Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Bez západní vojenské podpory Ukrajiny hned od zahájení agrese Ruska by byla nyní ruská armáda v Kyjevě, případně již v Užhorodu. Ve Sněmovně to uvedl při dnešním projednávání petic protivládního spolku Česko proti bídě Jan Jireš z ministerstva obrany. Mezi požadavky petic patří zastavení rétoriky o tom, že je Česko ve válce, nebo ukončení dodávek vojenského materiálu na Ukrajinu. Zástupce spolku a předseda neparlamentní strany Právo Respekt Odbornost (PRO) Jindřich Rajchl i její další zástupci zdůrazňovali potřebu diplomatického a mírového řešení konfliktu.
Rajchl prohlásil, že nejsou pravdivá tvrzení, že na Ukrajině se bojuje za Českou republiku. „Je to lež, je to čistá manipulace,“ řekl. Kdokoli, kdo žene Ukrajinu do dalšího pokračování konfliktu, žene Ukrajinu do zkázy, uvedl. „Každým dnem prodlužování války na Ukrajině dochází k dalšímu utrpení, dalším zbytečným smrtím, dalšímu zbytečnému prolévání krve i k dalším ekonomickým ztrátám a k dalšímu zhoršování pozice Ukrajiny pro vyjednávání o případném míru,“ míní předseda PRO.
„O zprávách o nedávném zadržení amerického občana v Rusku víme,“ uvedlo americké velvyslanectví v Moskvě k zatčení Američana, kterého Rusko viní z pokusu o prodej drog. „Při zadržení občana USA v zahraničí jsou naše velvyslanectví a konzuláty vždy připraveny poskytnout veškerou odpovídající konzulární pomoc. S ohledem na ochranu osobních údajů nemáme v tuto chvíli žádný další komentář,“ dodalo.
Členové amerického Kongresu se tento týden schází ve Washingtonu po zimních prázdninách a vrací se k nedořešeným problémům, které si přenáší z loňského roku. Zatímco v jednáních o novém rozpočtu o víkendu nastal posun, rozhovory republikánů a demokratů o zpřísnění imigrační politiky podle médií váznou. Republikáni tento krok spojili s vyčleněním nových peněz na podporu Ukrajiny, která se tak musí prozatím obejít bez nových amerických balíčků vojenského vybavení.
Jednání o migrační reformě pokračovala i v pondělí, kdy začalo nové zasedání amerického Senátu. Sněmovna reprezentantů začíná znovu pracovat dnes, nicméně hlavním dějištěm rozhovorů je právě Senát, jehož členové z obou velkých politických stran o možném kompromisu jednají od listopadu.
Globální ekonomický růst v letošním roce třetím rokem za sebou zpomalí, což prodlouží chudobu a zvýší zadlužení mnoha rozvojových zemí. Uvedla to Světová banka (SB) ve své nejnovější zprávě Global Economic Prospects. Hrubý domácí produkt (HDP) se má v letošním roce zvýšit o 2,4 procenta po loňském růstu o 2,6 procenta.
Bez započtení pandemického poklesu v roce 2020 bude letošní růst nejslabší od globální finanční krize v roce 2009. V roce 2025 by měl růst mírně zrychlit na 2,7 procenta. Ještě loni však SB čekala v roce 2025 zvýšení HDP o tři procenta.
V roce 2022 globální ekonomika vzrostla o tři procenta. V roce 2021, kdy ekonomika oživila v souvislosti s ukončením pandemie, stoupla o 6,2 procenta.
SB upozornila, že první polovina dekády, která začala v roce 2020, se nyní jeví jako nejhorší polovina desetiletí za posledních 30 let. Toto období negativně poznamenala pandemie nemoci covid-19, válka na Ukrajině a prudké zrychlení inflace a růst úrokových sazeb.
V Plzeňském kraji loni v prosinci po osmiměsíčním růstu ubylo 1050 pracovníků z ciziny. Meziročně jejich počet vzrostl o 160. Úřad práce (ÚP) k 31. prosinci 2023 eviduje 68 620 cizinců, kteří v regionu pracují. Nejvíce jich je z Ukrajiny. Další tisíce zaměstnaneckých karet vydává občanům ze zemí mimo EU odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Jejich počty statistika krajského pracovního úřadu nezahrnuje. ČTK to dnes řekl plzeňský analytik trhu práce Tomáš Moravec.
V kraji byl k 31. prosinci podíl nezaměstnaných 2,9 procenta, třetí nejnižší v ČR po Praze a Zlínském kraji. Nabídka volných pracovních míst se mírně zvýšila na 20 400. V regionu podle Českého statistického úřadu žije téměř 610 000 obyvatel, z toho je 217 800 zaměstnanců.
Hackeři napojení na ukrajinské tajné služby napadli systémy ruského poskytovatele internetu a televize M9 Telecom. S odkazem na zdroj blízký operaci to dnes napsala agentura Reuters, podle které šlo ze strany Ukrajiny o odvetu za ruský kyberútok na největšího ukrajinského mobilního operátora Kyivstar z konce minulého roku.
Útok na menšího ruského poskytovatele provedla skupina známá jako Blackjack, jež je spojována s ukrajinskou tajnou službou SBU. Hackeři podle zdroje smazali 20 terabajtů dat a některým obyvatelům Moskvy, kde firma sídlí, způsobili výpadek internetového připojení.
Zdroj agentury Reuters uvedl, že tento kyberútok byl cvičením pro „opravdovou pomstu za Kyivstar“. Neupřesnil, kdy hackeři systémy M9 Telecom napadli. Webové stránky společnosti jsou dnes funkční, ačkoliv skupina uvedla, že je zničila.
Němečtí farmáři dnes na protest proti chystaným úsporným opatřením vlády kancléře Olafa Scholze opět zablokovali silnice a dálniční přivaděče, protesty byly ale oproti pondělí výrazně mírnější.
Už v pondělí si protestů v Německu povšiml bývalý ruský prezident Medveděv, jenž na sociální síti X předpověděl, že ukrajinští banderovci by do Berlína mohli vyvézt svou osvědčenou zbraň majdan (náměstí v ukrajinštině). V takovém případě by ale bylo otázkou, zda by to Scholz, kterého nazval jitrnicí, vydržel. Medveděv tak odkazoval na kyjevské náměstí Nezávislosti (Majdan), kde rozsáhlé prozápadní demonstrace na přelomu let 2013 a 2014 vedly k pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče. „Dotace byly ukončeny a astronomické výdaje na Ukrajinu stále rostou. A Německo je hlavním sponzorem,“ dodal Medveděv.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.