14°C
Podle historiků nešlo o přirozené skalní výchozy. Břidlice a křemence letenských vrstev, jimiž je vyšehradská skála tvořena, takové výčnělky nevytvářejí. O podivných kamenech se tak začala tradovat zajímavá legenda.
Když pominuly slavné doby Vyšehradu, kdy tu věšteckými schopnostmi nadaná, krásná a moudrá kněžna Libuše předpovídala budoucnost, zdi hradeb a paláce se zhroutily. Zarostly plevelem a na kamenitých stráních se pásl dobytek z chudých chalup pod vyšehradskou skálou.
Děvečky udělaly chybu
„Stádečko hubených koz sem chodívaly pást také dvě dcerky chudé vdovy. Matka jim pokaždé připomínala, aby nevodily kozy k místům, kde se skála nebezpečně skláněla k Vltavě,“ popsala Alena Ježková v knize 77 pražských legend.
Pro kozy by to bylo nebezpečné, stačil by jeden chybný krok zvířete a bylo by po celé jejich obživě. Kozí mléko bylo mnohdy jejich nejdůležitější potravou. Jednou se ale děvčata zapovídala a nehlídaná zvířata se zatoulala k okraji skály.
Jedna z koz se najednou smekla po kamenech. Ostatní se kvůli ní splašily a celé stádo s vyděšeným mekotem popadalo do Vltavy a utopilo se. Matka, která už dcery vyhlížela, viděla, jak se celá událost stala. V zoufalství nad ztrátou živobytí zakřičela na děvečky: „Kéž byste se za svou neposlušnost proměnily v kámen!“
V tu ráno obě pasačky opravdu zkameněly. Slzy ani bědování nešťastné matky jim nepomohly, dívky tak zůstaly proměněné v dva kameny na vyšehradských hradbách až donedávna. Kolemjdoucí lidé jim dokonce začali říkat Zkamenělé pasačky.
Za druhé světové války se ale kameny přesunuly z hradeb a nyní jsou k vidění každý zvlášť. Jeden u rotundy svatého Martina, druhý pak na rohu Karlachových sadů.
Podívejte se, jak Zkamenělé pasačky vypadají:
