Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Lidé se ve čtvrtek v Ivanofrankivské oblasti naposledy rozloučili s ukrajinským důstojníkem Dmytrem „Da Vinci“ Kotsiubajlem. Ten byl zabit v bitvě poblíž Bachmutu v Doněcké oblasti před dvěma dny.
Agentura Bloomberg: „Maďarsko možná bude muset v budoucnu přehodnotit své výhodné vztahy s Ruskem kvůli změně geopolitické reality v důsledku ruské invaze na Ukrajinu,“ naznačil maďarský premiér Viktor Orbán.
Není jasné, zda Orbán, jehož spolupracovníci údajně podnikají technické přípravy setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, svými slovy signalizoval potenciální obrat v politice.
„Chápu potřebu obnovit rusko-evropské vztahy po válce, ale to není ani zdaleka reálné. Proto musí maďarská zahraniční a hospodářská politika důkladně přemýšlet o tom, jaké vztahy můžeme navázat a udržovat s Ruskem v příštích 10 až 15 letech,“ doplnil maďarský premiér.
Deník Kyiv Independent: Starosta Kyjeva Vitalij Kličko potvrdil, že dodávky elektřiny byly plně obnoveny. Práce na obnovně stále pokračují, protože přes 30 % domácností je po dnešním útoku bez vytápění.
Nejméně šest civilistů na Ukrajině zahynulo při dnešních rozsáhlých ruských vzdušných útocích. Další tři lidé podle ukrajinských úřadů přišli o život, když ruské síly v Chersonu na jihu napadené země ostřelovaly zastávku hromadné dopravy. Vzdušné útoky na mnoha místech způsobily výpadky proudu a dočasné odpojení Záporožské jaderné elektrárny od vnější sítě. Rusko své údery označilo za odvetu za incidenty v ruské Brjanské oblasti, z nichž začátkem března obvinila ukrajinské diverzanty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovoří o teroru vůči ukrajinskému obyvatelstvu, zatímco Ruskem podporovaní separatisté z moldavského Podněstří obvinili ukrajinskou tajnou službu z přípravy atentátu na jejich vůdce.
V Moskvě a v Jekatěrinburgu dnes zazněla v rozhlasovém a televizním vysílání nepravdivá varování před náletem, oznámilo ruské ministerstvo pro mimořádné situace. Podle agentury Interfax uvedlo, že šlo o dílo hackerů, kterým se podařilo proniknout do serverů řady rozhlasových a televizních stanic.
„Neprodleně do krytů!“ vybízel nápis na televizních obrazovkách. Podle serveru Ostorožno, Moskva mohli televizní diváci v metropoli vidět, že běžné vysílání přerušil příspěvek o náletu nabádající uchýlit se do krytů a použít plynové masky. „Tato informace je lživá a neodpovídá skutečnosti,“ uvedlo ministerstvo.
Polsko by souhlasilo se společným postupem se Slovenskem při předání přebytečných stíhaček MiG-29 Ukrajině, která čelí vojenské invazi Ruska. Na sociální síti to napsal slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Bratislava už vyjádřila ochotu odevzdat nevyužívané migy Ukrajině, polský prezident Andrzej Duda dříve řekl, že před dodáním polských stíhaček by se na takovém postupu nejprve museli shodnout spojenci.
„Na jednání ministrů obrany členských států EU ve středu ve Švédsku mi potvrdil polský kolega, že jeho země by souhlasila se společným postupem Slovenska a Polska při odevzdání přebytečných migů-29 obou zemí Ukrajině. Myslím, že je čas na rozhodnutí,“ uvedl Naď.
„Rusko bude schopno do sedmi let zvýšit produkci zkapalněného zemního plynu (LNG) na 100 milionů tun ročně,“ sdělil ve čtvrtek na zasedání vlády ruský premiér Michail Mišustin. Pomůže k tomu podle něj rozšíření seznamu polí, z nichž se může LNG vyvážet. Aktuálně se ruská roční produkce LNG pohybuje nad 30 miliony tun.
Záběry ze zničené dětské knihovny v Nikopolu na jihovýchodě Ukrajiny, která byla zasažena ostřelováním. Jen pár kilometrů od budovy se nachází okupovaná Záporožská jaderná elektrárna.
Úřady moldavského separatistického regionu Podněstří obvinily ukrajinskou tajnou službu SBU z přípravy atentátu na vůdce podněsterských separatistů Vadima Krasnoselského. S odvoláním na vyjádření podněsterských úřadů o tom ve čtvrtek informovala ruská agentura RIA Novosti. Útok, který údajně ukrajinská tajná služba připravovala, měl mít podle separatistů za následek velké množství obětí. SBU obvinění podněsterských úřadů označila za provokaci zinscenovanou Kremlem.
„Zločin proti řadě činitelů Podněsterské moldavské republiky se připravoval na příkaz ukrajinské tajné služby SBU,“ citovala ruská agentura z prohlášení podněsterského ministerstva národní bezpečnosti, které informovalo o odvrácení údajných útoků. SBU obvinění popřela.
Záporoží: Pohřeb mladé rodiny, kterou 2. března zabila ruská raketa S-300. Mezi pěti oběťmi v obytném domě byli Ilja Furnyk s manželkou Kamilou (oba †23) a sedmiměsíční dcerkou Emilií.
Dnešní masivní bombardování a nálety ruská armáda provedla v odpovědi na „teroristické činy provedené kyjevským režimem v Brjanské oblasti“, stojí v prohlášení ruského ministerstva obrany.
Útoky v ruské Brjanské oblasti, z nichž Moskva viní ukrajinské diverzanty, se podle ruských státních médií odehrály na začátku března. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že diverzanti, kteří pronikli na ruské území, úmyslně stříleli na civilisty, což označil za teroristický čin. Kyjev útok na ruské území popřel. Ukrajinská média varovala, že jde nejspíše o ruskou provokaci. K incidentu se nicméně přihlásil Ruský dobrovolnický sbor, který bojuje po boku Ukrajinců proti Putinově režimu.
Podle prohlášení Kremlu Rusko útočilo „vysoce přesnými zbraněmi dlouhého doletu“ včetně hypersonických raket Kinžal a zasáhlo klíčové objekty ukrajinské armádní infrastruktury, podniky obranného průmyslu a také energetická zařízení, která zabezpečují jejich chod.
„Útok, jaký nepamatuji,“ komentoval ruské bombardování během uplynulé noci mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat. „Jak vidíte, je útok skutečně rozsáhlý a poprvé využívá tak pestrou škálu raket. Bylo použito až šest kinžalů. Byly tam X-22, jež také nedokážeme sestřelit.“ K tomu na ukrajinské pozemní cíle dopadlo také třináct raket S-300, které jsou přitom určené k likvidaci vzdušných cílů. „Zatím nemáme schopnosti takovým zbraním čelit,“ dodal Ihnat.
„Jsem ohromen tou lhostejností - co děláme pro to, abychom tomu zabránili? Jsme MAAE, jsme tu od toho, abychom dohlíželi na jadernou bezpečnost,“ komentoval šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi další odpojení Záporožské jaderné elektrárny od elektrické sítě. „Pokaždé je to hazard. A pokud dovolíme, aby se to opakovalo, tak nám jednoho dne štěstí dojde,“ dodal.
„Záporožská jaderná elektrárna funguje díky záložním dieselovým zdrojům - a to je poslední linie obrany. Je to po šesté - a nechte mě to zdůraznit: po šesté - co elektrárna přišla o zdroj energie a musí fungovat v nouzovém režimu. A chci připomenout, že tu jde o největší jadernou elektrárnu v Evropě,“ uvedl Grossi.
Pomáhat můžou nejen tanky. Lotyšsko posílá Ukrajině osobní auta zabavená opilým řidičům.
Několik silných výbuchů otřáslo Kyjevem. Starosta metropole Vitalij Kličko na telegramu krátce uvedl, že jedna z explozí se ozvala v Holosijivské čtvrti na jihozápadě Kyjeva. Další výbuch z metropole podle BBC zazněl krátce po 6:00 SEČ. Kličko poté oznámil, že zásah stihl Svjatošynskou čtvrť na západním okraji města.
„Na dvoře jedné obytné budovy hoří auta. Letecký poplach trvá. Zůstaňte v úkrytech,“ napsal starosta, podle kterého jsou na místě dva zranění, o které se starají zdravotníci.
„Nepřítel provedl asi 15 úderů na město a oblast. Dříve byl zasažen soukromý obytný dům. Informace o obětech a rozsahu škod se upřesňují,“ napsal na telegramu charkovský gubernátor Oleh Syněhubov.
„V důsledku masivního vzdušného útoku střely zasáhly energetickou infrastrukturu v oblasti a poškodily obytné budovy. Naštěstí nejsou žádné oběti,“ uvedl na telegramu šéf Oděské oblasti Maksym Marčenko. Podle něj se očekává druhá vlna leteckých útoků.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.