Lotyšsko staví nové bunkry. Bojí se, že po pádu Kyjeva napadne Rusko Pobaltí

Autor: DVL, swp - 
5. května 2024
10:59

Lotyšsko vyzvalo své obyvatele, aby přeměnili své sklepy na protiletecké kryty. Baltská země se totiž obává, že pokud Ukrajina padne, Rusko se nezastaví a bude pokračovat tažením na další státy. Do konce roku navíc chystá pravidelně budovat nové bunkry. Napsaly o tom britské noviny Daily Star.

Lotyšsko, které je členem EU i NATO, vyzvalo své obyvatele, aby přeměnili své sklepy na protiletecké kryty, což přichází ve chvíli, kdy narůstají obavy z Ruska.

Baltský stát má strach z toho, že by mohl být po Ukrajině další na řadě, na koho Rusko zaútočí. Hlavní město Riga vyzvalo své obyvatele k přeměně prvků svých domovů tak, aby byli odolnější vůči možné ruské invazi.

Obyvatelé mají využít Dne úklidu. „Vyzýváme k tomu během velkého jarního úklidu i posléze, abychom se ujistili, že naše sklepy mohou být v akutním případě použity jako úkryty,“ řekl starosta Rigy Vilnis Kirsis s tím, že to platí také pro budovy vlády.

Zavedení branné povinnosti

Lotyšsko s Ruskem sdílí 212 kilometrů dlouhé hranice a věří tomu, že od doby, co Rusko zaútočilo na Ukrajinu, se hrozba zvyšuje.

Předseda komise civilní ochrany Rigy Gints Reinsons dodal, že každý měsíc až do konce roku přibude 100 nových krytů. „Suterény veřejných budov, škol, domovů důchodců, nemocnic a městských radnic budou správními orgány přezkoumány a následně je připraví na to, aby sloužily jako úkryty v případě útoku,“ sdělil Reinsons. 

Ministr zahraničních věcí Estonska Margus Tsahkna uvedl, že národy mají přibližně tři nebo čtyři roky, aby se připravily na to, že Rusko prozkoumá státy NATO. Trojice baltských národů vybudovala přes své společné hranice s Ruskem a Běloruskem speciální obrannou zónu, přičemž Estonsko plánuje zdvojnásobit velikost svých dobrovolných obranných sil a postavit dalších 600 bunkrů, zatímco Lotyšsko loni znovu zavedlo brannou povinnost ve snaze rozšířit svou armádu během příštích osmi let na 61 000 vojáků, uvedl britský deník The Daily Telegraph.

12:50
Dnes

Litevský ministr kultury Ignotas Adomavičius po devíti dnech ve funkci rezignoval, protože v rozhovoru odmítl přímo odpovědět na otázky týkající se podpory Ukrajiny čelící ruské invazi a vyhnul se i otázce, které zemi patří Rusy okupovaný Krym.

Součástí kabinetu sociální demokratky Ingy Ruginieneové, který funguje od 25. září, byl také Adomavičius nominovaný stranou Úsvit Němenu. Její předseda Remigijus Žemaitaitis je stíhán za antisemitské výroky, podněcování nenávisti proti Židům a zlehčování holokaustu na sociálních sítích v roce 2023, což popírá.

Proti Adomavičiusově jmenování se 40.000 lidí vyslovilo v petici, kterou on sám odmítl a označil za bublinu. Protestovaly i kulturní organizace, kterým vadilo, že resort kultury povede ministr za Úsvit a že v této oblasti nemá mnoho zkušeností. Situaci nakonec vyhrotil rozhovor, který v pátek publikoval server Lrytas.

11:54
Dnes

„Brutální ruský útok dronem na železniční stanici v Šostce v Sumské oblasti. Všechny záchranné služby jsou již na místě a začaly pomáhat lidem,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Informace o zraněných se teprve zjišťují. Dosud víme o nejméně 30 obětech.“ Na místě byli podle prvních zpráv jak zaměstnanci drah (Ukrzaliznycja), tak cestující.

„Rusové nemohli nevědět, že útočí na civilisty. A to je teror, který svět nesmí ignorovat. Rusko každý den bere lidem životy. A zastavit je může jen síla. Slyšeli jsme rozhodná prohlášení z Evropy a Ameriky – a je nejvyšší čas je všechny proměnit v realitu, společně se všemi, kteří odmítají přijmout vraždy a teror jako normální,“ apeluje prezident.

11:05
Dnes

Německá spolková policie dnes potvrdila, že prostor v okolí letiště v Mnichově v pátek večer opět narušily dva drony. Letiště kvůli tomu na několik hodin zastavilo provoz, který obnovilo dnes v 07:00. Letadla přistávají a vzlétají, potvrdil ráno agentuře DPA mluvčí letiště.

Na jiná letiště muselo být přesměrováno 23 přilétajících strojů a zrušeno byl 46 plánovaných odletů. Kvůli opakovanému zpozorování dronů mnichovské letiště zastavilo provoz už ve čtvrtek pozdě večer. Omezení se dotklo přibližně 6500 cestujících. „Dali jsme k dispozici polní lůžka a také deky, nápoje a občerstvení,“ uvedlo letiště. Provoz na druhém nejrušnějším letišti Německa je zrovna silnější, neboť vrcholí pivní slavnost Oktoberfest.

Zatím není jasné, kdo je za přelety dronů nad evropskými letišti zodpovědný. Některé země ale vyjádřily obavy, že to může být Rusko. Moskva odpovědnost odmítá.

Zobrazit celý online

Video  Ruská invaze na Ukrajinu. Jak to celé začalo?  - Videohub
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa