Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Rusko dnes propustilo deset cizinců, které zadrželo na Ukrajině jako válečné zajatce, oznámilo dnes saúdskoarabské ministerstvo zahraničí. Jejich propuštění podle něj zprostředkoval korunní princ Muhammad bin Salmán. Podle britského zákonodárce Roberta Jenricka je mezi propuštěnými i Brit Aiden Aslin, kterého v červnu soud v Doněcku nepravomocně odsoudil k smrti.
Na seznamu propuštěných zajatců jsou podle prohlášení Rijádu občané USA, Británie, Chorvatska, Maroka a Švédska. Britská premiérka Liz Trussová potvrdila, že bylo propuštěno pět Britů. Agentura Reuters píše, že byli propuštěni také dva Američané.
V Rusku zadržela policie na dnešních protestech proti částečné mobilizaci už přes 250 lidí, uvedla AFP s odkazem na údaje webu OVD-Info.
Válka na Ukrajině je válkou, kterou si vybral jeden muž, řekl prezident USA Biden v OSN. Putin podle něj bezohledně vyhrožuje jadernými zbraněmi. Rusko porušilo základní principy charty OSN a usiluje o vymazání Ukrajiny z mapy, pokračoval.
Moskevská prokuratura hrozí 15 lety vězení demonstrantům, kteří se chystají protestovat proti mobilizaci, informovala televize Nexta.
Osvobodíme celé území Ukrajiny navzdory vyhrůžkám ruského prezidenta Vladimira Putina jadernými zbraněmi, řekl v dnešním rozhovoru s německým deníkem Bild ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Částečnou mobilizaci podle něj Rusko provádělo již dříve, než ji dnes oficiálně vyhlásilo.
Ukrajinský prezident si nemyslí, že se Putin odhodlá k použití jaderných zbraní proti Ukrajině, nedokáže to ale vyloučit. Vyhrůžkám se však Ukrajina nepodvolí a „krok za krokem“ osvobodí své území, dodal.
Pseudoreferenda vyhlášená ruskými zmocněnci v Luhansku, Doněcku, Chersonu a Záporožské oblasti „nemohou být ani přijata, ani uznána“, řekla Marija Pejčinovićová Burićová, generální tajemnice Rady Evropy.
Vyhlášení mobilizace Ruskem bylo předvídatelné a svědčí o tom, že Moskvě nevychází její válečné plány, řekl agentuře Reuters poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.
Ostatní výroky ruského prezidenta Vladimira Putina v televizním projevu byly podle něj jen rétorické. Jejich cílem bylo přenést vinu za válku na Ukrajině a zhoršující se ekonomickou situaci Ruska na Západ, uvedl Podojlak.
Vyjádření Miloše Zemana k mobilizaci sdílel jeho mluvčí Jiří Ovčáček na twitteru.
„Jako předsednická země (EU) chceme spoluiniciovat zachování jednotného postoje evropských států vůči ruské agresi. Jednota Evropy, která v minulosti nebyla samozřejmá, je naší velkou zbraní, a myslím, že Vladimír Putin byl překvapen tím, jak jednoznačně se evropské státy vyjádřily na podporu Ukrajiny, jak jsme jednomyslně přijímali sankce vůči Rusku. To jsou kroky, ve kterých je potřeba pokračovat. Znamená to další podporu Ukrajiny,“ řekl Fiala.
Ruské akcie po zahájení obchodování prudce klesly, hlavní index odepisoval kolem deseti procent. Ruský rubl pak vůči dolaru spadl nejníže za více než dva měsíce. Trhy tím podle analytiků reagují na oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina o částečné mobilizaci.
V Rusku jde o první mobilizaci od druhé světové války. Dotýká se hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností; platit začala okamžitě.
Evropské státy se shodují, že Ukrajině je třeba dál pomáhat humanitárně, vojensky a finančně, řekl Fiala. Je třeba zachovat jednotný postoj, uvedl.
Vyhlášení mobilizace Ruskem bylo předvídatelné a svědčí o tom, že Moskvě nevychází její válečné plány, řekl agentuře Reuters šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.
Ostatní výroky ruského prezidenta Vladimira Putina v televizním projevu byly podle něj jen rétorické. Jejich cílem bylo přenést vinu za válku na Ukrajině a zhoršující se ekonomickou situaci Ruska na Západ, uvedl Podojlak.
Rusko dnes vyhlásilo částečnou mobilizaci, chce povolat 300.000 rezervistů.
V rámci částečné mobilizace bude povoláno 300.000 rezervistů, uvedl dnes podle agentury TASS ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Částečnou mobilizaci v Rusku krátce před tím oznámil v televizním vystoupení prezident Vladimir Putin.
Šéf ruského ministerstva obrany podle ruskojazyčné stanice BBC také poprvé od března hovořil o ruských ztrátách během invaze na Ukrajině, Šojgu připustil, že v sousední zemi zahynulo 5937 ruských vojáků. Ukrajinská armáda hlásí o řád vyšší ztráty Rusů.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes ráno vyhlásil částečnou mobilizaci. V televizním vystoupení uvedl, že je to na obranu před Západem, který se prý snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko.
Mobilizace, která se dotkne hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností, začne podle prezidenta okamžitě.
Putinův projev má proběhnout v 8 hodin našeho času, uvedla Česká televize. Mezi témata mají patřit referenda na území Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky. Putinova řeč měla proběhnout už včera, nakonec byla ale odložena. Experti to vysvětlovali tím, že to ukazuje nejistotu a chaos Kremlu.
Postoj České republiky k plánovaným hlasováním o připojení okupovaných území k Rusku zrcadlí vyjádření mnoha dalších zemí a českých spojenců. „Rusko chce ilegálně anektovat další kus Ukrajiny. Svobodné hlasování přitom není schopné uspořádat ani doma. Jde o další flagrantní porušení mezinárodního práva, za které musí Rusko nést následky. Pseudo referenda nikdy neuznáme,“ napsal na twitteru český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Výsledky pseudoreferend v okupovaných oblastech Ukrajiny neuzná ani Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). „Jakékoliv takzvané referendum, které plánují či podporují síly, které de facto nelegálně kontrolují ukrajinská okupovaná území, by porušilo mezinárodní standardy a závazky dané mezinárodním humanitárním právem," uvedla organizace.
OBSE tak rozmnožila řady západních institucí, které pokládají případné výsledky Ruskem organizovaného „hlasování“ na okupovaných územích za nelegitimní. Respektovat výsledky hlasování odmítla již řada států, politiků a organizací, včetně zástupců OSN, Evropské unie, NATO a vrcholných představitelů Německa, Polska i USA. Za pevné a masivní odmítnutí záměrů uspořádat „pseudoreferenda“ poděkoval „přátelům a partnerům Ukrajiny" prezident Zelenskyj.
Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland a ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin se při setkání ve Washingtonu dohodli na užší spolupráci při stíhání osob zapojených do válečných zločinů a dalších zvěrstev na Ukrajině. Informovalo o tom americké ministerstvo spravedlnosti. Od začátku války na Ukrajině evidují úřady více než 30 tisíc možných válečných zločinů.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.