Děti začínají znovu bavit knihy. Ve třetí třídě jich čtvrtina čte denně

Autor: mah - 
18. 1. 2018
21:00

V Česku po pěti letech přibylo mladých čtenářů. Zjistila to Národní knihovna s agenturou Nielsen Admosphere svým obsáhlým průzkumem. U náctiletých ovšem stále vyhrává internet, počítačové hry a jiné aktivity. Ukázalo se, že v Česku stále nevyšel z popularity Harry Potter, ani klasiky jako Honzíkova cesta nebo Pejsek a kočička. S věkem ale popularita četby stále klesá a mezi náctiletými jich dokonce 14 procent vůbec nečte.

Nejaktivnějšími čtenáři jsou vůbec nejmladší čtenáři ve věku 6–8 let. Čerství školáci by se dali označit za vyloženě vášnivé čtenáře. Za zábavné čtení považuje 65 procent z nich. Necelá čtvrtina z nich pak čte dokonce denně. To zároveň představuje nárůst oproti obdobnému průzkumu před pěti lety. Nejznatelnější je pak právě mezi dětmi, které čtou denně, těch bylo v roce 2013, kdy probíhal poslední průzkum, jen 14 procent.

Školákům na čtení mnohdy nezbývá čas

Na čtení jim ale mnohdy nezbývá mnoho času. Malí školáci totiž mají poměrně silně organizovaný čas. „60 procent z dětí ve věku šest až osm let několikrát týdně navštěvuje různé kroužky,“ upozornila Hana Friendlaenderová ze společnosti Nielsen Admosphere. Alespoň jednou týdne pak na kroužky dochází dokonce 86 procent dětí.

To vychází i z názoru rodičů, na které se výzkumníci rovněž ptali. Ti jako nejprospěšnější činnosti pro své děti vidí sport následovaný návštěvou kroužků a hraní si s kamarády. Četba je tak u rodičů až na pátém místě, jelikož pomyslnou bramborovou medaili získaly kreativní činnosti jako třeba malování.

Organizace volného času se ale s přibývajícím věkem rozvolňuje. „U mladších dětí ještě mezi denními činnostmi dominuje příprava do školy. Když se ale podíváme na nejstarší generaci základní školy, tak se denní aktivity výrazně mění. U chlapců je nejčastější hraní videoher, sledování televize, poslech hudby, popisuje Friendlaenderová a podotýká, že mezi nejčastějšími aktivitami u chlapců ve věku 13 až 14 let už vůbec nenarazíme na přípravu do školy, která si u mladších dětí vybírá tolik času.

S přibývajícím věkem si děti mohou čas více organizovat samy

U 13- a 14letých dívek sice příprava do školy stále mezi nejčastějšími denními činnostmi figuruje, přeskočí ji ale poslech hudby a sledování sociálních sítí. „Volnočasové aktivity se v průběhu navštěvování základní školy značně změní,“ konstatuje Friendlaenderová. U videoher pak podotýká to, že jejich hraní kulminuje právě mezi 13. a 14. rokem.

„54 procent dětí ve věku devět až 14 let uvedlo, že je baví čtení knížek, což je zhruba osmiprocentní nárůst proti roku 2013,“ dodala pozitivní statistiku o starších dětech ze základních škol výzkumnice.

Dodala, že na to, jaký vztah budou mít děti ke knihám, mají zásadní vliv především tři instituce, kterými jsou škola, knihovna a rodina. „V rodině je důležitý vztah rodičů ke čtenářství i to, zda dítěti předčítají, tím se formuje vztah dětí ke čtení,“ vysvětluje Friendlaenderová.

Škola na tomto vztahu pak musí stavět. „Ta musí rozvíjet čtenářskou dovednost a gramotnost, zároveň se snaží vyrovnat handicapy, které si s sebou děti přinášejí z různých prostředí,“ vysvětluje Friendlaenderová. S postupujícím věkem se však mezi dětmi zvětšují rozdíly ve čtenářských návycích.

Nejpopulárnější dětskou knihou je Honzíkova cesta

Mezi nejmladšími čtenáři se pak na vrcholu oblíbenosti drží česká klasika. Vůbec nejoblíbenější je Honzíkova cesta, kterou následuje Čtyřlístek a Povídání o pejskovi a kočičce. To může být dáno i tím, že malé děti nejčastěji čtou to, co jim doporučí rodiče. „Za povšimnutí stojí to, že u všech jmenovaných knížek jde o pouhé jednotky procent, protože nabídka knih pro děti je dnes skutečně široká,“ upozornila Friendlaenderová na to, že tři nejpopulárnější tituly nejmenovalo dohromady ani deset procent malých čtenářů.

Dodala, že malé děti příliš neznají čtečky a elektronické knihy, 37 procent z nich ale poslouchá audioknihy. Mezi žánry pak vedou pohádky a knihy o zvířatech. Nejmenší děti si však své knížky vybírají, kromě doporučení rodičů i podle obrázků a velikosti písma.

To vše se ve starším školním věku pochopitelně mění a nejbouřlivěji právě mezi devíti a čtrnácti lety. U starších dětí zároveň roste zkušenost dětí s elektronickou knihou. Drtivá většina dětí však stále preferují klasickou knihu.

Děti často vidí dříve film, než si přečtou knihu

Mění se i žánry, z pohádek děti přecházejí nejčastěji na fantasy a sci-fi. Do popředí se dostávají i příběhy o dětech. Fenoménem jsou rovněž zfilmované knihy pro děti. Ty tak své hrdiny často vidí nejdříve na stříbrném plátně a až poté se začnou zajímat o knihy s nimi.

Do průzkumu se Národní knihovna nově rozhodla zahrnout i mládež ve věku 15 až 19 let. „Ta je normálně zahrnutá do průzkumů mezi dospělou čtenářskou populací, kde ovšem tvoří pouze malou skupinu respondentů,“ vysvětlil, co k tomuto rozhodnutí knihovníky vedlo, Vít Richter z Národní knihovny.

Knihovníci totiž hledají, jak by mladé lidi přilákali zpátky do knihoven. Náctiletí totiž dnes tráví drtivou většinu svého času online. Podle pohlaví se liší pouze to, co na počítači dělají. Zatímco chlapci tak hrají videohry, dívky mnohem častěji přidávají a prohlíží si příspěvky na sociálních sítích.

Náctiletí lidé zároveň ze všech sledovaných skupin nejméně čtou. Mezi 15 a 19 lety je 14 procent dětí, které vůbec nečtou. Mezi nimi pak dominují především chlapci. V této věkové skupině totiž každý pátý chlapec přiznává, že nečte vůbec. Velká část z nich pak prohlašuje, že místo čtení existuje mnohem více zábavnějších činností, nebo čtení považuje za zastaralé.

Doporučujeme
bre-burda ( 18. ledna 2018 21:34 )

I na monitoru stále čtu. Spoustu zpráv a informací. Proč by na čtení měly mít monopol jen knihy? To už je překonané a výběhové komunikační medium. Zůstanou jen tisky hodnotných děl, ale brak se tisknout přestane!

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa