Čtvrtek 9. května 2024
Svátek slaví Ctibor, zítra Blažena
Polojasno 18°C

Recenze: I malebná městečka skrývají strašná tajemství. Co odhalí Černé lekníny?

Černé lekníny
Černé lekníny  (Autor: MOTTOT)
Autor: Veronika Šmídová - 
30. srpna 2017
08:41

Půvabné městečko Giverny, domov impresionisty Clauda Moneta, je posledním místem, kde byste čekali vraždu. Do světa květin, leknínů, umění a slunečního svitu se něco tak brutálního a pokleslého nehodí. Alespoň na první pohled. Ale i místa jako vystřižená z pohlednice mají svá temná tajemství. Jedno takové odhalí čtenářům oblíbený francouzský autor Michel Bussi v originální detektivce Černé lekníny. A že bude stát za to!

V městečku žily tři ženy. První byla zlomyslná, druhá prolhaná, třetí sobecká…“ Těmito slovy vítá „druhý nejčtenější autor Francie“ čtenáře ve své nové knize a ve zkratce je tak seznamuje s několika hlavními hrdiny příběhu. Trojici žen – talentovanou jedenáctiletou dívka, svůdnou učitelku a starou vdovu – ještě doplňují dva detektivové a několik vedlejších postav. 

Celá zápletka se začne odvíjet od vraždy místního úspěšného očaře, který měl velkou slabost nejen pro umění (jak se v Giverny tak trochu očekává), ale i pro opačné pohlaví. Nezůstane ovšem pouze u jednoho úmrtí a jedné záhady. Čtenáři budou spolu s postavami rozplétat i tajemství smrti malého chlapce, starého malíře a zmizení obrazu Černých leknínů, o kterém se povídá, že ho Monet namaloval těsně před smrtí. To vše v podstatě v rámci 13 dnů.

Pro milovníky detektivek představuje Bussiho kniha příjemné osvěžení, a to nejen poměrně originálním námětem a prostředním. Postrádá tíži severských autorů, klidnou eleganci anglických zápletek, akční scény amerických děl… to vše ale vynahrazuje určitou hravostí, vzdušností a barvitým jazykem. I způsob vyprávění je mírně odlišný, než tomu bývá u tradičních titulů. Většina děje je popisovaná z pohledu třetí osoby, jednu postavu ale nechává autor promlouvat vlastním hlasem v ich-formě.

Rozhodně se nejedná o tradiční detektivku v pravém slova smyslu, i když se tak minimálně v první třetině knihy může zdát. Příběh plyne hladce, příjemně, jakoby pro rozptýlení autor přihodí i romantický příběh, vše vytváří dojem jakési útulnosti podobně jako českými diváky milované Vraždy v Midsomeru. Bussi ovšem „klame tělem (v tomto případě spíše perem)“.  Autor má v rukávu pro čtenáře uschováno pár es a pokud si chcete závěrečnou pointu naplno vychutnat, vyplatí se dávat při čtení dobrý pozor. 


Michel Bussi

Černé lekníny

nakladatelství Motto, 2017

384 stran

Hodnocení: 90 %

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi