Panovníci na svých sídlech často chovali zvířata, která měli ve svém erbu. V zámeckých zahrádách tak často pobíhali právě lvi, medvědi, koně či létali draví ptáci. Ani Pražský hrad za Rudolfa II. nebyl v tomto ohledu pozadu. Lvům byl vyhrazen takzvaný Lví dvůr v rohu královské zahrady.

Kromě čtyř lvů a dvou lvic s lvíčaty tu chovali také tygra, levharta, a dokonce i orangutana. Domov tu našly ale i mnohé běžnější šelmy, jako třeba vlci, lišky, rysové či divoké kočky.

Sita si na své čtvrté narozeniny naposledy v Praze pochutnala na dortu.
Praha - Volný čas Slonice Sita oslavila poslední narozeniny v pražské zoo. Dostala dort a musí pryč
„Jednou sem císař přišel s celým svým dvorem, aby ukázal svůj zvěřinec vyslanci tureckého sultána. Ten ho nejprve zdvořile pochválil,“ popsala v knize 77 pražských legend Alena Ježková.

Nikdo neměl odvahu

Následně se ale Turek rozhlédl po řadě mladých šlechticů a s úsměvem dodal: „U nás takhle chováme různá divoká zvířata. A když navštíví lví dvůr můj pán a vládce, vždy je nějakým dvořanem požádán, aby mu dovolil se lvem zápasit. Je to starý obyčej, kterým poddaní vyjadřují sultánovi svou věrnost a úctu.“

Na domě v ulici Na Kampě 9 visí obraz Panny Marie. Víte proč?
Praha - Volný čas Záhada domu Na Kampě: Visí na něm obraz Panny Marie a dva válečky. Víte proč?

Císař ihned pochopil, kam tím vším velvyslanec míří. Když se ale poohlédl po dvořanech, nikdo se netvářil, že by měl chuť se šelmami zápasit. Všichni se dívali do země, pokašlávali nebo se náhle zabrali do vážného rozhovoru.

Až z hloučku šlechticů vystoupil nejmladší rytíř a požádal o svolení, zdali smí s lvem zápasit. Císař si oddychl a samozřejmě mu to dovolil. „Hlídač zahnal ostatní zvířata a ponechal v kleci šelem jen toho nejsilnějšího a největšího lva. Rytíř vzal lehký oštěp a odvážně vstoupil do klece,“ vysvětlila spisovatelka.

Ladění se na příchozí
Pražané Šamanka léčí Pražany svým hlasem: Skřeky a mručení jako druh terapie?

Lev si žlutýma divokýma očima svého soupeře prohlížel, švihal ocasem a zuřivě vrčel. Najednou po rytíři vyskočil a jen o kousek ho svými mohutnými tlapami s ostrými drápy minul. Šlechtic se ihned rozmáchl, a než se lev stačil vzpamatovat, měl kopím propíchnuté srdce.

Celý královský dvůr chválil udatného a statečného mladého rytíře. Dokonce i sám turecký velvyslanec vyslovil mladíkovi poklonu. Císař Rudolf udatnost mladého rytíře na místě odměnil zlatým řetězem, který sňal z vlastního krku. Tak byla čest českých rytířů zachráněna.