Lotyšsko staví nové bunkry. Bojí se, že po pádu Kyjeva napadne Rusko Pobaltí
Lotyšsko vyzvalo své obyvatele, aby přeměnili své sklepy na protiletecké kryty. Baltská země se totiž obává, že pokud Ukrajina padne, Rusko se nezastaví a bude pokračovat tažením na další státy. Do konce roku navíc chystá pravidelně budovat nové bunkry. Napsaly o tom britské noviny Daily Star.
Lotyšsko, které je členem EU i NATO, vyzvalo své obyvatele, aby přeměnili své sklepy na protiletecké kryty, což přichází ve chvíli, kdy narůstají obavy z Ruska.
Baltský stát má strach z toho, že by mohl být po Ukrajině další na řadě, na koho Rusko zaútočí. Hlavní město Riga vyzvalo své obyvatele k přeměně prvků svých domovů tak, aby byli odolnější vůči možné ruské invazi.
Obyvatelé mají využít Dne úklidu. „Vyzýváme k tomu během velkého jarního úklidu i posléze, abychom se ujistili, že naše sklepy mohou být v akutním případě použity jako úkryty,“ řekl starosta Rigy Vilnis Kirsis s tím, že to platí také pro budovy vlády.
Zavedení branné povinnosti
Lotyšsko s Ruskem sdílí 212 kilometrů dlouhé hranice a věří tomu, že od doby, co Rusko zaútočilo na Ukrajinu, se hrozba zvyšuje.
Předseda komise civilní ochrany Rigy Gints Reinsons dodal, že každý měsíc až do konce roku přibude 100 nových krytů. „Suterény veřejných budov, škol, domovů důchodců, nemocnic a městských radnic budou správními orgány přezkoumány a následně je připraví na to, aby sloužily jako úkryty v případě útoku,“ sdělil Reinsons.
Ministr zahraničních věcí Estonska Margus Tsahkna uvedl, že národy mají přibližně tři nebo čtyři roky, aby se připravily na to, že Rusko prozkoumá státy NATO. Trojice baltských národů vybudovala přes své společné hranice s Ruskem a Běloruskem speciální obrannou zónu, přičemž Estonsko plánuje zdvojnásobit velikost svých dobrovolných obranných sil a postavit dalších 600 bunkrů, zatímco Lotyšsko loni znovu zavedlo brannou povinnost ve snaze rozšířit svou armádu během příštích osmi let na 61 000 vojáků, uvedl britský deník The Daily Telegraph.
Německo trvá na tom, aby byla Ukrajina zapojena do jednání o míru ve válce s Ruskem. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes řekl mluvčí německé vlády Steffen Meyer. Nadcházející schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina podle něj Berlín vnímá jako velmi důležitý okamžik pro další vývoj války.
Trump a Putin by se měli sejít v pátek na Aljašce. Má jít o dvoustrannou schůzku, podle informací stanice NBC News ale Bílý dům stále zvažuje, že pozve také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Německý kancléř Friedrich Merz v nedělním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ARD řekl, že „doufá a předpokládá“, že do jednání na Aljašce bude zapojen i Zelenskyj.
Spojené státy se zavázaly, že ještě před páteční schůzkou amerického a ruského prezidenta Donalda Trumpa a Vladimira Putina budou konzultovat svůj postoj s evropskými partnery, uvedl dnes polský premiér Donald Tusk. Podle agentury Reuters zdůraznil, že Kyjev musí být zapojen do jakéhokoliv jednání o ukončení války Ruska proti Ukrajině, ale připustil, že před americko-ruským summitem cítí směs obav a nadějí.
Na tento pátek se chystá osobní setkání Putina s Trumpem na Aljašce a Kyjev se obává, že oba vůdci by se mohli pokusit diktovat podmínky ukončení ruské války proti Ukrajině, trvající již 3,5 roku. Zástupci Kyjeva zatím na schůzku pozváni nebyli. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že jakékoli rozhodnutí bez účasti Ukrajiny bude řešením proti míru a že Ukrajinci nevydají svou zemi okupantům.
Rusko láká mladé lidi z Kyrgyzstánu i odjinud na studium techniky na prestižní škole v Tatarstánu. Jejich rodiče ovšem nevědí, že studenti polytechnické školy Alabuga také vyrábějí drony, které Rusko používá k útokům proti Ukrajině. Na svých internetových stránkách o tom píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Škola vznikla před několika lety ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga ležící u města Jelabuga.
Server uvádí příklad ženy ze severního Kyrgyzstánu, která zvažovala, že na polytechnickou školu pošle 16letou dceru. „Myslela jsem, že jde o běžný vzdělávací program, ale když jsem se dozvěděla o vojenských vazbách (školy) a výrobě dronů, byla jsem šokovaná,“ říká tato žena označovaná jako Samira.
