Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Teprve 11letá ukrajinská gymnastka Káťa Ďačenko zemřela kvůli ruskému bombardování Mariupolu, napsala ukrajinská žurnalistka Olga Tokarjuková. „Kolik dětí musí ještě umřít, než Ukrajina dostane systémy protivzdušné obrany a stíhačky?“ ptá se.
Británie dodá na Ukrajinu dalších 6000 obranných raket a pošle 25 milionů liber (přes 740 milionů Kč) na platy vojáků a pilotů, uvedl premiér Johnson.
Vláda podle něj rovněž uvolní více než čtyři miliony liber (118 milionů Kč) pro stanici BBC World Service, aby jí umožnila širší pokrytí událostí v Rusku a na Ukrajině a zlepšila boj s dezinformacemi.
Vláda dnes schválila kvůli přílivu ukrajinských uprchlíků návrh na prodloužení nouzového stavu do konce května. Informaci České televize potvrdily ČTK zdroje z jednání vlády. Kabinet zatím vyhlásil nouzový stav 4. března na 30 dnů. Jeho prodloužení podléhá souhlasu Sněmovny. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) šel na jednání s plánem na prodloužení o tři měsíce
Lidé, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě zdarma ubytují uprchlíky, budou moci získat příspěvek 3 000 korun na osobu na měsíc na pokrytí nákladů. Na domácnost stát poskytne nejvýš 12 000 korun. Podpora se začne vyplácet po 11. dubnu, a to zpětně i za březen. Schválila to dnes vláda. Na twitteru to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle schváleného nařízení se nová dávka vyplatí tehdy, pokud příchozí v pokoji či bytě pobývali v měsíci nejméně 16 dní v kuse.
Starosta města Irpiň Oleksandr Markušin uvedl, že v noci na dnešek při útocích na Irpiň a Hostomel Rusové použili fosforové bomby, oznámi list The Kyiv Independent. Užití zbraní s bílým fosforem zakazují Ženevské úmluvy.
Rusko už nebude za plyn dodávaný do Evropy přijímat platby v eurech ani dolarech, řekl Putin. Gazprom dostal nařízeno, aby žádal platby v rublech.
Ministr vnitra Mariusz Kamiński na svém twitteru potvrdil, že Polsko vyhostí 45 ruských diplomatů.
Speciálně pro uprchlíky z Ukrajiny se otevřely nové ambulance v nemocnicích v Ústí nad Labem a v Mostě. Jinde občany Ukrajiny ošetřují v rámci urgentních příjmů či odborných ambulancí. ČTK o tom dnes informovala Krajská zdravotní, pod niž většina nemocnic v kraji spadá. Přes krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině prošlo podle hasičů více než 8000 uprchlíků ze země zasažené válečným konfliktem.
K otevření nových ambulancí přistoupila Krajská zdravotní s ohledem na rostoucí počet uprchlíků, kteří do Ústeckého kraje přicházejí. Kraj odhaduje, že aktuálně jich je na severu Čech okolo 10 600. V Masarykově nemocnici v Ústí a v nemocnici v Mostě vznikly takzvané UA pointy. V Ústí je toto místo v provozu od pondělí do pátku od 07:00 do 15:00 a v Mostě v úterý a ve čtvrtek. V Děčíně dospělé ošetří v odborných ambulancích a děti v ambulanci dětského oddělení. V Teplicích, Litoměřicích a Chomutově je péče běžencům poskytována nepřetržitě na urgentním příjmu.
Charita Česká republika zajistila dodávku zdravotnických potřeb pro psychiatrickou kliniku v Záporoží na Ukrajině. Ve spolupráci s Psychiatrickou společností ČLS JEP poslala klinice chybějící materiál a především léky. Charita o tom dnes ČTK informovala v tiskové zprávě. Doprava zdravotnického materiálu pro psychiatrickou kliniku v Záporoží je čtvrtou přímou zásilkou humanitární pomoci Charity pro Ukrajinu. Celkem Charita ČR vybrala ve sbírce Charita pro Ukrajinu podle údajů k pondělí kolem 110 milionů korun.
Záporožská psychiatrická klinika zajišťuje běžně péči o 600 lůžkových a 5000 ambulantních pacientů. Nyní přebírá péči o další tisíce pacientů, kteří do Záporoží utekli před válkou. „Zuřící válka bohužel dopadá nejhůře na ty nejzranitelnější, jako jsou děti, senioři či právě pacienti s psychickými problémy. Ti stresovou zátěž snášejí ještě hůře než běžná populace a případný výpadek péče pro ně může mít velmi vážné následky,“ uvedl psychiatr Petr Šilhán, člen Psychiatrické společnosti ČLS JEP.
Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a aliancí, varoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Rusko přišlo od počátku války dohromady o 15 600 vojáků, uvádí Kyjev.
Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud téměř 218 000 víz. V úterý jich přibylo zhruba 5100. Nahlásilo se 117 000 uprchlíků.
Poradce prezidenta Zelenského Mychajlo Podoljak se obrátil na Západ s žádostí o další vojenskou pomoc. „Drazí partneři, chce to 4 kroky, které mohou zabránit tomu, abychom už neviděli mrtvé oči našich dětí, necítili hořící Mariupol v našich snech. Za prvé to chce moderní vzdušnou obranu, pokud už tedy nemůžete uzavřít nebe nad Ukrajinou, za druhé pak střely s plochou dráhou letu, za třetí embargo na ropu a za čtvrté celosvětové uzavření přístavů pro ruské lodě,“ uvedl na svém twitteru.
Rusové ostřelovali rovněž město Rivne, Moskva tvrdí, že byly zasaženy ukrajinské zbrojní sklady. Tato informace zatím nebyla věrohodně ověřena.
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková oznámila, že dnes by se mělo otevřít 9 humanitárních koridorů. Sdělila také, že se s ruskou stranou nepodařilo dohodnout bezpečnou evakuační trasu pro civilisty uvězněné v Mariupolu.
Královéhradecké asistenční centrum pomoci uprchlíkům z Ukrajiny za dobu svého fungování do úterní půlnoci odbavilo 9217 lidí, z toho 1274 ubytovalo přes databázi krajských hasičů. Centrum v úterý zaregistrovalo 242 uprchlíků, z nichž 57 dostalo přes hasiče ubytování. ČTK o tom dnes informovala mluvčí krajských hasičů Martina Götzová. Krajští hasiči provoz centra koordinují, funguje od 2. března v Kongresovém centru Aldis v Hradci Králové.
Uprchlíků z Ukrajiny v kraji přibývá. Krajské asistenční centrum v pondělí odbavilo 243 uprchlíků, v neděli 200 uprchlíků, v sobotu 353 a v pátek 331. Podle hejtmanství asi dvě třetiny uprchlíků, kteří prošli hradeckým asistenčním centrem, bydlí v ubytovacích kapacitách kraje, obcí, neziskových a jiných organizací, zbylá třetina u rodin a u soukromých osob.
Ruská fronta na severu Ukrajiny zůstává statická, hodnotí k dnešnímu ránu britské ministerstvo obrany s odkazem na svoje tajné služby. Podle dosavadních informací se Rusové snaží o přeskupení a reorganizaci sil. Cílem zůstává obležený Mariupol a Charkov, případně přístav Oděsa.
Kanál Nexta přinesl satelitní záběry z obléhaného města Mariupol, kde tisíce lidí žijí ve strachu z ostřelování bez vody, proudu a jídla.
V Luhanské oblasti bude platit klid zbraní, oznámil místní gubernátor. Ukrajinská strana se podle něj dohodla s proruskými separatisty.
Aplikace streamovací služby Netflix v Rusku zmizela z App Storu i z Google Play.
Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj řekl, že Rusové zaútočili na bytový dům v Luhanské oblasti Rubižne kolem 20:00 22. března. Střela explodovala v 5. patře a zabila 3 lidi, včetně dvou dětí.
Podle informací Ukrajinských ozbrojených sil přesáhly ztráty na ruské straně hrůzy války mezi Sovětským svazem a Afghánistánem. Na Ukrajině nyní padlo 15 300 ruských vojáků, v muslimské zemi to bylo 15 051 mrtvých na straně okupantů.
Al-Džazíra uvedla, že Rusové drží jako rukojmí jedenáct řidičů autobusů humanitárního konvoje. Zajati byli i zdravotníci a záchranáři.
Ukrajinská armáda uvedla, že během nových bojů o Charkov na východě země odrazila útok ruských jednotek, píše agentura DPA. Těžká je situace v Izjumu ležícím asi 100 kilometrů na jihovýchod od Charkova, s ním ukrajinské jednotky zcela ztratily spojení. Informace nelze nezávisle ověřit.
Do bojů u Charkova ruská armáda nasadila bojové vrtulníky Kamov Ka-52 . "Naše jednotky udržují svoje pozice," zhodnotil situaci guvernér Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ruská armáda podle ukrajinských úřadů odmítá snahy vytvořit humanitární koridor z Izjumu, kterého se Rusové zmocnili minulý týden.
V ukrajinském přístavním městě Mariupol obleženém ruskými jednotkami zůstává v nelidských podmínkách 100 000 obyvatel. V nočním projevu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Snahy civilisty zachránit prostřednictvím humanitárních koridorů podle něho maří ruské "ostřelování nebo záměrný teror".
Zelenskyj řekl, že obyvatelé Mariupolu žijí "v naprostém obležení, bez jídla, bez vody, bez léků, za neustálého ostřelování, za neustálého bombardování". Mariupol měl před válkou na 430 000 obyvatel. Město má strategický význam, jeho dobytí by Rusům umožnilo vytvořit pozemní spojení s anektovaným Krymem, ale ukrajinské síly odmítají kapitulovat.
Více se dozvíte zde.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.