Stopka pro Moskvu? Bern potvrdil, že zatím nepozval Rusko na mírový summit o Ukrajině
Švýcarská vláda dnes potvrdila, že zatím nepozvala Rusko na mírový summit o Ukrajině, který se v této alpské zemi uskuteční v červnu. Zároveň uvedla, že Rusko musí být součástí mírového procesu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X napsal, že na summit byly pozvány země, které se staví za principy Charty OSN a mezinárodního práva. Podle agentury DPA Švýcarsko oficiálně pozvalo více než 160 delegací.
„Hlavy států a vlád ze všech kontinentů jsou zvány a očekává se jejich účast. Summit bude sloužit jako platforma pro diskusi o způsobech dosažení komplexního, spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu,“ uvedl Zelenskyj. „Jsem si jist, že každý mírumilovný národ na světě má zájem se summitu zúčastnit, protože jeho význam dalece přesahuje hranice Ukrajiny,“ doplnil.
Konference o Ukrajině, jejímž cílem je nastartovat mírový proces, se ve švýcarském resortu Bürgenstock, který leží nedaleko Lucernu, uskuteční ve dnech 15. a 16. června.
Alpská země, která bude vrcholný summit hostit právě na žádost ukrajinského prezidenta, dnes potvrdila, že se s účastí Ruska zatím nepočítá. Konstatovala, že k ní byla vždy otevřená, ale Moskva dala opakovaně najevo, že nemá zájem se zúčastnit. V jaké fázi by se na mírovém procesu Moskva měla začít podílet, Bern neuvedl.
Kyjev si jako podmínku pro jednání o míru klade odchod okupačních sil z celého ukrajinského území, tedy také z poloostrova Krym, který Rusko protiprávně anektovalo v roce 2014.
Rusko, které už přes dva roky vede proti Ukrajině válku, sice tvrdí, že se proti vyjednávání o ukončení války nestaví, Švýcarsko však podle něj není ve válce na Ukrajině neutrální, protože přijalo unijní protiruské sankce.
„Jak můžeme mluvit o seriózní konferenci se seriózními výsledky bez účasti Ruska?“, ptal se dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle DPA může postoj Ruska k summitu ovlivnit i Čínu, která požaduje mírová jednání přijatelná pro obě strany. Účast Pekingu na summitu tak podle agentury zatím zůstává otevřená.
Jaké přesně státy se konference zúčastní, zatím alpská země nesdělila. Agentura Bloomberg ale v dubnu napsala, že by na summit měli přijet zástupci asi 80 až 100 zemí. Německá DPA dnes zmínila přes 160 delegací.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
