Jurečkova nová superdávka: Zapomíná na Čechy, kteří chtějí z dluhů ven, varují sociologové

Chudším lidem se v Česku blýská na lepší časy. Alespoň podle studie agentury PAQ Research vypracované pro ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v souvislosti s plánovaným sloučením dávek státní sociální pomoci do jedné (tzv. superdávky). K ideálnímu výsledku ale její autoři doporučují několik změn. 

V dohledné době má skončit dosavadní příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, příspěvek na bydlení a přídavek na dítě. Nová – jediná dávka – se bude skládat ze čtyř tzv. komponent (posuzovaných podmínek): živobytí, pracovní bonus, bydlení a dítě. Podávat se bude pak již jen jediná žádost.

„Sníží se administrativa, při dobré komunikaci úřadů práce to může zvednout i výši pomoci. Sloučením by se též mělo předejít situacím, kdy domácnosti měly nárok na více dávek, ale kvůli úředním překážkám či nedostatku informací je nepobírali,“ popsal pro Blesk.cz sociolog a spoluautor studie Michael Škvrňák.

Jak doplnil, MPSV též plánuje automaticky získávat některé rozhodující údaje ke schválení pomoci od státu, nebude je tedy dodávat žadatel.

Zjednodušení a automatizace

„Půjde o příjmy z dat České správy sociálního zabezpečení a náklady na energie od dodavatelů. Domácnosti mimo hmotnou nouzi budou mít náklady na energie paušalizované, nebudou je tedy muset dokládat. Díky automatickému zjišťování a paušalizaci by se měl domácnostem nárok prodloužit bez běhání po úřadech a dokladování, pokud se jim nezvýší nájem. Tím by se mohly omezit výpadky domácností ze systému kvůli nedodání aktuálních podkladů,“ vysvětlil Škvrňák.

Fiala šije do Babiše kvůli reformě penzí: Absolutně nezodpovědné! Podvedli nás, vzkazuje šéf ANO

Práce se musí vyplatit

Reforma navrhovaná MPSV má za cíl zvýšit motivaci žadatelů legálně pracovat. Dotýká se hlavně nízkopřijmových domácností, jejichž osoby se často pohybují v šedé zóně. Není to tak vždy, ale nejčastějším důvodem jsou dluhy, exekuce a insolvence. Právě v tomto směru doporučují sociologové, kteří studii zpracovali, úpravu navržených změn.

„Reforma zatím na osoby v insolvencích zapomíná. A jim se nevyplatí zvyšovat příjem, protože se jim z něj sráží dvě třetiny. Přitom ale, když se určuje výše sociálních dávek, započítává se jim příjem celý, nikoli skutečný, který dostanou po odečtení srážek. Reálně je tak zkreslené to, kolik peněz k životu má osoba k dispozici. Ministerstvem navrhovaná revize by nyní u některých lidí tento stav ještě zhoršila,“ přiblížil situaci sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Prokop (39).

I proto navrhuje v předložené studii, na které se podílel, aby v tomto směru byly udělány úpravy a lidem se vyplatilo do insolvence vstupovat a dluhů se definitivně zbavit. Přínosem by to bylo i pro pracovní trh, poněvadž mnoho lidí s dluhy nemá zatím důvod se vracet k legální práci. „Když je člověk v insolvenci (osobním bankrotu) a zvedne mu zaměstnavatel mzdu o 10 tisíc korun, jeho příjem vzroste jen o 3300 korun, protože se mu zvýší i povinná stržená dávka,“ upřesnil kritizovaný stav sociolog Škvrňák.

Jednoduché řešení?

Past, v které se nyní lidé v osobních bankrotech nacházejí, by se přitom podle autorů studie dala v nové superdávce lehce vyřešit. Její výše by se měla počítat až z příjmu po insolvenčních srážkách. „Námi navrhované změny by měly motivovat tyto lidi k navyšování legálních příjmů. Přinese to alespoň u části z nich vyšší odváděné daně a odvody,“ řekl Škvrňák.

Autoři rozsáhlé zmíněné studie však navrhují doladit právě třeba daně pro lidi s nízkými příjmy, upravit kritéria pro nárok na příspěvky, které usnadní bydlení. A to s přihlédnutím na lokality a místa. Kritizují i tvrdost sankcí, pokud některý člen domácnosti nebude plnit administrativní podmínky pro příjem sociální pomoci. Nelíbí se jim, že takoví lidé by měli být vyřazení ze systému na půl roku – což dostane celou domácnost do tísně. „Například ve Velké Británii je takovýto trest pouze měsíc. A to považujeme za přiměřené,“ řekl pro Blesk.cz Daniel Prokop.

Největší změna za desítky let

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) při představování detailů sloučení sociálních dávek uvedl, že jde o největší změnu za posledních třicet let. „Dotkne se téměř milionu lidí. Přechod ze současného systému sociálních dávek na novou dávku bude postupný, potrvá několik měsíců,“ slíbil Jurečka. V tuto chvíli MPSV poslalo návrh zákona do připomínkového řízení. Změny by měly být účinné od roku 2025.

Do jaké míry se do nich promítnou připomínky ve zmíněné studii, není jisté. „S agenturou PAQ Research probíhaly z naší strany dlouhodobě intenzivní konzultace. Některá navrhovaná opatření jsme do návrhu již implementovali. K úpravě některých parametrů bylo přistoupeno již během přípravy zákona, nad dalšími se ještě počítá s diskuzí. Nicméně například bod týkající se snížení srážek v exekuci a insolvenci spadá pod agendu ministerstva spravedlnosti,“ reagoval na dotaz redakce Jakub Augusta z tiskového oddělení MPSV.

Dopady navrhované superdávky

Podle odhadů PAQ Research při využívání dávkového systému pouze současnými příjemci činí náklady pro rok 2024 zhruba 23 miliard korun. Při rozšíření čerpání dávek mezi dosud nečerpající domácnosti se odhadují náklady na 24 a 33 miliard ročně.

Majetkový test

Návrh MPSV stanovuje maximální hranici úspor -  dle aktuálního návrhu je to 200 tisíc korun za prvního člena domácnosti a 50 tisíc za každého dalšího člena. Dohromady může mít domácnost maximálně 400 tisíc korun. Přípustné bude též vlastnictví až dvou aut na domácnost a další nemovitost.

Kdo je zranitelná domácnost?

Podle návrhu autorů studie:

• domácnosti samoživitelek a samoživitelů s dvěma dětmi do 15 let
• všichni držitelé průkazu ZTP
• pěstouni
• osoby v insolvencích
• Mezi zranitelné domácnosti by pak měly patřit i ty, kde je zranitelná většina osob.