Zadlužené Čechy stojí osobní bankrot miliardu ročně. Kam jdou jejich peníze?
Platíte své půjčky včas? Šetříte každou korunu, abyste měli rezervu na splátky v případě, že přijde nečekaný problém? Jak ukázala hlubší sonda do dluhů českých domácností, ne všechny volí zodpovědný přístup. Jen minulý rok půjčky stáhly smyčku kolem krku více než 103 tisícům lidí, kteří už dál nezvládli své závazky splácet. Právě oni pak skončili v osobním bankrotu a nevědomky se také stali součástí obrovského byznysu. Ten, komu se „zametání dluhů“ ale moc nevyplácí, je stát – tedy my všichni.
Čechů, kteří vstupují do procesu oddlužení, každý rok přibývá. V roce 2014 se dluhy vymkly z rukou víc než 77 tisícům Čechů, loni už jejich počet přesáhl 103 tisíc. „Osobní bankroty získaly trvalé místo v oblibě českých obyvatel, protože se počet oddlužení, která jsou právě v běhu, blíží jednomu procentu populace,“ říká v rozhovoru pro Blesk.cz Luboš Dörfl, předseda krajského soudu v Ústí nad Labem.
Oddlužení se týká především těch, kteří se zamotali do spotřebitelských úvěrů. Nadneseně by se tedy dalo říct, že na začátku jejich problémů bývají věci, které spadají spíš do škatulky „blahobytu“ než do té „potřebné k životu“. „Půjčují si úplně na všechno – od elektroniky přes dovolenou až k takovým věcem, jako jsou automobily a zařízení domácnosti,“ popsal zkušenost soudu Dörfl a doplnil: „Vzhledem k tomu, jak se oddlužení stalo populárním, tak asi Češi mají se splácením problém. A těžko odhalit, čím to je. Snadno si naberou spotřebitelské úvěry a já se v současné době se svými kolegy domnívám, že v řadě případů snad ani nemůžou věřit tomu, že to všechno splatí.“
Jak se dlužník vykoupí z problémů?
Česko nabízí svým zadluženým občanům pomocnou ruku. Stát nastavil podmínky, po jejichž splnění má dlužník zase čistý štít. „Třicet procent splátky existujících dluhů je zákonné minimum,“ vysvětluje Dörfl. Tato částka je nicméně nutná zaplatit během pěti let a snadno se může stát, že kromě této srážky dlužník přijde i o další majetek.
To už není tak růžové a vidina placení velké sumy za krátkou dobu mnohé od procesu oddlužení odradí. „Dlužník má jednu velkou výhodu, insolvenční správce mu uspořádá to, co komu dluží. Dá ty věci právně do pořádku, insolvenční soudce ho poučí o té povinnosti plnit splátkový kalendář. A to, co dlužník splácí, se rozděluje stanoveným schématem mezi věřitele. Na něm je jen to, dodat peníze,“ vysvětlil předseda krajského soudu. Jedním dechem ale dodává, že někteří dlužníci stále spoléhají na to, že jejich problém bude řešit někdo jiný, a i když peníze nedodají, tak to dobře dopadne.
Zadlužení Češi platí za bankrot ročně miliardu
Češi v osobním bankrotu ale neplatí jen své vlastní dluhy, každý měsíc posílají insolvenčním správcům 900 korun. Ti tak dohromady každý rok inkasují víc než miliardu korun. A byznys je to pro ně o to výhodnější, že si takovou sumu „dělí“ jen několik velkých hráčů. „Je pravda, že především tři skupiny správců nyní dostávají přiděleny téměř dvě třetiny nových věcí,“ přiznává mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová. Podle jeho statistik v Česku funguje 518 subjektů, které se zabývají insolvencemi. Nejvíc oddlužení ale má na starost správce s největším počtem provozoven.
Za co dostávají insolvenční správci odměny? Na to se podívejte ve videu:
Vysoké jsou i náklady státu. „Ve výpočtech nákladů soudů na vyřízení jedné věci vyšly náklady na insolvenční řízení 9 248 Kč,“ napsala Blesku Schejbalová s tím, že v některých případech se částka může vyšplhat až na 26 300 Kč. Suma sumárum – smáznutí dluhů „svým“ obyvatelům stojí stát podle posledních statistik zhruba další miliardu.
Otevřené dveře dlužníkům, strach soudů a další náklady pro stát
O osobních bankrotech bude v pondělí jednat vláda. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) by totiž novelou zákona rád oddlužení zpřístupnil ještě většímu počtu Čechů. „Má to být úprava, která je daleko vstřícnější k dlužníkům. Vypadá to, že to znamená, že politickou vůlí je, aby ten počet osob, které mohou projít tím benefitem oddlužení se prostě mohl zvýšit,“ přiblížil předseda krajského soudu.
„Platný právní stav neumožňuje významné části dlužníků jejich dluhovou situaci řešit, neboť jejich dluhy v průběhu času dosáhly takové výše, že je již nejsou schopni uhradit v plné výši ani splátkami ze svých příjmů, ani výtěžkem z rozprodeje svého disponibilního majetku,“ popsalo ministerstvo.
Z toho mají ale strach soudy. „Z pohledu soudu to už nyní vnímám jako alarmující upozornění. My jsme na krajských soudech dimenzováni personálně, prostorově na určité množství práce. Pokud nám množství práce v řádu desítek procent naroste, tak to budeme muset řešit krizovými scénáři,“ popsal Dörfl.
Osobní bankrot bez splacení dluhů?
Co přesně má novela zákona změnit? Ministerstvo chce nabídnout víc možností a zvolnit dosavadní pravidla. Podle návrhu bude dlužník oddlužen, jestliže za 3 roky splatí alespoň polovinu pohledávek věřitelů, nebo za 5 let alespoň 30 procent pohledávek, nebo bude po 7 let o splácení pohledávek usilovat – pak se ale může stát, že zaplatí jen náklady řízení.
„Institut oddlužení je postaven na určitém společenském konsenzu, že některé skupině obyvatel je potřeba pomoct, protože svoji situaci nezvládají. Teď je otázka, jak široká taková skupina může být. A jestli si vyloženě velkou část obyvatel nebudeme vychovávat k nezodpovědnosti,“ uzavřel Dörfl.
A vyděláno.