zavedlo zákon, jenž zakazuje pořizování snímků policistů při výkonu zaměstnání. V dubnu dostal španělský novinář Axier López pokutu 601 euro (zhruba 16 tisíc Kč) jen za to, že na sociální síť Twitter umístil fotografii policisty při zatýkání ženy. Nedemokratický zákon kromě aktivistů, novinářů a opozice kritizovalo i OSN.
Co se týče přijatého zákona O ochraně obchodních tajemství, ne všechny novinářské federace ho nezbytně vnímají ke škodě tisku. Na rozdíl od Německé novinářské unie (DJU) konkurenční Německá unie novinářů (DJV) zaujala poněkud mírnější postoj. „Zákon obsahuje minimální předpoklady pro práci novinářů. Hodně bude záležet na tom, jak bude implementován v jednotlivých státech. Kdokoliv, kdo vidí bezpráví a informuje o tom média či veřejnost, nesmí být stíhán jako zločinec,“ říká Frank Überall z Německé unie novinářů (DJV).
Jaký dopad by měl nově přijatý evropský zákon na whistleblowery, zatím není jasné. Všichni whistlebloweři z posledních let se stali tak jako tak cílem vyšetřování bezpečnostních orgánů.
Bývalý pracovník amerických tajných služeb Edward Snowden (32) nalezl politický azyl v Rusku, zakladatel Julian Assange (44) je dle OSN svévolně zadržován v Británii, kde je fakticky uvězněn na ekvádorské ambasádě, a Bradley Manning (28), který poskytl Wikileaks diplomatické kabely, je nyní v americkém vězení, kde si odpykává 35letý trest.
Témata:
Související
