Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Pro image ruského režimu je po víkendové vzpouře Wagnerovy vojenské společnosti pod vedením Jevgenije Prigožina problémem, že někdo konfrontoval státní moc a mohl uspět. ČTK to dnes řekl odborník na nedemokratické režimy Jaroslav Bílek z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dění ukázalo, že prezident Vladimir Putin a jeho nejbližší okolí nedrží moc tak pevně, jak se dosud mohlo zdát, dodal.
„Vidíme, že se někdo pokusil konfrontovat centrální moc v Moskvě a kdyby chtěl, tak dost možná uspěl a svrhl režim. Asi by nedokázal vládnout, ale dokázal by svrhnout ty, kteří vládnou,“ uvedl. Připomněl, že wagnerovci nejsou podle dostupných informací jedinou soukromou armádou. S další operuje čečenský lídr Ramzan Kadyrov, další mají údajně ministr obrany Sergej Šojgu či společnost Gazprom, dodal. „Vytváří to destabilizující prostředí,“ řekl.
Sobotní události v Rusku, kdy Wagnerova vojenská společnost několik hodin táhla na Moskvu, jsou symptomem neklidu v tamních bezpečnostních složkách, domnívá se odborník na mezinárodní vztahy a konflikty Zdeněk Kříž. „Neklid je způsobený tím, že jim válka na Ukrajině nejde tak, jak by si představovali, a že se mezi sebou začínají hádat - o co konkrétně, to nyní nevíme,“ řekl dnes ČTK Kříž, jenž působí na Masarykově univerzitě v Brně. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj stále drží otěže v rukou - ale už ne tak pevně jako dřív. Vůdce wagnerovců Jevgenij Prigožin v politice skončil, míní Kříž.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.