Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Podle ukrajinského ministerstva obrany Rusové na Ukrajině vykradli téměř 40 muzeí. Jednou z nedávných obětí ruského barbarství je Chersonské regionální místní muzeum, které mělo ve své sbírce kolem 180 000 exponátů.
Rusové transportovali krymské politické vězně do ruských oblastí. Mezi transportovanými byli důchodkyně Valeria Goldenberg, krymský občan Alexander Tarapon a aktivisté „Krymské solidarity“ (Seinar Saliev, Memet Belyalov, Timur Ibragimov a další). Jde o porušení 4. Ženevské úmluvy, která zakazuje násilné odsuny obyvatelstva z okupovaného území.
Řecký ministr obrany Nikolaos Panagiotopoulos řekl, že Atény mohou převézt řecké raketové systémy země-vzduch S-300 na Ukrajinu, pokud USA umístí své raketové systémy země-vzduch Patriot na Krétu.
V Mykolajivu byl vystaven vánoční strom vyrobený z kamuflážní sítě.
Schůze ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho protejšku Alexandra Lukašenka se v pondělí v Minsku zúčastní i ministři obrany obou zemí – Sergej Šojgu a Viktar Chrenin. Informoval o tom šéf ruského Oddělení pro mezinárodní vojenskou kooperaci Valerij Revenko.
Celkem 60 ze 76 raket, které dnes ruské jednotky vyslaly na Ukrajinu, byly sestřeleny, informoval velitel Ozbrojených jednotek Ukrajiny Valerij Zalužyj.
Uživatel twitteru na sociální síti zveřejnil záběry ruského raketového útoku na Ukrajinu z letadla přelétajícího nad sousedním Moldavskem.
V Brovarech v Kyjevské oblasti spadly zbytky zničených ruských raket na obydlené domy. Město zatím nehlásí žádné oběti, informovala televize Nexta na twitteru.
Dva lidé zemřeli a pět dalších bylo zraněno při ruském vzdušném úderu, který zasáhl obytnou budovu v ukrajinském městě Kryvyj Rih, uvedl šéf oblasti.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko oznámil kompletní pozastavení provozu metra. Upozornil také na výpadky vody ve všech okrscích hlavního města.
Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko na Telegramu zveřejnil fotografii kyjevských civilistů, kteří se kvůli raketovým útokům od rána schovávají v podzemních stanicích metra.
Rusko vypálilo na Ukrajinu přes 60 raket, informovala běloruská televize Nexta a na twitteru zveřejnila záběry z Kyjeva.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.