Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Nákladní letoun dnes do Náměště nad Oslavou přepravil další dva americké vrtulníky, jeden bitevník AH-1Z Viper a jeden UH-1Y Venom. V Česku je tak nyní šest amerických vrtulníků, které mají postupně nahradit ruskou techniku. Na dotaz ČTK to uvedla Anežka Vrbicová z tiskového oddělení Generálního štábu Armády ČR.
První dva vrtulníky Viper má základna od konce července, další Venom a Viper dostala v polovině srpna. Česko pořizuje osm víceúčelových strojů UH-1Y Venom a čtyři bitevníky AH-1Z Viper, vyrábí je firma Bell. Ve výzbroji nahradí ruské Mi-24V/35. Kromě 12 nových vrtulníků armáda z USA získá zdarma i osm modernizovaných strojů jako ocenění za pomoc Ukrajině. Česká armáda tak bude mít 20 amerických strojů, deset typu Venom a stejný počet typu Viper.
Ukrajinská auta musejí jejich provozovatelé v Česku do konce roku zaregistrovat. Udělat to mohou od počátku října. Od ledna příštího roku bude za jízdu s neregistrovaným vozem v ČR hrozit pokuta až 30 000 korun. Nová pravidla se nevztahují na mezinárodní dopravu. Auty do Česka přijeli někteří z lidí, kteří opustili Ukrajinu po jejím loňském vojenském napadení Ruskem.
„Centrální databázi ukrajinských vozidel zavádíme zejména proto, aby byla dohledatelná odpovědnost pachatelů přestupků. Umožní nám to spárovat vozidlo s konkrétním člověkem, který ho na našem území využívá. To bylo doposud velmi složité, protože registry vozidel České republiky a Ukrajiny nejsou propojené,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Zápis do evidence ukrajinských vozidel je zdarma, stejně jako zapisování případných změn v údajích. Běžně se za zápis změny vlastníka nebo provozovatele čtyřkolového motorového vozidla platí 800 korun.
Český soukromý dopravce RegioJet by chtěl provozovat vlaky na mezinárodní lince z německého Hannoveru do polské Premyšle, odkud navazují vlaky na Ukrajinu. Schází mu k tomu povolení polského drážního úřadu UTK. Podle mluvčí společnosti Alexandry Janoušek Kostřicové není jisté, zda dopravce povolení dostane. Rozhodnutí může trvat ještě dva až tři měsíce. Pokud povolení získá, dostane také přidělený jízdní řád, uvedl už dříve web Zdopravy.cz.
RegioJet již provozuje linku do Premyšle z Prahy a ve spolupráci s ukrajinskými železnicemi nabízí jízdenky do ukrajinských měst včetně Záporoží na jihovýchodě a Charkova na severovýchodě. Z technických důvodů nemůže cestu absolvovat jeden vlak, protože na Ukrajině mají koleje širší rozchod.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.