14°C
Dnešní štědrovečerní večere je v podstatě večeří měšťanů před 100 lety. „Ryba byla drahá, a pokud nevezmeme v potaz běh od rybníka, tak si ji mohli dovolit hlavně měšťané,“ potvrdila Blesk Zprávám etnografka z mělnického muzea Naďa Černá. Ryba, především kapr, bývala vnímána jako postní jídlo (na rozdíl od masa z teplokrevných zvířat), proto mohla být servírována.
„Ve starých kuchařkách není jen kapr, ale nechybí ani štika, candát nebo úhoř v rosolu. Za dob první republiky pak vyhrával kapr na modro před dnešním typickým smaženým. V kuchařce Rettigové najdeme také výborné recepty na další postní jídla, jako jsou žabí stehýnka nebo hlemýžď po pražsku,“ uvádí odbornice.
Na Vánoce šlo především o to, aby se rodina sešla společně u stolu a oslavila konec půstu. Proto se také drželo hromadné hodování nad hlemýžděm a vyrábění „štědračky“; polévky uvařené z hrsti různých přísad jako třeba hub a krup. „Všechno také mělo svoji symboliku, která se v mnohém udržela i dodnes,“ říká Černá.
Štědré v počtech pokrmů, nikoliv dárků
Přízvisko „štědrý“ je pak odvozeno od počtu pokrmů, které si rodina během večeře servíruje, nikoliv podle počtu dárků a velikosti porcí. „Na venkově byly typické třeba oplatky potírané medem nebo česnekem jako symbol krásy, zdatnosti a zdraví. Hrachová polévka znamenala plodnost a hlavní lidový chod houbový kuba pak hojnost,“ objasňuje symboliku večeře Černá.
Lidé se zbavovali i zbytků. „Cukroví a různé marmelády se skládaly z oříšků, jablíček a rozinek. To mohly být suroviny, které jim zbyly z vaření a byly hodně dostupné,“ upřesňuje etnografka a dodává, že ve starém menu nesmělo chybět kysané zelí, tedy hlavní zdroj vitaminu C, a vánočka s muzikou - rozvařeným sušeným ovocem s oříšky, medem a perníkem.
Bramborový salát byl také pokrmem bohatých.Lišil se pak surovinami. Kvalitní majonéza byla totiž drahá, nebo se vyráběla doma a kořenová zelenina v něm v prvopočátku chyběla úplně. Postupem času se ale suroviny na salát staly běžnějšími a dostal se tak na stůl i těch méně zámožných rodin. V salátu se zprvu objevovalajablka, kapary anebo slanečci.
Šťastné a kalorické
Sváteční jídelníček v dnešní době trápí většinu nutričních a výživových specialistů, stejně tak řadu lékařů. „Střízlivá data uvádějí, že průměrný občan přibere přes svátky tři kilogramy,“ varuje výživová poradkyně Hana Mojžíšová. Nejde jen o kalorickou vánoční večeři, ale i o množství návštěv a jídla, které konzumujeme přes celé svátky.
„Klasická večeře bez alkoholu se pohybuje dle receptury a množství jídla od 5 000 - 8000 kJ. Zastavme se např. u bramborového salátu. Jenom nahrazení obyčejné majolky za light verzi ušetří náš žaludek a udělá radost našemu trávení,“ radí Mojžíšová. „Klasická majonéza nám nabídne na 100 g celých 3300 kJ, light verze o tisíc míň,“ doplňuje. Průměrná žena by měla přitom denně, podle pohybu, spořádat asi 6500 kJ.
Podobně by podle odbornice šlo omezit pár nadbytečných kilojoulů i u smažené ryby v trojobalu, hutné polévky, dezertů a cukroví. „Záleží také na kvalitě použitého tuku na smažení, kvůli zdraví, volila bych aspoň řepkový olej, který snese vyšší teplotu a často měnila tuk v pánvi během smažení,“ říká expertka.
Mojžíšová upozorňuje, že klasické cukroví, jako je vanilkový rohlíček nebo slepované kolečko, mají hodnotu kolem 300 kJ. „Ale pozor, nikoliv na kilogram, ale na jeden kus,“ upřesňuje s tím, že pracnější cukroví s krémem pak kaloricky odpovídá větší svačině.
Poslední položkou, která zamává naší linií, je samozřejmě alkohol. „Vaječný koňak či Baileys je opět slušnou svačinou, v jedné sklence vaječňáku 5cl do sebe vpravíme 700 kJ, u Baileys pak 1250 kJ,“ vypočítává expertka.
„Nebudeme se ale strašit. Vánoce jsou svátky klidu a pohody, a pokud je takto chceme strávit, plánujme jídlo, návštěvy i aktivity. Můžeme si vychutnat dobré jídlo i pití s rodinou bez nadbytečných kil, zkažených žaludků i bez výčitek, mottem nejen Vánoc by měla být přiměřenost“ uzavírá odbornice.
Sváteční večeře ve světě
A jak je tomu v zahraničí? Kapr je oblíbený i u našich německých či rakouských sousedů. Rádi si ovšem pochutnají i na jiném druhu ryby nebo klobáskách. Přílohu pak volí ve formě bramborového salátu. Nejvíce ve světě ovšem „letí“ pečená husa nebo nadívaný krocan.
Na krocanovi si pochutnávají především v Americe a Austrálii, ale volí ho také v Anglii. „Pro Anglii je typický i skládaný puding, který by měl vydržet i několik měsíců, a proto se také připravuje dopředu,“ doplňuje Černá.
Pominout bychom neměli ani státy, které slaví Vánoce až v lednu. Rusové a Bulhaři si 6. ledna sedají buď k bezmasým jídlům, nebo si upečou vepřové maso podávané s čočkou, fazolemi nebo třeba rýží.
Vánoční kapr podle tradičního receptu
