21°C
Jak těžké je získat na festival Stinga?
„Hodně. Patří do světové špičky, má velký management, takže vystoupení jsme domlouvali čtyři měsíce. A to nám pomohlo, že Sting má stejného agenta jako Iggy Pop, kterého jsme měli na festivalu loni a odjížděl spokojený s akcí i s naším servisem.“
Ten systém je nastavený tak, že na začátku jednáte s lidmi okolo a pak se v určité fázi dostanete přímo k dané hvězdě?
„Ne, všechno řeší lidé okolo, Stinga poprvé uvidíme až v Praze. A je to tak správně. Interpret má vystupovat, být kreativní. Obvykle vyjádří přání navštívit během turné třeba pět měst, ale s jakým promotérem, v jakém datu a tak dále, to už je na jeho týmu.“
Domlouvání vám zabralo čtyři měsíce. Na čem jste se nemohli shodnout?
„Odpovím zeširoka, protože systém bookování účinkujících na festival je poměrně náročný. U největších hvězd je vysoce nepravděpodobné, že by přijely jen na jeden koncert z New Yorku do Prahy. Takže nejdříve, na přelomu srpna a září, jsme oslovili hlavní bookingové agentury, abychom zjistili, kdo příští rok plánuje turné. A pak nastává zvažování, kolika hvězdám můžete a musíte dát nabídku.“
Jak to myslíte?
„Poměr přijatých a odmítnutých nabídek je zhruba jedna ku osmi, deseti. Třeba pro letošní ročník jsme oslovovali šestnáct největších hvězd, headlinerů každého dne, abychom se se dvěma z nich finálně domluvili.“
To musí být nervy…
„To jsou. Čtyři měsíce s někým vyjednáváte, a poté můžete být na nule, protože si interpret vybere konkurenční nabídku, odlišný festival, jiný termín… Proto musíte oslovit více hvězd, ale současně ne příliš mnoho, protože pak by vám místo dvou mohly souhlasit čtyři, což by byl problém kvůli rozpočtu. A odmítnout velkou hvězdu znamená zavřít si dveře ne-li navždy, tak na hodně dlouhou dobu.“
Takže 14 hvězd, respektive jejich manažerů, vám řeklo ne?
„To vyjednávání je složitější a určitým sítem bývá i honorář, kdy slyšíte: My bychom přijeli, ale přidejte tolik a tolik peněz. Následuje několikatýdenní domlouvání částky – protože žádný obchodník nikdy nenabídne hned své maximum – a buď se shodnete, nebo jednání zkrachuje a musíte říci: Bohužel, náš trh ani náš festival není natolik velký, abychom mohli splnit vaše očekávání.“
Jak drahý je Sting?
„Tohle vám nikdo nikdy neřekne. Budete se muset spokojit s tím, že hvězdy stojí miliony, i když jejich cena u nás je jiná než třeba v Americe nebo Japonsku. To je dáno pozicí na trhu, kupní silou obyvatelstva, velikostí akce.“
Domluvená cena je zárukou, že umělec přijede?
„Vůbec ne. Je to jen nezbytný předpoklad k dalšímu jednání, ale nehraje zásadní roli. Rozhodující spíše je, jestli chce umělec – nebo jeho tým – hrát v Praze, nebo ve Vídni, na jaké trhy se během turné chce zaměřit, jak a kde podpořit prodej desek a PR, zda touží vyzkoušet nový formát koncertu na festivalu, jak navazují předchozí a další vystoupení. Umělec sice přeletí na druhý konec Evropy za pár hodin, jenže jeho kamiony nebo tourbusy jedou po vlastní ose, a tak je třeba přejezdy mít co nejkratší. Těch faktorů je hodně a vy máte možnost ovlivnit jen menšinu z nich.“
Co rozhodlo, že Sting přiletí do Prahy?
„Velkou roli v tom hrála zkušenost s námi z loňského roku, atraktivita Prahy, vzdálenost Letiště Václava Havla a centra metropole, blízkost Německa, kde je obrovský trh. Ale je to jen má domněnka, protože když konečně podepíšete smlouvu, žádné vysvětlení důvodů v ní není.“
Jak obsáhlá je smlouva na Stinga?
„Nijak extra, má zhruba 15 stran. Kromě toho, kdy a za jakých podmínek vystoupí, se v ní řeší mj. bezpečnost, pojištění, nakládání s jeho fotografiemi a podobně. Smlouvy s umělci jsou založeny na anglosaském právním modelu, kde nemusíte všechno vypisovat do úplného detailu a třeba to, která světla budou na scéně, se řeší až následně s technickými manažery.“
A komfort interpreta se ve smlouvě řeší?
„Ano. Jsou třeba jasně dané požadavky, jak má vypadat backstage.“
Jak náročný je Sting?
„Nijak zvlášť, až jsme byli mile překvapeni, jak je hezky lidsky obyčejný. Má třeba jasně nastavenou filozofii ochrany životního prostředí, takže nechce, aby on a ani nikdo z jeho týmu měl jakékoliv nápoje v plastech, protože jejich využívání a zneužívání kritizuje. Chce čajový servis před vystoupením s čaji i na hlasivky. Někteří čeští muzikanti mají mnohem vyšší požadavky než on, co se třeba alkoholu týče.“
Sting by měl přiletět už před festivalem. Chystáte mu jeho pražský program?
„Navrhujeme mu program, nějaké aktivity. Ale jaké zvolí, to doopravdy zjistíme, až přijede. Uvidíme, v jaké kondici přijede, co bude chtít vidět či zažít. Iggymu Popovi jsme loni připravili deset skvělých variant, a nevyužil ani jednu, protože si chtěl před vystoupením odpočinout.“
Bylo jednání se Stingovým týmem nejnáročnější?
„Časově ano, ale v dalších bodech extrémně náročné nebylo. To s naším druhým headlinerem Kasabian jsme se domlouvali kratší dobu, ale museli jsme vyřešit pár produkčních detailů. Ale takhle – i malé kapely mívají kolem sebe týmy, se kterými je složité jednat.“
V hudebním byznysu se pohybujete devět let. Jak se za tu dobu změnil?
„Neuvěřitelně se zrychlil. Dřív se hudba distribuovala na CD a všechno tomu bylo přizpůsobené. Ve studiu se natočila celá deska, pak se vydala, následovalo turné. Ale dnes žijeme v digitální době, kdy si každá kapela může v garáži něco natočit a druhý den to nahrát na Soundcloud, Spotify, Youtube a podobně.“
Což je dobře, nebo špatně?
„Pozitivní na tom je ta obrovská svoboda. Už nikdo ve vydavatelství neříká, co je a co není dobré k vydání, eliminovaly se i překážky v rádiích, které určovaly, co se stane hitem. Kladem je i to, že díky tomu vznikla spousta nových kapel, pro fanoušky může být atraktivní, že umělci prakticky nemají příjmy z prodeje hudby na nosičích a o to víc musí koncertovat. A tak v Praze vystupují i tři zahraniční kapely současně.“
To jsou spíš pozitiva. Jaká vidíte negativa?
„Odvrácenou stránkou je záplava průměrnosti. Zabere hrozného času, než mne něco zaujme.“
Jakým způsobem si vybíráte interprety na festival?
„Prvním sítem je, že víte, kdo je na turné. Poté se podíváte, kdy naposledy byli v Česku. Jestliže tři měsíce před vaším festivalem, jejich fanoušci si nebudou chtít znovu na ně koupit vstupenku. Potom se podíváte, jak jsou tady populární – kolik mají zhlédnutí na Youtube a Spotify, zda je hrají místní rádia, jestli za sebou mají i nějaký příběh, kterým se mohou prezentovat, protože jenom kvalitní muzika už bohužel nestačí. Je to takové vaření, kdy kombinujete různé přísady, aby z toho vzniklo něco zajímavého.“
Máte v rámci dne vyhrazený čas na poslouchání muziky?
„Poslouchám ji pořád, pokud nemám poradu, schůzku a podobně. Dokážu ji vnímat a současně u ní vyřizovat maily, pracovat s tabulkami a podobně.“
Hlavními hvězdami Metronomu jsou Sting a Kasabian. Ale co by si diváci kromě nich neměli nechat ujít?
„Ze zahraničí mám dva černé koně. V pátek to jsou britští The Walles, rocková kapela, jejíž tvorbu si do pokračování Twin Peaks vybral David Lynch. Mají atmosféru, která vás vtáhne. Druhým tipem na sobotu je DJ Solomon, který patří na evropské scéně k úplné špičce. Pokud si chce někdo poprvé zažít příjemnou špičkovou elektronickou hudbu, tohle bych doporučila. Z českých interpretů bych hrozně ráda pozvala na koncert Ewy Farné s Davidem Dorůžkou.“
Teď jste mne trochu překvapila.
„A překvapeni budou i návštěvníci. Podařilo se nám Ewu přemluvit, aby v Česku úplně poprvé ukázala svoji jazzovo-swingovou polohu, kterou znají fanoušci v Polsku, ale tady se jí víceméně nereprezentuje. David Dorůžka je jeden z nejslavnějších jazzmanů v Česku, studoval na konzervatoři v Anglii. To je neopakovatelné spojení, že to bude stát za to. Myslím, že Ewa svoje fanoušky překvapí a své odpůrce donutí k tomu, aby na ni změnili názor. Jsem si tím naprosto jistá.“
Před devíti lety jste začínala jako asistentka festivalu United Islands of Prague, nyní jste ředitelkou hned dvou hudebních akcí. Kam máte namířeno dál či výš?
„Zatím nikam. V téhle pozici bych chtěla nějaký čas setrvat a svou práci dělat líp a líp. Už teď vidím, že se nám festival během roku podařilo někam posunout.“
S místem konání Metronomu jste spokojená?
„Ano, městský festival tu chyběl. Většině našich návštěvníků je mezi 20 a 40 lety, už nechtějí spát ve stanu v blátě, mají rádi servis města, jeho zázemí. Výstaviště se nám jeví jako ideální prostor. Z jedné strany krásně zelená Stromovka plynule přecházející do areálu, v němž lze využívat kryté prostory pro vnitřní scény a zázemí, současně je fajn, že jako pořadatel nemusíme řešit přívod elektřiny nebo odvod kanalizace.“
Mimochodem, byla náhoda, že organizujete dva festivaly v jednom termínu? Tedy Metronome a United Island of Prague?
„Ne. My jsme chtěli od začátku, aby festivaly byly v jednom termínu. Už loni jsme si ověřili, že návštěvníci se prakticky nepřekrývají. Zájemci o United Islands chtějí objevovat nové kapely a neplatit za to, mít to s volným režimem, kdy jdou s rodinou nebo známými užít si volný den. Kdežto návštěvníci Metronomu touží vidět hvězdné kapely, strhující show na velkém pódiu.“
Proč vlastně změna místa u United Islands?
„Přemýšleli jsme o tom už poměrně dlouho. Původním cílem bylo oživení centra, protože před devíti lety, kdy jsme začínali, se na Střeleckém ostrově nebo na Kampě žádné koncerty nekonaly, Náplavka byla neobjevena. Ale tohle se i díky nám změnilo, vylíhla se spousta akcí, pořadatelů. Naše úloha v centru skončila a je čas posunout se dál a pokusit se atmosféru přenést do odlehlejších oblastí města. Letos jsme zvolili Karlín i s ohledem na to, že slaví 200 let od svého založení, s dalšími ročníky bychom ale chtěli oživovat další čtvrtě.“
Bez přetahování
Podle Báry Šubrtové se dříve stávalo, že se české festivaly přetahovaly o zahraniční hvězdy a vzájemně se přeplácely. „Soupeřením si akorát zbytečně zvyšujete náklady a na konci není vítěz ani jeden, to vás mohu ubezpečit. V takovém případě je lepší se nepřetlačovat a zkusit jiného interpreta,“ říká.
V současnosti už k tomu prý ale dochází jen sporadicky, protože každý festival má trochu jinou dramaturgii. „Z 50 velkých jmen majících potenciál přetahování je to maximálně jedno dvě. A mnohdy to za vás rozhodne agent, protože řekne, že se mu víc hodí červen než červenec. Nebo naopak,“ dodává Bára Šubrtová.
Podívejte se na fotky z loňského Metronome festivalu:
