Pátek 25. září 2020
Svátek slaví Zlata, zítra Andrea
Zataženo, déšť 16°C

Recenze: Studená válka byla zlatou érou dobývání vesmíru, proč Sověti nestanuli na Měsíci?

Tajný závod o Měsíc  (Autor: Albatros)
Autor: lm - 
29. června 2017
13:35

Píšou se 50. a 60. léta a studená válka mezi SSSR a USA vrcholí. Dvě největší světové mocnosti spolu nesoupeří jen v získávání geopolitického vlivu a zbrojení, ale i na poli dobývání vesmíru. Právě v tomto období začíná svůj příběh kniha Tajný závod o Měsíc od Karla Pacnera, která by rozhodně neměla chybět v knihovně fanoušků kosmonautiky či špionáže.

Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins. Od přistání člověka na Měsíci zanedlouho uplyne 50 let, jména první trojice amerických astronautů, kterým se tento úspěch povedl, znají lidé dodnes a děti se je budou učit i za desítky let. Pokoření Měsíce je jedním z největších úspěchů lidstva na poli kosmonautiky, ne-li tím úplně největším a ještě tomu patrně dlouhý čas tak bude. Jenže vše mohlo být úplně jinak, právě kdyby nebylo studené války.

Když Sovětský svaz v roce 1957 do vesmíru vypustil první umělou družici Země - Sputnik, překvapené Američany to ještě nechalo poměrně chladnými. Sputnik odstartoval kosmickou éru lidstva a zažehl tzv. vesmírné závody mezi dvěma největšími mocnostmi, ve kterých měli Sověti od počátku navrch. O měsíc později do vesmíru poslali prvního živého tvora - psa Lajku a za další čtyři roky oběžnou dráhu pokořil i první člověk - kosmonaut Jurij Gagarin. To už bylo na amerického prezidenta Johna F. Kennedyho příliš a po ztrátě několika prvenství se americkému kosmickému programu konečně dostalo vytoužené pozornosti a štědrému financování. Úkol zněl jasně: Jak Sověty ve vesmíru porazit? A tím se v podstatě rozhořel souboj o Měsíc.

Kdo nakonec vyhrál, je všeobecně známo. Proč tomu tak bylo, ale lidé příliš nevědí. Historie zná jen vítěze. Přitom sovětský kosmický program do poloviny 60. let posbíral několik vesmírných prvenství, zatímco Američanům se moc nedařilo. Záhubou se mu stalo zejména nedostatečné financování a smrt hlavního konstruktéra Sergeje Koroljova v roce 1966.

Ač studená válka nebyla pro svět ničím dobrým, na vesmírné závody se dá koukat jako na její jediné pozitivum. Během několika málo let došlo k takovému vědecko-technickému pokroku, který do té doby neměl obdoby. A kniha Tajný závod o Měsíc Karla Pacnera, kterému se dokonce poštěstilo sledovat vzlet Apolla 11 na vlastní oči, čtenáři ukáže pozadí této velké kapitoly historie lidstva.

Publicista Karel Pacner se tématu kosmonautiky a vesmíru věnuje celý život a na jeho díle to je opravdu poznat. Strhující, místy až dramatický, příběh proložený osobními zkušenostmi autora přečtete i přes jeho zdánlivou obsáhlost jedním dechem. Kniha je totiž psána jednoduchým stylem bez zbytečného balastu či odborných termínů. Tajný závod o Měsíc potěší zejména fanoušky kosmonautiky, na své si ale přijdou i nadšenci studené války a dobové špionáže.


Karel Pacner

Tajný závod o Měsíc

nakladatelství Albatros, 2017

424 stran

Hodnocení: 90 %


Video: Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo. Podívejte se na záznam přistání Apolla 11 na Měsíci

Video Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo. - NASA

balika ( 29. června 2017 16:17 )

naprosto přesně.

henes ( 29. června 2017 15:51 )

Kdyby amíci neměli Brauna,kterej byl zločinec,byli v prd..i,plno německých vědců převezli do států vedený jako válečný zločinci..

siroko ( 29. června 2017 14:55 )

Ušáci na měsíci nebyli a sověti o tom věděli, ale mlčeli. Za odměnu SSSR získal: 1) Bylo odstraněno embargo na dodávky sovětské ropy do západní Evropy a začal pronikat na evropský trh se zemním plynem, kde se úspěšně drží dodnes. 2) Byla uzavřena dohoda na dodávky obilí z USA do SSSR za ceny nižší, než byl světový průměr, což mělo negativní dopad na životní úroveň samotných Američanů. 3) Západní společnosti postavily v SSSR chemické závody výměnou za hotové výrobky z těchto továren, což znamená, že SSSSR získal moderní podniky, a nedal na jejich stavbu ani kopějku. Za aktivní účasti USA byl postaven automobilový gigant "KAMAZ" a mnoho dalších. Jednalo se o ekonomický přínos mnoha desítek miliard rublů ročně. Před tím bledne i těch 5 miliard, které SSSR utratil za stavbu měsíční rakety "N-1". Z čistě ekonomického hlediska se předání lunárního programu společně s "N-1" vyplatilo stonásobně, s přihlédnutím na krátké (několik let) hospodářské zájmy. 4) Omezení měsíčního programu ušetřilo zemi mnoho miliard vždy potřebných rublů. http://leva-net.webnode.cz/products/americane-na-mesici-nebyli-sovetsky-svaz-vedel-pravdu-ale-ml cel/

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud