9°C
V dnes jednom z nejluxusnějších pražských hotelů žila v 18. století osamělá, stará paní. Byla poslední ze svého rodu, protože všichni její příbuzní už dávno zemřeli. I když jí dům připomínal šťastné chvíle dětství a manželství, které už se nikdy nevrátí, nechtěla se ho vzdát.
Kupců na dům bylo opravdu mnoho, jeden přes druhého se předháněli s vysokými nabídkami, ale stařenka byla neoblomná a dům prodat nechtěla. Až po čase pronajala alespoň jednomu kramáři opuštěný krámek pod pavlačí.
Kramář si na dům dělal zálusk
Venkovský prodejce do té doby žil ve vesnici za Prahou. Po přestěhování se mu ale začalo dařit, protože měl přímo pod oknem malostranské tržiště, které mu hodně vynášelo. Postupem času si začal dělat zálusk na celý dům, o němž doufal, že mu připadne po stařenčině smrti.
Žena ho ale vyvedla z omylu, když mu sdělila, že chce dům odkázat malostranskému špitálu. Kramář věděl, že by to znamenalo po její smrti vystěhování zpět na vesnici. Proto si začal lámat hlavu s tím, jak majitelku domu přelstít.
„Od toho dne v domě U Ježíška strašilo. Jakmile odbila dvanáctá, objevila se v chodbě jeptiška v dlouhém hábitu, spínala ruce nad hlavou a naříkala tak žalostně, až srdce usedalo. Bědovala a volala, že ji kdysi zazdili do základů starých zdí a že nedojde pokoje, dokud její kosti někdo nepohřbí,“ popisuje Václav Cibula v knize Pražské pověsti.
Stařenka dům nakonec prodala
Stará majitelka se chvěla strachem a nevěděla si s jeptiškou rady. Ke všemu za ní přišel kramář, že se stěhuje, jelikož se strašidlem pod jednou střechou žít nebude. Stařenka ho prosila, protože se bála být v domě sama, a tak nakonec souhlasila s tím, že mu dům prodá. Zároveň jí bylo líto jeptišky, tudíž se domluvila s kramářem, že vykope ze zdi její ostatky a pohřbí je.
Po dlouhém rozbíjení zdí se ale stále žádné kosti nenašly. Muž poznal, že je v úzkých, a tak do sutin pohodil hromadu vybělených kostí. Všechno se rozkřiklo a chodili se na ně dívat lidi z celé Malé Strany. Když se to doneslo k magistrátu, došli se na ně podívat i specialisté.
Městský fyzikus a primas se začali ihned po příchodu smát. Lidé jim nadávali, že jsou bezbožní. Oni se ale ohradili: „Jakápak bezbožnost? To jsou přece kosti telecí! Věřte mi, já to poznám na první pohled, jsem bývalý řezník!“ řekl jeden z nich.
Sousedé se podivili a ihned osočili prohnaného kramáře, který musel k soudu. Nejdříve zapíral, ale jeho historky se mu začaly plést, až se ke všemu on i jeho žena-strašící jeptiška přiznali. Na pár týdnů šli do vězení a pak museli opustit Malou Stranu. Stařenka žila ve svém domě spokojeně až do smrti.
Podívejte se, jak dům U Ježíška vypadá dnes:
Zajímá vás další tajemné místo? Pojďte se podívat na strašidelný hřbitov v Bohnicích:
Nový seriál o nejstrašidelnějších místech Česka: Bohnický hřbitov bláznů Jiří Vítek
