Konec limonád v Česku? Jejich ceny zvedne další navrhovaná daň
Další rána pro naše peněženky? Odborníci pověření vládou sestavují v těchto měsících návrh daně na slazené nápoje. Ta by se měla řídit množstvím cukru v nápoji. Litr takového nápoje tak zřejmě podraží o několik korun.
Podle informací Blesku byl v květnu vytvořen pracovní tým zástupců ministerstva zdravotnictví a Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Zavedení speciální daně navrhla i Národní ekonomická rada vlády (NERV).
Podpora od ministra Válka
Jak uvedl šéf rezortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), je to důležitý krok, protože velmi sladké nápoje škodí zdraví a mimo jiné vedou k obezitě. „Cukr a slazené nápoje mají řadu negativních dopadů na zdraví obyvatelstva. To znamená, že za mě má tento návrh podporu,“ prohlásil Válek.
Speciální spotřební daň nyní doléhá třeba na alkohol. Vláda zatím u slazené coly, limonád, džusů a dalších nápojů s vysokým obsahem cukru vybírá jen DPH. Členové zdravotnické části NERV navrhli, aby vláda začala vybírat z nápojů s obsahem cukru nad padesát gramů na litr spotřební daň tři koruny a čtyřicet haléřů.
Nebyla prokázána souvislost?
To, že za obezitu Čechů mohou slazené nápoje, však odmítá Svaz výrobců nealkoholických nápojů. Opírají se o zkušenosti ze zahraničí.
„Tam, kde byla daň na slazené nealkoholické nápoje zavedena, nebyla prokázána korelace mezi zavedením takovéto daně a snížením BMI populace. Některé země, které daň v minulosti zavedly, ji později zrušily pro její neefektivnost. Třeba Dánsko tuto daň zrušilo v roce 2013, Norsko v roce 2021,“ uvedla na dotaz Blesku výkonná ředitelka Svazu Veronika Jakubcová. Podle ní existují studie, které ukazují, že hlavní příčinou obezity je nevyvážený poměr mezi příjmem a výdejem energie.
„Navíc, příjem cukrů z nealko nápojů tvoří jen 14 procent celkového příjmu. Další kategorie, u kterých se o vyšším zdanění nemluví, je jemné pečivo v deseti procentech, v jedenácti procentech mléko a mléčné výroby. Takové cukrovinky tvoří podle Evropské agentury pro bezpečnost potravin 22 procent,“ doplnila Jakubcová.
Spotřeba dlouhodobě klesá
Podobnou daň zvažovalo i Slovinsko, nakonec však od ní ustoupilo, stejně jako Estonsko. To si totiž nechalo v roce 2018 udělat lokální analýzu a ta ukázala, že vliv zdanění slazených nápojů nebude mít žádný vliv na zlepšení míry obezity a zdravého životního stylu. Do jaké míry může mít nová daň efekt nejen pro státní kasu, ale na zdraví lidí, napovídají i další čísla. Ta ukazují, že spotřeba nealko nápojů u nás dlouhodobě klesá. Za posledních 15 let z 297 litrů na osobu na současných (v roce 2022) 230. „Paralelně klesá i množství přidaného cukru v nealko nápojích - od roku 2000 kleslo množství přidaných cukrů v nápojích o 28,6 procent - což jsou data členů Evropské asociace výrobců a svazů,“ vylíčila Jakubcová.
Výrobci mluví o diskriminaci
Výrobci slazených nápojů hovoří v této souvislosti o diskriminaci a srovnávají své produkty s dostupností a podmínkami prodeje produktů cukrovinkových. V ČR již od ledna 2024 byly totiž všechny (včetně neslazených) nealko nápoje přesunuty v rámci konsolidačního balíčku do základní 21 procentní sazby DPH. Došlo tím k rozdělení potravin a nápojů - z původních 15 procent DPH. I to tedy navýšilo už ceny. „Přitom ostatní potraviny, včetně těch, které obsahují cukr, byly přesunuty do snížené sazby 12 procent DPH. Pro nás je to jasně nevýhodné,“ poznamenala Jakubcová. Podle ní by daleko větší efekt přinesla osvěta v oblasti zdravé výživy a podpora sportovních a pohybových aktivit.
Zdravotní efekty
Epidemioložka SZÚ Eliška Selinger však zastává názor, že se vláda chce vydat dobrým směrem. „Zodpovědnost za přijetí této daně leží na naší politické reprezentaci. Jako odbornice bych ale ráda věřila, že jako společnost najdeme odvahu připojit se k dalším evropským státům a zdanění na slazené nápoje přijmout. Důkazy o pozitivním zdravotním dopadu daně jsou jednoznačné a ráda bych věřila, že zdraví je i pro naše politiky na prvním místě,“ uvedla pro Blesk lékařka. Prozradila dále, že v rámci přípravy návrhu se řídí celý tým dostupnými důkazy, vyhodnocuje předchozí zahraniční zkušenosti, publikované studie a existující doporučení. „Naší hlavní motivací jsou jednoznačně zdravotní efekty daně. Hledáme tedy modely, které skutečně motivují výrobce ke snižování obsaženého cukru a nevedou tak pouze k přímému finančnímu zisku pro rozpočet,“ řekla.
Další nápor na peněženky?
SZÚ plánuje během letošního léta zveřejnit, jaké množství cukru je podle něj pro lidský organismus rizikové, nicméně dle dříve avizovaných informací se má nová daň, která navýší ceny, týkat všech nápojů s obsahem cukru nad 50 gramů na litr, včetně limonád, džusů, ovocných šťáv, energetických nápojů, ledových čajů a zřejmě i jogurtových nápojů. Plán podporuje většina vládních stran, proti návrhu se staví dosud ODS.
Ze spotřebních daní dosud získává český státní rozpočet každoročně kolem sto padesáti miliard korun. Suma zahrnuje odvody z pohonných hmot, tabáku nebo alkoholu.
Začne platit za rok?
Speciální pracovní skupina, pověřená vládou, pracuje na zprávě monitorující dopady slazených nápojů na lidské zdraví. Na základě výsledků vypracuje návrh legislativní úpravy, která by podle představ ministra zdravotnictví měla zavést spotřební daň na slazené nápoje za rok, od 1. července 2025, což by bylo o půl roku později, než to plánují spustit Slováci.
Škodlivost cukru
Dle nutričních doporučení WHO je horní tolerovatelná mez příjmu volných cukrů maximálně 10 lžiček (50 g, 14 kostek cukru) na den, ideální je ale snížení jejich příjmu pod cca 6 lžic (zhruba 25 gramů). Pro představu - jedna malá lahev (500ml) známé oblíbené limonády obsahuje 56 gramů cukru, 500ml plechovka stoprocentního pomerančového džusu obsahuje asi 44 gramů. Mnohdy tedy stačí i jen jedna běžně konzumovaná porce a přijatelný horní limit je překročen.
TVL!! Ještě zaveďte daň ze vzduchu a zákaz zpívání a máme se jak v té slavné pohádce! Zelenského nám byl čert dlužen.