Recenze: Něco si vymysli, řekl Palahniuk a stvořil vyšinuté povídky bez patosu
Hnusně, od země, provokativně, bez patosu. Tak by se daly charakterizovat povídky slavného amerického prozaika Chucka Palahniuka, které složil do sbírky nazvané Něco si vymysli. Už samotný název poukazuje na jakýsi cynismus a surovost, které jsou cítit z velké části povídek.
Autor legendárního Klubu rváčů opět nezklamal. Ve svých povídkách jde kolikrát tam, kde by to pro jiné už bylo za hranou. Jsou plné oplzlostí, nechutností, prolamování tabu, kdy za sebou ale nenechávají pachuť prvoplánovosti. Jsou podané bez patosu, hodnocení, někdy až se zpravodajským odstupem a chladností, neženou se bezhlavě za slovutnou pointou.
Takový je Palahniuk. Drzý a zemitý, provokativní. A takovým zůstal i v tomto případě.
Obsahově jsou povídky velmi nabité. V příbězích často vystupují vyděděnci a hlavní roli sehrávají anomálie, vyšinutosti z běžného, spořádaného života. A tak se čtenář setkává s koněm prznícím staré muže, zvířátky závislými na čichání lepidla, chlapcem, který sám na sobě sbírá pohlavní choroby, nebo s milovníkem, který polykal nenarozené plody z těl svých středoškolských milenek.
Něco si vymysli
Chuck Palahniuk
Odeon
360 stran
Hodnocení: 75 %
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.