Lotyšsko staví nové bunkry. Bojí se, že po pádu Kyjeva napadne Rusko Pobaltí
Lotyšsko vyzvalo své obyvatele, aby přeměnili své sklepy na protiletecké kryty. Baltská země se totiž obává, že pokud Ukrajina padne, Rusko se nezastaví a bude pokračovat tažením na další státy. Do konce roku navíc chystá pravidelně budovat nové bunkry. Napsaly o tom britské noviny Daily Star.
Lotyšsko, které je členem EU i NATO, vyzvalo své obyvatele, aby přeměnili své sklepy na protiletecké kryty, což přichází ve chvíli, kdy narůstají obavy z Ruska.
Baltský stát má strach z toho, že by mohl být po Ukrajině další na řadě, na koho Rusko zaútočí. Hlavní město Riga vyzvalo své obyvatele k přeměně prvků svých domovů tak, aby byli odolnější vůči možné ruské invazi.
Obyvatelé mají využít Dne úklidu. „Vyzýváme k tomu během velkého jarního úklidu i posléze, abychom se ujistili, že naše sklepy mohou být v akutním případě použity jako úkryty,“ řekl starosta Rigy Vilnis Kirsis s tím, že to platí také pro budovy vlády.
Zavedení branné povinnosti
Lotyšsko s Ruskem sdílí 212 kilometrů dlouhé hranice a věří tomu, že od doby, co Rusko zaútočilo na Ukrajinu, se hrozba zvyšuje.
Předseda komise civilní ochrany Rigy Gints Reinsons dodal, že každý měsíc až do konce roku přibude 100 nových krytů. „Suterény veřejných budov, škol, domovů důchodců, nemocnic a městských radnic budou správními orgány přezkoumány a následně je připraví na to, aby sloužily jako úkryty v případě útoku,“ sdělil Reinsons.
Ministr zahraničních věcí Estonska Margus Tsahkna uvedl, že národy mají přibližně tři nebo čtyři roky, aby se připravily na to, že Rusko prozkoumá státy NATO. Trojice baltských národů vybudovala přes své společné hranice s Ruskem a Běloruskem speciální obrannou zónu, přičemž Estonsko plánuje zdvojnásobit velikost svých dobrovolných obranných sil a postavit dalších 600 bunkrů, zatímco Lotyšsko loni znovu zavedlo brannou povinnost ve snaze rozšířit svou armádu během příštích osmi let na 61 000 vojáků, uvedl britský deník The Daily Telegraph.
Do Kyjeva dnes dorazila americká delegace v čele s náměstkem ministra obrany Danem Driscollem. Jde o „misi zaměřenou na zjištění skutečností“ a jednat má i o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Informovalo o tom dnes podle agentury Reuters velvyslanectví USA v Kyjevě.
Spojené státy deportovaly tento týden na Ukrajinu 50 lidí, což je zhruba stejný počet jako za celý loňský rok. Uvedla to stanice NPR, která cituje ukrajinské úřady. Podle stanice se jedná o největší deportovanou skupinu na Ukrajinu od začátku ruské agrese v únoru 2022. Podle médií deportovaní porušili ve Spojených státech zákony či předpisy.
Rumunsko dnes brzy ráno vyslalo do akce stíhačky poté, co dron narušil vzdušný prostor balkánské země u hranic s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na rumunské ministerstvo obrany. Ukrajina čelí od února 2022 ruské agresi, včetně každodenních náletů bezpilotních strojů.
