9°C
Ženy berou v Česku o pětinu méně než muži. Marksová jim poradí, o jakou mzdu si říct
V řadě zemí ještě stále existují rozdíly mezi mzdami mužů a žen. V Česku jsou navíc druhé největší v Evropě. Podle údajů z Eurostatu vydělávají tuzemské pracovnice jen 78 korun na každou stokorunu, kterou dostane muž. Situace se přitom nijak nezlepšuje a rozdíly se stále drží okolo 22 procent. V nejzasaženějším sektoru je Česko dokonce na chvostu celé Unie, ve finančnictví totiž ženy berou bezmála o 40 procent méně. Na problém neupozorňují nejen odboráři, ale i resort Michaely Marksové (ČSSD), který chce poměry zlepšit novým projektem.
„Když jsem se s kamarádem bavila o tom, jaký plat mi nabídli v nové práci, tak mi řekl, že na ženskou to není špatné,“ řekla Blesk.cz Katka, podle které se v Česku s tímto problémem pracovnice setkávají denně.
Například ve finančnictví je pak situace téměř dvakrát tak horší, než v jiných oblastech. Což kromě statistiky potvrzují i zkušenosti žen z praxe. „Ve finančnictví jsou muži žádanější a těch dobrých je málo. Pro firmy je tak mnohem složitější je nahradit,“ vysvětlila Martina, která se ve světě financí pohybuje. Muži tak v bankách a podobných institucíh dostávají lepší bonusy a rychleji postupují po kariérním žebříčku.
Problémem je stále mateřská dovolená
Kámen úrazu je pro mnohé zaměstnavatele podle ředitelky společnosti Gender Studies Heleny Skálové ještě stále mateřství. Od pětadvacátých narozenin se tak mzdové nůžky mezi muži a ženami čím dál více otevírají. Rozdíl je největší kolem čtyřicítky.
Při nástupu do práce přitom mladé ženy od mužů dělí pouhých 11 procent. Se zvyšujícím se věkem se ale zvyšuje i rozdíl ve mzdách. Situace se sice po 45. narozeninách začne zlepšovat, v tu chvíli jsou ale škody již napáchány.
Ve věkové skupině 35 až 44 let tak ženy dostávají bezmála o třetinu méně než muži. „S přibývajícím věkem se pak rozdíl opět snižuje, nicméně rozdíl nikdy nezmizí zcela,“ dodává k tomu Skálová.
Zároveň upozorňuje, že tento propad následně vede k tomu, že ženy dostávají menší důchody. To potvrzuje i Zpráva o rovnosti žen a mužů za rok 2016, kterou má k dispozici Úřad vlády. Podle té hrozí ženám v důchodu chudoba o 21 procent častěji.
Odbory se snažily prosadit změnu zákonů
Proti nerovnosti v platech mužů a žen se snaží bojovat například odbory. Ty se problematice věnují v rámci své akce Konec levné práce. Podle slov jejich předsedy Josefa Středuly navíc navrhovaly i úpravy zákonů, které měly situaci zlepšit.
Odbory prý usilovaly o to, aby rodič, který odejde na rodičovskou dovolenou, měl po celou dobu zaručený valorizovaný plat .
„Druhým navrhovaným opatřením bylo zavedení povinnosti pro zaměstnavatele, aby ženu po rodičovské dovolené přijal na stejné místo, ze kterého odcházela,“ vysvětluje odborář. Podobné nařízení přitom podle něj v minulosti fungovalo, bohužel ale pouze pro muže, kteří odcházeli na povinnou vojenskou službu.
Středula ale dodává, že ani jedna změna zákoníku práce neprošla.
Ministerstvo: Vymahatelnost práva je nízká
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) tvrdí, že současné zákony jsou dostatečné. Rovnost obou pohlaví podle něj ošetřuje zákoník práce i v současné podobě, zvlášť v kombinaci s antidiskriminačním zákonem.
„Vymahatelnost toho práva je však velmi nízká. Téměř všechny případy, které se dostaly před Nejvyšší soud, skončily neúspěchem,“ uznává mluvčí MPSV Petr Habáň existenci problému.
I proto loni ministerstvo spustilo projekt 22 % k rovnosti. V jeho rámci by resort chtěl pomoci Státnímu úřadu inspekce práce. „Vzniká materiál, který pomůže inspektorům a inspektorkám lépe zjišťovat případnou diskriminaci či jiné důvody nerovného odměňování,“ dodává k tomu Habáň z MPSV.
Helena Skálová z Gender Studies uvádí, že je nezbytné pracovat ve všech rovinách, které na rozdíly mohou mít vliv. V první řadě je podle ní třeba působit na zaměstnavatele, kteří sami musí být ochotní odměňovat všechny stejně.
„Dále je důležité mít k dispozici nástroje pro zaměstnance a zaměstnankyně, aby věděli, na jakou odměnu mají nárok vzhledem k oboru, ve kterém pracují, vzdělání, náročnosti, konkrétní pracovní pozici,“ dodává Skálová s tím, že zaměstnanci - a mezi nimi v první řadě ženy - by měli tak lepší možnost o své mzdě vyjednávat.
Ministerstvo ženám poradí, o kolik by si měly říct
I s tím by měl pomoci nový projekt ministerstva práce. Jeho součástí by mělo být zavedení mzdové a platové kalkulačky s návodem, jak o svém ohodnocení vyjednávat, nebo software, který by firmám umožnil jednoduše zjistit, jak odměňují muže a ženy.
„V rámci projektu bude vytvořen návrh konkrétních legislativních opatření, která mají přispět ke zvýšení transparentnosti a také motivovat zaměstnavatele k uplatňování politiky rovnosti žen a mužů,“ dodává za MPSV Habáň.
Podle resortu je v tomto ohledu klíčová role samotných zaměstnavatelů. Ti by měli usilovat o to, aby součástí jejich firemní kultury bylo i spravedlivé ohodnocení. „Zejména v době, kdy je na trhu práce nedostatek kvalitní pracovní síly, může být i tohle významnou konkurenční výhodou,“ uzavírá za MPSV Petr Habáň.
VIDEO: V Česku se v posledních dnech řešila především minimální mzda
Témata:
Související
